Polsko chce po Německu reparace za nacistickou okupaci, uvedl Kaczyński

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

„K částce jsme došli pomocí té nejomezenější, nejkonzervativnější metody a bylo by tedy možné ji zvýšit,“ uvedl Kaczyński, který je považován za nejvlivnějšího muže polské politiky. „To je částka, kterou německé hospodářství unese,“ řekl také během vystoupení na Královském zámku ve Varšavě. Proces získání reparací podle něj bude dlouhý a obtížný.

Asi šest milionů Poláků, včetně tří milionů polských Židů, za války zahynulo. Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200 tisíc civilistů.

Německo je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO. Bojovný postoj, který PiS vůči Německu zaujímá, ochladil vzájemné vztahy obou zemí, píše Reuters. Jejich zhoršení přinesla i ruská invaze na Ukrajinu z letošního února a související kritika závislosti Berlína na ruském plynu a jeho pomalé pomoci Kyjevu.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. V roce 2019 poslanec strany Arkadiusz Mularczyk odhadoval, že Německo Polsku dluží přes 850 miliard dolarů (19,6 bilionů korun), Varšava ale tehdy žádný oficiální požadavek nevznesla. Mularczyk stál v čele parlamentní komise, jejímž úkolem bylo vypracovat odhad výše odškodnění za válečné ztráty v Polsku. Na posudku se podílely asi tři desítky odborníků, mezi nimi historici, ekonomové a znalci trhu s nemovitostmi.

Podle Donalda Tuska, šéfa Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany, „tady nejde o žádné reparace od Německa, jde tu o politickou kampaň“. Kaczyński podle něho neskrývá, že na protiněmecké kampani chce obnovit podporu pro PiS.

Německo dlouhodobě polské požadavky ohledně válečného odškodnění odmítá. „Polsko se dalších reparací vzdalo už dávno, v roce 1953, a několikrát toto stanovisko potvrdilo. Toto je základem dnešního uspořádání Evropy. Německo si stojí za svou morální a politickou odpovědností za druhou světovou válku,“ uvedl tiskový odbor německého ministerstva zahraničí v prohlášení pro agenturu Reuters.

Německo dlouhodobě polské požadavky ohledně válečného odškodnění odmítá. Jeho vláda zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990, a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.

Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.

Deník Rzeczpospolita ve čtvrtek zveřejnil průzkum institutu IBRiS, podle kterého se 51,1 procenta respondentů domnívá, že Polsko by se na Německu odškodnění za vojenské škody domáhat mělo. Podle 41,5 procenta dotázaných to není nutné a 7,5 procenta lidí na věc nemělo názor. Mezi stoupenci výplaty reparací byla drtivá většina lidí, kteří podporují vládnoucí Právo a spravedlnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...