Polsko chce po Německu reparace za nacistickou okupaci, uvedl Kaczyński

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

„K částce jsme došli pomocí té nejomezenější, nejkonzervativnější metody a bylo by tedy možné ji zvýšit,“ uvedl Kaczyński, který je považován za nejvlivnějšího muže polské politiky. „To je částka, kterou německé hospodářství unese,“ řekl také během vystoupení na Královském zámku ve Varšavě. Proces získání reparací podle něj bude dlouhý a obtížný.

Asi šest milionů Poláků, včetně tří milionů polských Židů, za války zahynulo. Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200 tisíc civilistů.

Německo je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO. Bojovný postoj, který PiS vůči Německu zaujímá, ochladil vzájemné vztahy obou zemí, píše Reuters. Jejich zhoršení přinesla i ruská invaze na Ukrajinu z letošního února a související kritika závislosti Berlína na ruském plynu a jeho pomalé pomoci Kyjevu.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. V roce 2019 poslanec strany Arkadiusz Mularczyk odhadoval, že Německo Polsku dluží přes 850 miliard dolarů (19,6 bilionů korun), Varšava ale tehdy žádný oficiální požadavek nevznesla. Mularczyk stál v čele parlamentní komise, jejímž úkolem bylo vypracovat odhad výše odškodnění za válečné ztráty v Polsku. Na posudku se podílely asi tři desítky odborníků, mezi nimi historici, ekonomové a znalci trhu s nemovitostmi.

Podle Donalda Tuska, šéfa Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany, „tady nejde o žádné reparace od Německa, jde tu o politickou kampaň“. Kaczyński podle něho neskrývá, že na protiněmecké kampani chce obnovit podporu pro PiS.

Německo dlouhodobě polské požadavky ohledně válečného odškodnění odmítá. „Polsko se dalších reparací vzdalo už dávno, v roce 1953, a několikrát toto stanovisko potvrdilo. Toto je základem dnešního uspořádání Evropy. Německo si stojí za svou morální a politickou odpovědností za druhou světovou válku,“ uvedl tiskový odbor německého ministerstva zahraničí v prohlášení pro agenturu Reuters.

Německo dlouhodobě polské požadavky ohledně válečného odškodnění odmítá. Jeho vláda zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990, a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.

Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.

Deník Rzeczpospolita ve čtvrtek zveřejnil průzkum institutu IBRiS, podle kterého se 51,1 procenta respondentů domnívá, že Polsko by se na Německu odškodnění za vojenské škody domáhat mělo. Podle 41,5 procenta dotázaných to není nutné a 7,5 procenta lidí na věc nemělo názor. Mezi stoupenci výplaty reparací byla drtivá většina lidí, kteří podporují vládnoucí Právo a spravedlnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Je třeba lépe předvídat krize a připravit se na ně, říká eurokomisařka Lahbibová

Nejrůznějších krizí – od přírodních katastrof po hrozbu hybridních útoků – v Evropě v posledních měsících výrazně přibývá. Brusel se proto snaží posílit svou schopnost rizika předvídat a rychle a účinně na ně reagovat. V novém rozpočtu na to Evropská komise chce vyčlenit dva biliony eur (přibližně 49 bilionů korun), trojnásobek oproti současnému stavu. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to potvrdila evropská komisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová.
před 6 mminutami

WSJ: Ukrajina pod tlakem USA pozastavila útoky na ruské rafinerie nejméně do amerických voleb

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

Izrael sečetl všechny hlasy po volbách, většinu v Knesetu nemá ani jeden blok

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém sto dvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.
před 3 hhodinami

Zemřel herec Patrick Stewart. Proslavil se filmy X-Men nebo v seriálu Star Trek

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, který je známý jako kapitán Jean-Luc Picard ze seriálu Star Trek: Nová generace nebo z filmů X-Men, kde ztvárnil roli profesora Charlese Xaviera. Na divadle ztvárnil řadu shakespearovských rolí. Zemřel ve středu v Los Angeles po boji s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky, oznámila ve čtvrtek podle agentur jeho mluvčí Kelly Bushová Novaková.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVyšetřovací zpráva požáru v Hongkongu ukazuje selhání veřejné správy

Hongkongské úřady zveřejnily vyšetřovací zprávu o požáru ve čtvrti Tai Po, při kterém loni zemřelo 168 lidí. Plameny zároveň zničily domovy tisíců obyvatel. Jedenáct měsíců po tragédii ukazuje vyšetřování na řetězec selhání, kterým se dalo předejít. Úřady se nejdřív snažily svalit vinu na tradiční bambusové lešení, ale oheň s největší pravděpodobností způsobila cigareta. Důkazy také ukazují na hořlavé sítě a pěnové desky.
před 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 69

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 69, napsala ve čtvrtek agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko zasáhlo nádraží v Dnipru, město hlásí řadu mrtvých

Ruský dronový útok na železniční stanici v Dnipru zabil čtrnáct lidí a dalších čtrnáct zranil, oznámil náčelník správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Černihiv, Kremenčuk a Bileňke zabily nejméně šest lidí. Ukrajina v noci zasáhla dronovými útoky chemické závody v Baškortostánu a Tulské oblasti, včetně továren spojených s ruským vojenským průmyslem, píše web Kyiv Post. Rusko tvrdí, že jeho protivzdušná obrana zničila přes noc rekordních 1214 ukrajinských dronů, na řadě letišť v zemi včetně Moskvy byl přechodně omezen provoz. Kyjev situaci zatím nekomentoval a tvrzení ruských úřadů nelze nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Von der Leyenová chce prohloubit spolupráci s Kanadou v AI či energetice

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová uvedla, že EU chce vztahy s Kanadou posunout na nejvyšší možnou úroveň, a to prostřednictvím partnerství, které se bude blížit členství. Šéfka EK vyzdvihla záměr prohloubit vzájemnou spolupráci v oblastech umělé inteligence (AI), klimatu, energetiky a bezpečnosti. Von der Leyenová to řekla ve svém projevu v Montrealu, kde se účastní dvoudenního summitu lídrů EU a Kanady.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.