Druhá světová válka

Saul Blau prošel jako dospívající chlapec vyhlazovacím táborem v Osvětimi, pracoval v uhelném dole a přežil i pochod smrti a transport do Buchenwaldu. Po válce se přes Československo vrátil do Maďarska, později emigroval do Izraele a Spojených států. Dodnes pracuje jako dobrovolník v Památníku holocaustu v Miami Beach.

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.

V Německu nebylo ještě donedávna snadné jednoznačně odpovědět na otázku, jestli něčí prarodiče byli nacisté. Dochované členské legitimace Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) byly kvůli přísné ochraně osobních dat přístupné jen omezeně a fyzicky v berlínském archivu. Americký archiv teď sbírku nahrál na internet.

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.

Starými příběhy a vzpomínkami na obyvatele i zvyky z české a německé strany hranice ožívá o tomto víkendu v Českém lese zaniklá obec Pavlův Studenec. Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky bývalé obce, letní kino, besedy a výstavy. Poprvé po 81 letech se vrátila také stará lidová slavnost Schaa-Feier. Akce trvá do neděle.

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.

Společnost by podle prezidenta Petra Pavla měla věnovat pozornost příznakům, které dříve vedly ke konfliktům, a nepodceňovat hrozby. Řekl to v neděli v místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku na vzpomínkové akci k výročí vyhlazení obce nacisty. Němci ji před 84 lety vypálili a obyvatele vyvraždili.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odeslal polskému protějšku Karolu Nawrockému nejvyšší polské vyznamenání, které mu chtěl Nawrocki odebrat. Kvůli kroku ze strany hlavy polského státu se ocenění rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády. To vyvolalo v Polsku pobouření.

Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice, nejvyšší polské vyznamenání, informují agentura PAP a další média. Zelenskyj vyvolal v zemi vlnu kritiky, když přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v bojích proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Nacionalističtí povstalci se přitom podíleli na masakrech Poláků za druhé světové války. Kyjev označil postup Varšavy za chybu.

Do rodinného hrobu ve Vrbně pod Pradědem v úterý uložili po 87 letech ostatky četnického strážmistra Viléma Lehera, jedné z obětí předválečných nepokojů v pohraničí. Zradikalizovaní němečtí obyvatelé přepadli v září 1938 četnickou stanici v Liptani a zabili šest lidí. Jejich těla byla uložena v hromadném hrobě v Hlubčicích na území dnešního Polska. Leher byl exhumován a vrácen do Česka jako jeden z posledních.

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve čtvrtek při příležitosti Dne národní jednoty prohlásil, že Maďarsko je asi jedinou zemí na světě, která sousedí sama se sebou. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer) se vůči jeho slovům ohradil. Označil je za absurdní a popírající historii.

Východočeské muzeum v Pardubicích získalo do svých sbírek zápisník Alfréda Bartoše, velitele paraskupiny Silver A a jedné z klíčových postav československého domácího odboje za druhé světové války. Instituci ho darovala Adéla Šobíšková z Prahy, jejíž rodina ho vlastnila od devadesátých let.

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. V Praze zpopelnil taky těla několika Španělů, kteří se znelíbili frankistickému režimu a později nepřežili uvěznění v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.

Polští představitelé se ostře ohradili proti dekretu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, na jehož základě jednotka ukrajinských ozbrojených sil dostala čestný titul Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tato kontroverzní armáda za druhé světové války bojovala proti nacistům i proti sovětské armádě a má na svědomí brutální vyhánění a vraždění Poláků, Židů i volyňských Čechů na západě Ukrajiny.

Lidé si v Praze u památníku Anthropoid připomněli 84. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se u památníku sešlo několik desítek lidí, skauti či zástupci organizace Orel.

Sudety jako území už dávno neexistují, ale podle odborníků se jejich komplikovaná historie stále projevuje ve vzdělání, zdraví, volebním chování i formě místního komunitního života. Poválečné vysídlení Němců navíc dodnes vyvolává spory. „Smíření není zapomínání. Abychom se mohli smířit, tak se toho musíme hodně dozvědět, co se stalo za války i po válce,“ říká historik Matěj Spurný pro pořad Fenomén doby.

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.