Polsko má za sebou volební neděli. Hlasování doprovázel veliký zájem

Poláci v neděli hlasovali v parlamentních volbách. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství Práva a spravedlnosti (PiS). Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je zřejmě oficiálně vyhlásí v úterý.

V Polsku se v neděli završila předvolební kampaň, ve které se strany a jejich kandidáti podle politologů soustřeďovali spíše na strašení lidí a napadání soupeřů než na program. PiS během ní obviňovalo předsedu Občanské koalice a někdejšího předsedu Evropské rady Donalda Tuska, že se proti současné vládě ve Varšavě spikl s Německem a Bruselem a snaží se ji odstavit od moci.

Vládnoucí strana v době, kdy se Ukrajina, východní soused Polska, brání ruské agresi, také vystupuje jako jediný garant bezpečnosti země a lidem slibuje, že ji ochrání i před přílivem migrantů z krizových oblastí.

Nahrávám video

Podle zahraničního zpravodaje České televize ve Varšavě Andrease Papadopulose hlásily komise rekordní volební účast, podle odhadů mohla dosáhnout 62 až 65 procent. Do nedělního poledne přišlo podle státní volební komise hlasovat skoro 22,6 procenta voličů, při posledních parlamentních volbách to bylo asi 18 procent. Například důchodce Jan hlasoval pro PiS. Vládnoucí stranu podpořil třeba kvůli tomu, že Polsko podle něho za osm let, kdy je u moci, udělalo velký pokrok.

„Je vidět, že se země mění,“ podotkl. Už léta vede Evropská komise s Varšavou spory kvůli porušování principů právního státu a zmrazila jí kvůli tomu výplatu prostředků z některých fondů. Podle Jana mají problémy s dodržováním demokratických pravidel i jiné země, vytýkáno je to ale Polsku.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Naopak Anně, matce dvou malých dětí, velmi záleží na tom, aby vláda PiS skončila. „Běžně bych hlasovala pro Občanskou koalici, ale tentokrát dám hlas Třetí cestě,“ popsala taktiku stoupenců opozice, kteří raději podpoří potenciálního koaličního partnera KO, protože nemusí mít jistý vstup do Sejmu. „Vadí mi, jak PiS rozdává naše peníze,“ vysvětlila Anna. Konzervativci zavedli přídavky na děti bez ohledu na příjem rodičů, stát vyplácí seniorům třinácté důchody, části z nich i čtrnácté.

„Poláci mají různé duše a fungují různě. Ti, kteří vidí vývoj kriticky, tak doufají, že vyhraje opozice, tedy ty tři strany. To by byl návrat Polska do normální evropské země, kde veřejnoprávní média jsou skutečně veřejnoprávní a vláda nelikviduje všechno, co se jí nelíbí,“ řekl ve Studiu ČT24 nezávislý publicista, odborník na Polsko a bývalý diplomat Petr Janyška. 

Nahrávám video

Volby v Polsku jsou podle něj velmi důležité, důležitější než kdy jindy. „Protože kdyby znovu zvítězila vládnoucí strana PiS, a pokud by dávala dohromady vládu a pokud by se jí to povedlo, znamenalo by to omezení spousty svobod. Na druhou stranu to nevypadá, že by musela vyhrát,“ poznamenal Janyška.

Opozice by podle něj mohla zvítězit. „Jedna věc je, kdo dostane víc hlasů, a druhá, jak se to přepočítá na mandáty. V předchozích volbách Kaczyński neměl nikdy padesát procent. Před osmi lety snad jen třicet sedm, ale to mu stačilo, aby měl většinu mandátů v parlamentu,“ řekl Janyška. 

Poláci volili po celém světě

Poláci od rána volili i v Praze, Brně a Ostravě, i tam byl zájem velký. Polská konzulka Katarzyna Rytko-Bednareková sdělila, že v Praze se k volbám zaregistrovalo 2460 voličů. Podle Českého statistického úřadu v Praze loni trvale žilo 3359 polských občanů.

„Je třeba vzít v úvahu, že někteří lidé budou volit s voličským průkazem, hlavně turisté, kteří nemají povinnost se předem registrovat,“ dodala konzulka. Na Moravě se pak podle generální konzulky Polské republiky v Ostravě Izabelly Wołłejko-Chwastowiczové zaregistrovalo v Brně a Ostravě zhruba dohromady přes šest set voličů.

„Zájem je veliký. Čekáme, že možná bude nejvyšší účast, jakou jsme tu měli,“ řekl zástupce předsedy volební komise v Ostravě Jacek Andrzej Bacal. Nezaznamenal žádné problémy. Několik lidí u konzulátu čekalo, už když se ráno otevíralo. „Pak chvíli nechodil skoro nikdo, ale v době kolem poledne přišlo najednou lidí tolik, že se vytvořila i fronta. Někdy nárazově přijde nějaká větší vlna, ale myslím, že nikdo nečekal déle než 15 minut,“ poznamenal. 

K volbám se letos zaregistrovalo rekordních více než 608 000 Poláků v zahraničí. Před polskými zastupitelskými úřady v Británii se vytvořily fronty. Podobná situace je v Bruselu nebo Barceloně. Hlasovat naopak nemohou kvůli válečnému stavu Poláci na Ukrajině, volby byly zrušeny vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě také v Izraeli.

Referendum o privatizaci, důchodu a migrantech

Zároveň s volbami se v Polsku konalo referendum, které prosadila vláda PiS. Voliči odpovídali na otázky ohledně privatizace státního majetku, zvýšení věku pro odchod do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů. 

Kritici PiS upozorňují, že otázka, zda lidé podporují přijetí tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky na základě systému nucené relokace vnucovaného evropskou byrokracií, je zavádějící a že cílem vlády bylo přitáhnout do volebních místností lidi, kteří by jí mohli odevzdat hlas. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit nadpoloviční většina oprávněných voličů.

Komise musí výsledky odevzdat včas

Státní volební komise konečné výsledky voleb a referenda ohlásí zřejmě v noci na úterý nebo během úterka. Volební komise musejí ve stanoveném časovém limitu odevzdat zároveň výsledky parlamentních voleb i referenda.

Polský ombudsman Marcin Wioncek varoval, že komise v zahraničí mohou mít problém sečíst všechny hlasy a výsledky odevzdat včas. Pokud to nestihnou, hlasy propadnou.

Ve volbách v zahraničí mívají přitom silnou pozici strany současné opozice a letos se k volbám v cizině zaregistrovalo rekordních více než 608 tisíc voličů. Polský nejvyšší soud, který je v centru sporu Evropské komise a vlády PiS kvůli podřízení justice politikům, výhrady k systému sčítání hlasů odevzdaných ve volbách a referendu tento týden zamítl.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 34 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 54 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.