Druhá světová válka

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil úkony trestního řízení kvůli nálezu lidských ostatků v areálu bývalých kasáren v Postoloprtech na Lounsku. Věc prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle starého trestního zákona. Policejní orgán se zatím zabývá nálezem části jedné končetiny, řekla náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.

Spisovatel Štěpán Javůrek, autor úspěšné trilogie Sudetský dům, představil první díl z nové zamýšlené čtyřdílné historické ságy Ve stínu jeřabiny. Ta obsáhne období československých dějin od Mnichovské dohody v roce 1938 po rok 1950.

Harry Arnstein se narodil v Brně do židovské rodiny, před nacisty uprchl s rodinou do Jugoslávie a později skončil v italském koncentračním táboře. Po osvobození britskou armádou se přidal k Československé samostatné obrněné brigádě. Jako sedmnáctiletý chlapec bojoval proti Němcům u francouzského Dunkerku. Po válce se na krátkou dobu vrátil do Československa. Záhy odešel za rodiči do Spojených států, kde žije devětadevadesátiletý válečný veterán dodnes.

Na fasádu domu v Minoritské ulici v centru Brna se po více než 80 letech vrátil nápis Stern. Kdysi lákal kolemjdoucí do obchodního domu s porcelánovým a skleněným zbožím židovské rodiny Sternových. Jejich potomci se nyní v Brně setkali s příbuznými rodin Wittal a Stiassni. Před druhou světovou válkou žily všechny tři rodiny v jedné ulici. Do jejich osudů ale zasáhl nástup nacismu.

Nový nález může pomoci objasnit tragické události, které se odehrály po druhé světové válce v severních Čechách. V Postoloprtech tehdy při jednom z nejrozsáhlejších poválečných masakrů německých civilistů přišly o život stovky lidí. Při stavbě nových domů tam nyní byly objeveny lidské ostatky, které mohou pocházet z jednoho z masových hrobů. Ve městě dodnes žijí potomci obětí i těch, kteří se na masakru podíleli. S potomky aktérů tehdejších událostí natáčel David Vondráček pro Reportéry ČT.

Romové se během druhé světové války aktivně zapojovali do odboje proti nacistům. Působili v partyzánských oddílech, některým dokonce veleli, nebo bojovali v řadách československé armády pod velením Ludvíka Svobody. Jejich osudy a dosud opomíjenou historii připomíná nově otevřené Muzeum romského národního obrození v Praze výstavou nazvanou Partyzáni a vojáci ve 2. světové válce.

Po jedenácti letech mohou lidé bez obav vyrazit do Bořího lesa na Břeclavsku. Lesy ČR dokončily likvidaci staré nevybuchlé munice, kterou do okolí rozmetal výbuch továrny Muna na konci druhé světové války. Dosud v oblasti platila přísná omezení. Lidé nesměli mimo vyznačené trasy a každý požár v okolí představoval nebezpečí. Lesy ČR za vyčištění lesa zaplatily padesát milionů korun.

Marta Zajícová z Ústí nad Orlicí letos oslavila sté narozeniny. Zažila první republiku, druhou světovou válku i komunistický režim. Nejraději vzpomíná na prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a na své působení v Sokole. K pravidelnému cvičení se vrátila po sametové revoluci a dodnes do zlínského Sokola dochází dvakrát týdně.

Od začátku listopadu se kvůli rozsáhlé rekonstrukci na více než dva roky uzavře Muzeum ghetta v Terezíně. Historická budova získá mimo jiné moderní přístavbu v podobě prosvětlené věže. Expozice se dočasně přesune na nádvoří Muzea umění v bývalých Magdeburských kasárnách. Po dokončení rekonstrukce vznikne v Muzeu ghetta nová stálá expozice s moderními prvky.

Česko si připomíná sokoly, kteří položili život v boji za svobodu a demokracii. Dne 8. října 1941 byla na rozkaz zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek zabaven. Gestapo zároveň zatklo na patnáct set jejích činovníků. Na řadě úřadů a dalších budov po celé zemi proto visí sokolské vlajky. Zdobí také vozy městské hromadné dopravy v několika městech.

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.

Věra Horáková (rozená Grubrová) patřila k úspěšným československým basketbalovým reprezentantkám. S národním týmem procestovala v šedesátých letech řadu zemí. Vrcholovou kariéru ale podle ní ovlivňovala i tehdejší politická situace. V družstvu vládla nedůvěra a podezírání. Dnes třiadevadesátiletá pamětnice vzpomíná také na dětství za války a své úplné sportovní začátky.

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.

Dokudrama Osamělý vlk přibližuje osudy hrdiny druhé světové války Josefa Františka. Jeden z nejvýznamnějších československých pilotů přispěl v bitvě o Británii k neúspěchu nacistů. Hraný snímek s dokumentárními prvky vznikl v koprodukci České televize a od 26. srpna ho uvádějí kina.

V indickém městě Valivade vzniká muzeum věnované tisícům polských uprchlíků, kteří během druhé světové války nalezli útočiště v Indii. Jeho otevření je plánováno na letošní podzim, uvedl polský deník Dziennik Gazeta Prawna.

Moskevský soud odsoudil litevského občana Romase Liutkuse v nepřítomnosti k sedmi letům vězení za údajné poškození hrobů sovětských vojáků v Litvě. Zároveň mu uložil pětiletý zákaz činností souvisejících se správou internetových stránek a telekomunikačních sítí, oznámila ruská generální prokuratura.

Československo se po mnichovské dohodě pustilo do války s Německem – takový fiktivní scénář nabídla v sobotu letošní bojová ukázka Cihelna v Králíkách. Pohraniční střety mezi československými vojáky a německými ozbrojenými skupinami přerostly v otevřený konflikt, do kterého se zapojili také spojenci, přiblížil provozní ředitel Vojenského muzea Králíky Martin Večeř.

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.

Fotografie, dokumenty a cennosti rodiny Meislových ukryl Antonín Sekal během války na zahradě svého domu v brněnské Mokré Hoře. Po návratu bratrů Huga a Rudolfa, kteří díky Nicholasu Wintonovi unikli do Anglie, jim zachráněné věci vrátil. O rodinné historii vyprávěl Hugo své praneteři Shawně, která teď přijela do Brna i se svou rodinou, aby i oni poznali zajímavou a pohnutou historii svých příbuzných.

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.

Saul Blau prošel jako dospívající chlapec vyhlazovacím táborem v Osvětimi, pracoval v uhelném dole a přežil i pochod smrti a transport do Buchenwaldu. Po válce se přes Československo vrátil do Maďarska, později emigroval do Izraele a Spojených států. Dodnes pracuje jako dobrovolník v Památníku holocaustu v Miami Beach.

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.

V Německu nebylo ještě donedávna snadné jednoznačně odpovědět na otázku, jestli něčí prarodiče byli nacisté. Dochované členské legitimace Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) byly kvůli přísné ochraně osobních dat přístupné jen omezeně a fyzicky v berlínském archivu. Americký archiv teď sbírku nahrál na internet.

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.