Polsko má za sebou volební neděli. Hlasování doprovázel veliký zájem

Poláci v neděli hlasovali v parlamentních volbách. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství Práva a spravedlnosti (PiS). Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je zřejmě oficiálně vyhlásí v úterý.

V Polsku se v neděli završila předvolební kampaň, ve které se strany a jejich kandidáti podle politologů soustřeďovali spíše na strašení lidí a napadání soupeřů než na program. PiS během ní obviňovalo předsedu Občanské koalice a někdejšího předsedu Evropské rady Donalda Tuska, že se proti současné vládě ve Varšavě spikl s Německem a Bruselem a snaží se ji odstavit od moci.

Vládnoucí strana v době, kdy se Ukrajina, východní soused Polska, brání ruské agresi, také vystupuje jako jediný garant bezpečnosti země a lidem slibuje, že ji ochrání i před přílivem migrantů z krizových oblastí.

Nahrávám video

Podle zahraničního zpravodaje České televize ve Varšavě Andrease Papadopulose hlásily komise rekordní volební účast, podle odhadů mohla dosáhnout 62 až 65 procent. Do nedělního poledne přišlo podle státní volební komise hlasovat skoro 22,6 procenta voličů, při posledních parlamentních volbách to bylo asi 18 procent. Například důchodce Jan hlasoval pro PiS. Vládnoucí stranu podpořil třeba kvůli tomu, že Polsko podle něho za osm let, kdy je u moci, udělalo velký pokrok.

„Je vidět, že se země mění,“ podotkl. Už léta vede Evropská komise s Varšavou spory kvůli porušování principů právního státu a zmrazila jí kvůli tomu výplatu prostředků z některých fondů. Podle Jana mají problémy s dodržováním demokratických pravidel i jiné země, vytýkáno je to ale Polsku.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Naopak Anně, matce dvou malých dětí, velmi záleží na tom, aby vláda PiS skončila. „Běžně bych hlasovala pro Občanskou koalici, ale tentokrát dám hlas Třetí cestě,“ popsala taktiku stoupenců opozice, kteří raději podpoří potenciálního koaličního partnera KO, protože nemusí mít jistý vstup do Sejmu. „Vadí mi, jak PiS rozdává naše peníze,“ vysvětlila Anna. Konzervativci zavedli přídavky na děti bez ohledu na příjem rodičů, stát vyplácí seniorům třinácté důchody, části z nich i čtrnácté.

„Poláci mají různé duše a fungují různě. Ti, kteří vidí vývoj kriticky, tak doufají, že vyhraje opozice, tedy ty tři strany. To by byl návrat Polska do normální evropské země, kde veřejnoprávní média jsou skutečně veřejnoprávní a vláda nelikviduje všechno, co se jí nelíbí,“ řekl ve Studiu ČT24 nezávislý publicista, odborník na Polsko a bývalý diplomat Petr Janyška. 

Nahrávám video

Volby v Polsku jsou podle něj velmi důležité, důležitější než kdy jindy. „Protože kdyby znovu zvítězila vládnoucí strana PiS, a pokud by dávala dohromady vládu a pokud by se jí to povedlo, znamenalo by to omezení spousty svobod. Na druhou stranu to nevypadá, že by musela vyhrát,“ poznamenal Janyška.

Opozice by podle něj mohla zvítězit. „Jedna věc je, kdo dostane víc hlasů, a druhá, jak se to přepočítá na mandáty. V předchozích volbách Kaczyński neměl nikdy padesát procent. Před osmi lety snad jen třicet sedm, ale to mu stačilo, aby měl většinu mandátů v parlamentu,“ řekl Janyška. 

Poláci volili po celém světě

Poláci od rána volili i v Praze, Brně a Ostravě, i tam byl zájem velký. Polská konzulka Katarzyna Rytko-Bednareková sdělila, že v Praze se k volbám zaregistrovalo 2460 voličů. Podle Českého statistického úřadu v Praze loni trvale žilo 3359 polských občanů.

„Je třeba vzít v úvahu, že někteří lidé budou volit s voličským průkazem, hlavně turisté, kteří nemají povinnost se předem registrovat,“ dodala konzulka. Na Moravě se pak podle generální konzulky Polské republiky v Ostravě Izabelly Wołłejko-Chwastowiczové zaregistrovalo v Brně a Ostravě zhruba dohromady přes šest set voličů.

„Zájem je veliký. Čekáme, že možná bude nejvyšší účast, jakou jsme tu měli,“ řekl zástupce předsedy volební komise v Ostravě Jacek Andrzej Bacal. Nezaznamenal žádné problémy. Několik lidí u konzulátu čekalo, už když se ráno otevíralo. „Pak chvíli nechodil skoro nikdo, ale v době kolem poledne přišlo najednou lidí tolik, že se vytvořila i fronta. Někdy nárazově přijde nějaká větší vlna, ale myslím, že nikdo nečekal déle než 15 minut,“ poznamenal. 

K volbám se letos zaregistrovalo rekordních více než 608 000 Poláků v zahraničí. Před polskými zastupitelskými úřady v Británii se vytvořily fronty. Podobná situace je v Bruselu nebo Barceloně. Hlasovat naopak nemohou kvůli válečnému stavu Poláci na Ukrajině, volby byly zrušeny vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě také v Izraeli.

Referendum o privatizaci, důchodu a migrantech

Zároveň s volbami se v Polsku konalo referendum, které prosadila vláda PiS. Voliči odpovídali na otázky ohledně privatizace státního majetku, zvýšení věku pro odchod do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů. 

Kritici PiS upozorňují, že otázka, zda lidé podporují přijetí tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky na základě systému nucené relokace vnucovaného evropskou byrokracií, je zavádějící a že cílem vlády bylo přitáhnout do volebních místností lidi, kteří by jí mohli odevzdat hlas. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit nadpoloviční většina oprávněných voličů.

Komise musí výsledky odevzdat včas

Státní volební komise konečné výsledky voleb a referenda ohlásí zřejmě v noci na úterý nebo během úterka. Volební komise musejí ve stanoveném časovém limitu odevzdat zároveň výsledky parlamentních voleb i referenda.

Polský ombudsman Marcin Wioncek varoval, že komise v zahraničí mohou mít problém sečíst všechny hlasy a výsledky odevzdat včas. Pokud to nestihnou, hlasy propadnou.

Ve volbách v zahraničí mívají přitom silnou pozici strany současné opozice a letos se k volbám v cizině zaregistrovalo rekordních více než 608 tisíc voličů. Polský nejvyšší soud, který je v centru sporu Evropské komise a vlády PiS kvůli podřízení justice politikům, výhrady k systému sčítání hlasů odevzdaných ve volbách a referendu tento týden zamítl.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 54 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 1 hhodinou

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 5 hhodinami

VideoEvropa se dívá, ale nic nedělá, tlumočí pohled části Ukrajinců na válku zpravodajka ČT

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.
před 6 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.