TÉMA

Druhá světová válka

Lidický památník shání miliony na zrestaurování dětského sousoší, poničilo ho počasí
Třináct milionů korun shání lidický památník na zrestaurování Pomníku dětských obětí války. Stav sousoší 82 dětí, které nacisté zavraždili v roce 1942, je podle památníku v kritickém stavu. Vyhlásil proto veřejnou sbírku. Peníze od lidí pomohly už při odlévání soch. Tehdy na ně přispěli nejen Češi, ale i Němci, Dánové nebo Japonci.
před 10 h hodinami|ČT24
Šok, frustrace a omezení práv. Hitler chtěl Československo před 85 lety zničit, míní odborníci
Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 23:11|ČT24
Zlu se nesmí ustupovat, řekl Vystrčil při pietě k výročí německé okupace. Pavel se v Sasku shodl s Kretschmerem
Zlu se nesmí ustupovat ani před ním kličkovat, se zlem se musí bojovat, řekl v pátek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 85 let od začátku okupace Československa. Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněla také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Dráždany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 21:31|ČTK
Strach a nejistota, popisuje pamětnice začátek nacistické okupace
Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.
15. 3. 2024|ČT24
Ústí nad Labem převezme hrobky, které zůstaly po odsunu sudetských Němců
Po konci druhé světové války následoval, mnohdy jako odplata za útrapy, odsun sudetských Němců, například i ze severu Čech. Odešlo i několik významných průmyslových rodin z Ústí nad Labem – třeba Schichtové, kteří vyráběli ikonické mýdlo s jelenem, nebo Wolfrumové, kteří měli ve své továrně první parní stroj. Na sedmi hřbitovech po rodinách zůstaly honosné hrobky. Ty teď převezme město a některé z nich plánuje opravit.
15. 3. 2024|ČT24
Český rodinný tábor v Birkenau vyvraždili nacisté před 80 lety. V plynové komoře a před ní zemřelo nejméně 3792 lidí
Největší hromadná vražda československých občanů – takovou charakteristiku dostalo vyvraždění prvních obyvatel bloku BIIb v táboře Auschwitz-Birkenau, který byl známý také jako český či terezínský rodinný tábor. Jeho obyvatelé měli oproti jiným vězňům v Birkenau drobné výhody včetně té, že rodiny mohly zůstat pohromadě. Po několika měsících ale šli všichni na smrt. Oběti noci z 8. na 9. března 1944 připomněla pieta v Terezíně, kde položil květiny ministr kultury Martin Baxa (ODS), upomíná na ni také výstava v Malé pevnosti.
8. 3. 2024Aktualizováno8. 3. 2024, 11:00|Milan Dolejší
Zemřel válečný veterán Jiří Mráz. Sloužil u RAF a byl i u vylodění v Normandii
Ve věku 101 let zemřel tento týden ve Spojených státech válečný veterán Jiří Mráz, který byl jedním z československých příslušníků Královského letectva (RAF – Royal Air Force). Na Facebooku to oznámil historik a publicista Jiří Klůc. Mráz působil za druhé světové války jako mechanik nejprve u 310. stíhací perutě, později se zúčastnil vylodění ve Francii a bojů v západní Evropě.
22. 2. 2024|ČTK
Za druhé světové války bojoval na západní frontě, byl u obléhání Dunkerku. Ervín Hoida zemřel ve věku 105 let
Ve věku 105 let zemřel jeden z posledních československých veteránů druhé světové války Ervín Hoida, který většinu života prožil ve Velké Británii. Hoida byl příslušníkem československé obrněné brigády ve Velké Británii, narodil se 30. listopadu 1918.
