Polsko má za sebou volební neděli. Hlasování doprovázel veliký zájem

Poláci v neděli hlasovali v parlamentních volbách. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství Práva a spravedlnosti (PiS). Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je zřejmě oficiálně vyhlásí v úterý.

V Polsku se v neděli završila předvolební kampaň, ve které se strany a jejich kandidáti podle politologů soustřeďovali spíše na strašení lidí a napadání soupeřů než na program. PiS během ní obviňovalo předsedu Občanské koalice a někdejšího předsedu Evropské rady Donalda Tuska, že se proti současné vládě ve Varšavě spikl s Německem a Bruselem a snaží se ji odstavit od moci.

Vládnoucí strana v době, kdy se Ukrajina, východní soused Polska, brání ruské agresi, také vystupuje jako jediný garant bezpečnosti země a lidem slibuje, že ji ochrání i před přílivem migrantů z krizových oblastí.

12 minut
Události: Volby v Polsku
Zdroj: ČT24

Podle zahraničního zpravodaje České televize ve Varšavě Andrease Papadopulose hlásily komise rekordní volební účast, podle odhadů mohla dosáhnout 62 až 65 procent. Do nedělního poledne přišlo podle státní volební komise hlasovat skoro 22,6 procenta voličů, při posledních parlamentních volbách to bylo asi 18 procent. Například důchodce Jan hlasoval pro PiS. Vládnoucí stranu podpořil třeba kvůli tomu, že Polsko podle něho za osm let, kdy je u moci, udělalo velký pokrok.

„Je vidět, že se země mění,“ podotkl. Už léta vede Evropská komise s Varšavou spory kvůli porušování principů právního státu a zmrazila jí kvůli tomu výplatu prostředků z některých fondů. Podle Jana mají problémy s dodržováním demokratických pravidel i jiné země, vytýkáno je to ale Polsku.

12 minut
Volby v Polsku
Zdroj: ČT24

Naopak Anně, matce dvou malých dětí, velmi záleží na tom, aby vláda PiS skončila. „Běžně bych hlasovala pro Občanskou koalici, ale tentokrát dám hlas Třetí cestě,“ popsala taktiku stoupenců opozice, kteří raději podpoří potenciálního koaličního partnera KO, protože nemusí mít jistý vstup do Sejmu. „Vadí mi, jak PiS rozdává naše peníze,“ vysvětlila Anna. Konzervativci zavedli přídavky na děti bez ohledu na příjem rodičů, stát vyplácí seniorům třinácté důchody, části z nich i čtrnácté.

„Poláci mají různé duše a fungují různě. Ti, kteří vidí vývoj kriticky, tak doufají, že vyhraje opozice, tedy ty tři strany. To by byl návrat Polska do normální evropské země, kde veřejnoprávní média jsou skutečně veřejnoprávní a vláda nelikviduje všechno, co se jí nelíbí,“ řekl ve Studiu ČT24 nezávislý publicista, odborník na Polsko a bývalý diplomat Petr Janyška. 

10 minut
Volby v Polsku: Komentář Petra Janyšky
Zdroj: ČT24

Volby v Polsku jsou podle něj velmi důležité, důležitější než kdy jindy. „Protože kdyby znovu zvítězila vládnoucí strana PiS, a pokud by dávala dohromady vládu a pokud by se jí to povedlo, znamenalo by to omezení spousty svobod. Na druhou stranu to nevypadá, že by musela vyhrát,“ poznamenal Janyška.

Opozice by podle něj mohla zvítězit. „Jedna věc je, kdo dostane víc hlasů, a druhá, jak se to přepočítá na mandáty. V předchozích volbách Kaczyński neměl nikdy padesát procent. Před osmi lety snad jen třicet sedm, ale to mu stačilo, aby měl většinu mandátů v parlamentu,“ řekl Janyška. 

Poláci volili po celém světě

Poláci od rána volili i v Praze, Brně a Ostravě, i tam byl zájem velký. Polská konzulka Katarzyna Rytko-Bednareková sdělila, že v Praze se k volbám zaregistrovalo 2460 voličů. Podle Českého statistického úřadu v Praze loni trvale žilo 3359 polských občanů.

„Je třeba vzít v úvahu, že někteří lidé budou volit s voličským průkazem, hlavně turisté, kteří nemají povinnost se předem registrovat,“ dodala konzulka. Na Moravě se pak podle generální konzulky Polské republiky v Ostravě Izabelly Wołłejko-Chwastowiczové zaregistrovalo v Brně a Ostravě zhruba dohromady přes šest set voličů.

„Zájem je veliký. Čekáme, že možná bude nejvyšší účast, jakou jsme tu měli,“ řekl zástupce předsedy volební komise v Ostravě Jacek Andrzej Bacal. Nezaznamenal žádné problémy. Několik lidí u konzulátu čekalo, už když se ráno otevíralo. „Pak chvíli nechodil skoro nikdo, ale v době kolem poledne přišlo najednou lidí tolik, že se vytvořila i fronta. Někdy nárazově přijde nějaká větší vlna, ale myslím, že nikdo nečekal déle než 15 minut,“ poznamenal. 

K volbám se letos zaregistrovalo rekordních více než 608 000 Poláků v zahraničí. Před polskými zastupitelskými úřady v Británii se vytvořily fronty. Podobná situace je v Bruselu nebo Barceloně. Hlasovat naopak nemohou kvůli válečnému stavu Poláci na Ukrajině, volby byly zrušeny vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě také v Izraeli.

Referendum o privatizaci, důchodu a migrantech

Zároveň s volbami se v Polsku konalo referendum, které prosadila vláda PiS. Voliči odpovídali na otázky ohledně privatizace státního majetku, zvýšení věku pro odchod do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů. 

Kritici PiS upozorňují, že otázka, zda lidé podporují přijetí tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky na základě systému nucené relokace vnucovaného evropskou byrokracií, je zavádějící a že cílem vlády bylo přitáhnout do volebních místností lidi, kteří by jí mohli odevzdat hlas. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit nadpoloviční většina oprávněných voličů.

Komise musí výsledky odevzdat včas

Státní volební komise konečné výsledky voleb a referenda ohlásí zřejmě v noci na úterý nebo během úterka. Volební komise musejí ve stanoveném časovém limitu odevzdat zároveň výsledky parlamentních voleb i referenda.

Polský ombudsman Marcin Wioncek varoval, že komise v zahraničí mohou mít problém sečíst všechny hlasy a výsledky odevzdat včas. Pokud to nestihnou, hlasy propadnou.

Ve volbách v zahraničí mívají přitom silnou pozici strany současné opozice a letos se k volbám v cizině zaregistrovalo rekordních více než 608 tisíc voličů. Polský nejvyšší soud, který je v centru sporu Evropské komise a vlády PiS kvůli podřízení justice politikům, výhrady k systému sčítání hlasů odevzdaných ve volbách a referendu tento týden zamítl.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 13 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 36 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 45 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...