Polsko chce po Německu reparace za nacistickou okupaci, uvedl Kaczyński

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

„K částce jsme došli pomocí té nejomezenější, nejkonzervativnější metody a bylo by tedy možné ji zvýšit,“ uvedl Kaczyński, který je považován za nejvlivnějšího muže polské politiky. „To je částka, kterou německé hospodářství unese,“ řekl také během vystoupení na Královském zámku ve Varšavě. Proces získání reparací podle něj bude dlouhý a obtížný.

Asi šest milionů Poláků, včetně tří milionů polských Židů, za války zahynulo. Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200 tisíc civilistů.

Německo je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO. Bojovný postoj, který PiS vůči Německu zaujímá, ochladil vzájemné vztahy obou zemí, píše Reuters. Jejich zhoršení přinesla i ruská invaze na Ukrajinu z letošního února a související kritika závislosti Berlína na ruském plynu a jeho pomalé pomoci Kyjevu.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. V roce 2019 poslanec strany Arkadiusz Mularczyk odhadoval, že Německo Polsku dluží přes 850 miliard dolarů (19,6 bilionů korun), Varšava ale tehdy žádný oficiální požadavek nevznesla. Mularczyk stál v čele parlamentní komise, jejímž úkolem bylo vypracovat odhad výše odškodnění za válečné ztráty v Polsku. Na posudku se podílely asi tři desítky odborníků, mezi nimi historici, ekonomové a znalci trhu s nemovitostmi.

Podle Donalda Tuska, šéfa Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany, „tady nejde o žádné reparace od Německa, jde tu o politickou kampaň“. Kaczyński podle něho neskrývá, že na protiněmecké kampani chce obnovit podporu pro PiS.

Německo dlouhodobě polské požadavky ohledně válečného odškodnění odmítá. „Polsko se dalších reparací vzdalo už dávno, v roce 1953, a několikrát toto stanovisko potvrdilo. Toto je základem dnešního uspořádání Evropy. Německo si stojí za svou morální a politickou odpovědností za druhou světovou válku,“ uvedl tiskový odbor německého ministerstva zahraničí v prohlášení pro agenturu Reuters.

Německo dlouhodobě polské požadavky ohledně válečného odškodnění odmítá. Jeho vláda zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990, a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.

Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.

Deník Rzeczpospolita ve čtvrtek zveřejnil průzkum institutu IBRiS, podle kterého se 51,1 procenta respondentů domnívá, že Polsko by se na Německu odškodnění za vojenské škody domáhat mělo. Podle 41,5 procenta dotázaných to není nutné a 7,5 procenta lidí na věc nemělo názor. Mezi stoupenci výplaty reparací byla drtivá většina lidí, kteří podporují vládnoucí Právo a spravedlnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 23 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 51 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...