15. 2. 2024|ČTK
Památku obětí holocaustu si připomněli v Osvětimi i Terezíně
Na sobotu připadl Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Odkazuje k lednu 1945 a osvobození nacistického koncentračního tábora v Osvětimi. Vzpomínkové akce se na 79. výročí osvobození konaly jak v Polsku, přímo u města Osvětim, tak i v Izraeli nebo v Česku. V Terezíně lidé se svíčkami vyrazili na Průvod světel, na místě promluvila například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
27. 1. 2024|Kateřina Viková, ČTK
V Marseille má pamětní desku český hrdina. Zachránil tisíce lidí před holocaustem
V Marseille odhalili pamětní desku Vladimíru Vochočovi. Uctili tak muže, který nejméně dva a půl tisíce lidí zachránil před transportem do koncentračního tábora. Tehdejší československý konzul během druhé světové války pomáhal Židům na útěku z Evropy. Izrael ho za hrdinství už odměnil cenou Spravedlivý mezi národy.
26. 1. 2024|ČT24
Holocaust připomíná, že v lidech je skryto i zlo, řekl Fiala na setkání k památce obětí
Holocaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.
26. 1. 2024Aktualizováno26. 1. 2024, 13:23|ČTK, ČT24
Zemřel veterán druhé světové války Vladimír Hrozný, bylo mu sto let
Ve věku sta let zemřel 6. ledna veterán druhé světové války Vladimír Hrozný, svá poslední léta prožil v Brně. Poslední rozloučení se bude konat v sobotu od 13 hodin v obřadní síni Nostalgie v Modřicích u Brna.
12. 1. 2024|ČTK
Queen Mary 2 sice přišla o titul největší lodi světa, oceánům ale neohroženě vládne i po dvaceti letech
Nalodit se v Southamptonu (nebo třeba Hamburku), na několik dní se zavřít do kajuty či bloumat po palubách a pozorovat nekonečný oceán a nakonec zahlédnout plamen Sochy svobody a pak manhattanské mrakodrapy vystupující zpoza obzoru – to se zdá jako něco, co zůstává bezpečně zamčeno v hloubi minulého a předminulého století. Ale i v době, kdy se dá za cenu transatlantické plavby a za zlomek času stráveného na palubě doletět letadlem na opačnou stranu zeměkoule, stále existuje i možnost se na plavbu přes Atlantik vypravit. Rovných dvacet let se plaví poslední zkonstruovaná transoceánská linková loď Queen Mary 2. V roce 2004, kdy ji pokřtila tehdejší britská královna, to byla také největší dopravní loď na světě. Dnes to už neplatí, ale přesto je Queen Mary 2 zcela unikátním plavidlem, a lze-li některou loď považovat za opravdovou královnu světových moří, je to nepochybně ona.
12. 1. 2024|Milan Dolejší
Nacisté v Brně za války zabavili Židům stovky domů. Jejich příběhy přibližuje nová výstava
V prozatímním Moravském židovském muzeu Malý Mehrin v Brně probíhá nová výstava Naše domy. Mapuje příběhy vybraných objektů, které v roce 1941 nacistický vystěhovalecký fond zabavil brněnským Židům. Takových staveb byly stovky, majitelé domů po jejich ztrátě často skončili v koncentračních táborech.
5. 1. 2024|ČT24
Zemřela veteránka Ludmila Slavíková. Ukrývala zajatce a ničila vlaky nacistů
Ve věku 102 let zemřela v pondělí účastnice domácího protiněmeckého odboje Ludmila Slavíková. S manželem se za války podílela na sabotážích na železnici či ukrývání válečných zajatců. O úmrtí Slavíkové ve středu na webu informovala Československá obec legionářská (ČsOL), podle které byla nejstarší válečnou veteránkou v Česku.
19. 12. 2023|ČTK
Řekl jsem, že chci pomoci vyhrát válku, vzpomíná Charles Strasser
Když se nad Evropou stáhla mračna, rodiče už odhadli, co se bude dít dál, vzpomínal v Interview ČT24 válečný veterán a jeden z posledních žijících účastníků druhé světové války, do které aktivně vstoupil jako příslušník československé armády, Charles Strasser. Účastnil se také tribunálu s nacistickými zločinci v Norimberku. Asi nic mi nezpůsobilo takový pocit zadostiučinění jako to, když byla většina z nich odsouzena k oběšení, řekl v rozhovoru s Davidem Miřejovským.
