Polsko nejspíš ustoupí Evropské komisi (EK) ve sporu o podobu právního státu v zemi. Premiér Mateusz Morawiecki navrhne zrušení kritizovaného kárného senátu Nejvyššího soudu. Reformu přitom vytvořil současný ministr spravedlnosti a Morawieckého klíčový koaliční partner Zbigniew Ziobro. Zvažovaný ústupek vůči Bruselu tak vráží klín do jednoty konzervativního kabinetu.
6Ve vládnoucí koalici Sjednocené pravice to opět vře, byť zatím jen pod povrchem. V týdnu se o jednotě vlády snažil v Sejmu přesvědčit poslance sám premiér.
„Vážení, Sjednocená pravice je tvrdá jako ocel. Čím více do nás bijete, tím jsme tvrdší,“ hřímal Morawiecki.
Od opozice ale sklidil výsměch. Klíčového partnera – ministra spravedlnosti Ziobra – sice v hlasování o vyslovení nedůvěry podržel, rozpory mezi nimi ale dávno prosakují na veřejnost. Nejčerstvěji ve sporu o reformu soudů.
Soudní dvůr EU zpochybňuje nezávislost polské justice
V roce 2017 na Ziobrův návrh vláda ochromila polskou justici a začala tlačit na nepohodlné soudce. Evropská komise od té doby žádá nápravu. Podmiňuje tím výplatu miliard eur z fondu obnovy.
„Schválení plánu je svázáno se závazkem Polska zlepšit nezávislost justice,“ říká šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Za názorem, že polský zákon, kterým se mění pravidla o organizaci obecných soudů a o nejvyšším soudu, porušuje unijní právo, stojí i generální advokát Soudního dvora Evropské unie Anthony Michael Collins. Unijní soud se ve svých rozhodnutích obvykle, i když ne ve všech případech, názorem generálního advokáta řídí, podotkla agentura Reuters.
„Porušení unijního práva spočívá v odnětí možnosti vnitrostátním soudům zajistit, aby bylo unijní právo ve všech případech uplatňováno nezávislým a nestranným soudem,“ upozornil Collins.
Unijní legislativa byla podle jeho názoru porušena také tím, že otázky mající přímý dopad na postavení a práci soudců byly svěřeny disciplinární komoře nejvyššího soudu. Ta totiž nepředstavuje nezávislý a nestranný soudní orgán, uvedl generální advokát.
Morawiecki peníze z Bruselu rok před volbami potřebuje
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že soudní reformy jsou nutné, aby se systém zbavil zbytků komunismu. Už v říjnu 2021 ale Soudní dvůr EU Polsko potrestal pokutou ve výši milionu eur (24,3 milionu korun) denně za to, že se nepodřídilo jeho nařízení zrušit disciplinární komoru, která byla podle Bruselu zpolitizovaná.
Premiér Morawiecki teď chce ve sporu s evropskými institucemi výrazně ustoupit. S Evropskou komisí už se dohodl třeba na likvidaci kritizovaného kárného senátu nejvyššího soudu. Evropské peníze rok před volbami totiž nutně potřebuje.
„Pokud by Polsku hrozila ztráta peněz z fondu obnovy a ještě hůř, i ztráta všech kohezních fondů, pak by to bylo téma, které i mimořádně nezorganizovaná opozice před volbami využije,“ tvrdí sociolog a publicista píšící pro časopis Nowa Konfederacja (Nová konfederace) Jarema Piekutowski.
Rozpad koalice experti nečekají
Šéf justice Ziobro ze své reformy ale couvnout nehodlá. „Plazíte se před Bruselem i Berlínem. Více v Berlíně než v Bruselu prosíte o uvalení sankcí na Polsko a o blokování výplaty peněz z fondu obnovy,“ nešetří kritikou Ziobro, který je zároveň šéfem strany Spravedlivé Polsko. Ziobro tak stále hlouběji zatloukává klín dovnitř Sjednocené pravice – bez něj by totiž vláda ztratila v Sejmu většinu. Experti do říjnových voleb ale neočekávají její rozpad.
„Ziobro je politikem, který sice šéfuje malé straně, ale zároveň je jazýčkem na vahách. Nikde ale není psáno, že tato jeho role bude věčná,“ myslí si politolog a rektor Viselské univerzity Wawrzyniec Konarski.
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos řekl, že ústupky v soudnictví měl ve čtvrtek v prvním čtení posuzovat polský Sejm, ale na žádost prezidenta poslanci tento bod z projednávání nakonec stáhli. Ministr spravedlnosti k tomu uvedl, že ústupky vůči Bruselu za žádných okolností nepodpoří.
„Je to součást jeho protiunijní rétoriky, kterou oslovuje své tvrdé voličské jádro,“ vysvětlil Papadopulos. Zdá se tedy, že se polský premiér bude muset při hlasování v parlamentu spolehnout na hlasy opozice, soudí zpravodaj.
Argumentace polskou nezávislostí
Ziobro a jeho lidé tak v Sejmu pro ústupky Bruselu ruku nezvednou, což znamená krizi uvnitř koalice. Už při prvním čtení návrhu Mateusze Morawieckého na požadované změny v soudnictví se ukázalo, že premiér bude potřebovat hlasy opozice.
Polská vládnoucí koalice dosud jakékoliv ústupky z kritizovaných reforem odmítala. Nejčastěji argumentovala nezávislostí a státní suverenitou, což jsou témata, na které tamní pravicoví voliči z historických důvodů slyší.
Národně-konzervativní politici zároveň odmítají, že by porušovali demokratické a kulturní hodnoty Evropské unie. Brusel podle nich chce rozhodovat i tam, kde mu to nepřísluší.
