Druhá světová válka

Při zbraňové amnestii odevzdal ve čtvrtek občan v Českých Budějovicích pevnostní minomet M 32 ráže 81 milimetrů. Jde o typ zbraně využívaný při obraně Francie ve druhé světové válce v Maginotově linii. Policie o odevzdání kuriózní zbraně informovala na síti X.

„Jednota a odhodlání, které se projevily po útocích z 11. září, jsou nyní nezbytné pro obranu Ukrajiny,“ řekl v úterý britský král Karel III. americkým zákonodárcům v Kongresu. Projev představuje hlavní program jeho čtyřdenní návštěvy USA. „Američané nikdy neměli lepší přátele, než jsou Britové,“ řekl americký prezident Donald Trump, když krále dříve během dne přivítal v Bílém domě. Návštěva probíhá v době rozporů mezi oběma zeměmi ohledně války v Íránu, napsala agentura Reuters.

Přestože celý svůj profesní život prožil Vladimír Leman v pelhřimovské nemocnici, kde působil nejdříve jako lékař a poté dlouhá léta jako primář interního oddělení, pochází z Brna, kde se v roce 1932 narodil na Obilním trhu. V Brně prožil i druhou světovou válku. Popisuje změny během okupace, zabíjení v Kounicových kolejích i dramatické okamžiky při příchodu Rudé armády.

Konvoj historických armádních vozidel v centru Prahy v pátek připomněl 81. výročí konce druhé světové války. Před budovou velvyslanectví USA si mohli lidé zhruba desítku zrekonstruovaných vozů prohlédnout. Velvyslanec USA Nicholas Merrick ve svém projevu zdůraznil, že Česko a USA sdílejí společné hodnoty, zejména si váží svobody. Připomněl roli tuzemské komunity v počátcích Spojených států i americkou roli v dějinách Československa. Akce připomínající osvobození části Československa americkou armádou se koná pravidelně od roku 2005. Oslavy vyvrcholí na začátku května v Plzni.

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.

Zemřela Helena Vovsová, která za druhé světové války pomáhala zajatým Židům pracujícím pro rodinu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na facebooku o tom informovala organizace Paměť národa. Podle webu organizace žena zemřela v pondělí 6. dubna, dožila se sta let.

František Peřina patřil k nejúspěšnějším československým stíhačům druhé světové války. Říkalo se mu generál nebe a byl hrozbou pro Luftwaffe při bitvě o Francii i během obrany Velké Británie. Do války vstoupil už jako legenda. V roce 1937 reprezentoval vlast v letecké akrobacii v Curychu. Potkal se tam i s piloty z Francie, se kterými později bojoval bok po boku. „Tohle je důkaz, že jsem sestřelil sedm aeroplánů ve třech dnech, což kromě mě nikdo během té francouzské kampaně nedokázal,“ ukázal v roce 1995 svou medaili Peřina. Narodil se před 115 lety.

Ministerstvo obrany obnovilo spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS), uvedl pro Českou televizi náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD). Minulá vláda zdůvodňovala přerušení spolupráce mimo jiné netransparentním hospodařením svazu. Spolek dříve také čelil kritice za kontroverzní výroky svého předsedy Jaroslava Vodičky, který byl v minulosti krajským zastupitelem v Ústeckém kraji za koalici SPD a Strany práv občanů.

Moskva odmítá jednat s Tokiem o mírové dohodě, která by formálně zakončila druhou světovou válku. Ta nebyla nikdy uzavřena kvůli územnímu sporu o japonská Severní teritoria – v Rusku známá jako Jižní Kurily, která obsadil Sovětský svaz v závěru války v roce 1945. Moskvě vadí japonská podpora Kyjeva.

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.

Nejméně osmnáct tisíc lidí muselo na téměř sedm hodin opustit centrum Drážďan kvůli zneškodnění bomby z druhé světové války. Krátce po 15:00 policie uvedla, že pyrotechnici britskou pumu o váze 250 kilogramů zlikvidovali a že se lidé mohou vrátit zpět domů. Jednalo se o dosud největší evakuaci v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V Česku byla jedním z posledních žijících dětí, které Winton tímto způsobem zachránil, poznamenali zástupci projektu Paměť národa.

Alena Pechová se narodila dva roky po druhé světové válce. To, že její rodiče byli válečnými hrdiny, jí začalo docházet až mnohem později. Doma se o tom příliš nemluvilo. Dnes se probírá desítkami vyznamenání, medailí, řadou dokumentů a fotografií, spolu s vnukem je třídí a skládá do působivého příběhu.

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.

V letech 1940 až 1945 bylo z třiatřiceti obcí v oblasti Drahanské vrchoviny a Malé Hané nuceně vystěhováno téměř dvacet tisíc obyvatel. Nacisté chtěli v oblasti rozšířit vojenský výcvikový prostor. Mnohé vsi byly zničeny nebo těžce poškozeny a část obyvatel se po válce už nikdy nevrátila. Jejich příběhy přibližuje výstava Donuceni odejít v Muzeu Vyškovska.

Evžen Štelcl pamatuje kruté zimy, kdy koně protahovaly silnice a děti do školy chodily kilometry pěšky. Jako mladík byl totálně nasazený v německé továrně na letecké motory a na konci války kopal zákopy. Je mu sto jedna let, stále žije aktivní život a zůstává pevně spjatý s Brnem. Jeho příběhu se věnovala Paměťová stopa.

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.

Kvůli holocaustu se podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po válce budoval svět založený na dodržování pravidel, která snižují riziko dalších válek a genocidy. Je odpovědností každého přispět k tomu, aby tato pravidla platila i v současném světě, uvedl Vystrčil při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu. Průvod světel projde i Terezínem. Lovosická radnice odhalila památník obětem na místě bývalé synagogy. Vzpomínkové akce se konají i ve světě, například v Berlíně nebo Osvětimi.

Josef Salomonovič přežil holocaust. Do prvního pracovního tábora ho přivezli ve třech letech. Matka ho schovávala, aby ho nacisti nenašli a nezavraždili. Prošel i vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Otce mu nacisti zavraždili injekcí do srdce v táboře Stutthof. Rozhovor se Salomonovičem přinesl Hyde Park Civilizace.