15. 12. 2023|ČT24
Poláci našli na Volyni masový hrob z války, podle nich jde o oběti ukrajinských nacionalistů
Polští badatelé odkryli masový hrob civilistů v ukrajinské vsi Pužniki. Podle nich jde o oběti ukrajinských nacionalistů z období druhé světové války. Podobných míst má být v oblasti Volyně více, k řadě z nich se ale historici nedostanou. Varšava tvrdí, že jim to Kyjev neumožňuje. Pohledy obou stran na takzvaný volyňský masakr se různí a stále dopadají na vzájemné vztahy.
26. 11. 2023|
Zemřela Věra Čepelová, jedno z přeživších dětí z vypálených Lidic
Zemřela Věra Čepelová, rozená Vokatá, jedno z devíti dětí z vypálených Lidic na Kladensku, které nacisti poslali na převýchovu do německé rodiny. Bylo jí 88 let. Na sociálních síti X o tom informoval Památník Terezín. V Německu dostala Čepelová jméno Vera Melnik, domů se dostala až v říjnu 1946. Česky už mluvit neuměla, ale pamatovala si původní jméno a že je z Lidic.
26. 11. 2023|
Říct ne StB mě vždycky něco stálo. Demokracie je jediná možnost, říká pamětnice
Společnost Post Bellum jako každý rok ocenila osobnosti, které čelily nacistické nebo komunistické totalitě. Jednou z nich je také Eva Karvašová ze Slovenska. Říká, že by nikdy spolupráci se Státní bezpečností (StB) nepodepsala. Domnívá se, že lidé dnes věci berou na lehkou váhu a nevědí, co je to totalita. Karvašová byla hostem Událostí, komentářů na Národní třídě.
18. 11. 2023|
Čelili nacistům, komunistům či ruským okupantům. Teď dostalo pět osobností Ceny Paměti národa
Ceny Paměti národa převzalo při ceremoniálu v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a také Ukrajiny. Marie Klangová, Jan Litomiský, Eva Karvašová, Márie Šidová a Vasyl Vyrozub aktivně vystupovali buď proti německým okupantům Československa po roce 1939, proti komunistickému režimu, nebo také proti ruským okupantům na Ukrajině.
17. 11. 2023|
Památník romských obětí holocaustu v Letech otevře v únoru. Sazenice pro les dodal Schwarzenberg
Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách se otevře 3. února 2024 v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku. Staví se tak v místě někdejšího romského koncentračního tábora.
13. 11. 2023Aktualizováno13. 11. 2023, 21:16|jch
Veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, musíme jim pomáhat, řekla na Vítkově Černochová
Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.
11. 11. 2023Aktualizováno11. 11. 2023, 19:08|
Antisemitismem člověk riskuje pobytový status, varoval Scholz 85 let od křišťálové noci
Před 85 lety došlo k takzvané křišťálové noci, pogromu, který nacisté rozpoutali proti židovskému obyvatelstvu. Během něj polovojenské oddíly a příznivci Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) zabili na stovku Židů, vypálili synagogy a ničili židovské obchody. Dalších třicet tisíc Židů nacisté odvlekli do koncentračních táborů. Výročí se připomíná v Česku i v Německu.
9. 11. 2023Aktualizováno9. 11. 2023, 19:12|
Reportéři ČT: Obce se bojí o budoucnost hřbitovů, kde je vlastníkem pozemků soukromník. Nelze je zrušit, zní z ministerstva
I hřbitov může skončit v insolvenci nebo restitučním řízení, což pak může přinášet nečekané komplikace pro pozůstalé, kteří tam mají své blízké. Své o tom vědí lidé v severočeských Roudníkách, kde se bojí, co bude s místním hřbitovem. Původně církevní pohřebiště i s kostelem skončilo před dvanácti lety v insolvenci, nyní je na prodej za 4,5 milionu korun. V jihomoravských Křídlůvkách se zase před časem spolumajitel hřbitova pokusil svou část získanou od restituentů prodat. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.
7. 11. 2023|