Druhá světová válka strana 4 z 5

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.

Prezident Petr Pavel ve středu zahájil oficiální program na návštěvě Japonska. Odpoledne tamního času se vlakem přesunul do Hirošimy, kde uctil památku obětí výbuchu jaderné bomby z konce druhé světové války. Ocenil, jak se Japonci s tragédií vypořádali. Z cesty do Asie se vrátí v neděli.

Do Pompejí se po osmi desítkách let vrátila mozaika s erotickým motivem z dob starověkého Říma. Během druhé světové války ji ukradl německý nacistický důstojník.

V koncentračním táboře Dachau nedaleko Mnichova věznili nacisté i české duchovní, mimo jiné třeba pozdějšího kardinála Josefa Berana. Na 2800 mužů sužoval hlad a vyčerpání, epidemie tyfu, ale i následky lékařských experimentů. Tragickou historii tam dnes připomínají evangelická, katolická i pravoslavná kaple, stejně jako památník židovským obětem. Symbolický kilogram hlíny na místě v úterý převzala delegace v čele s jedním z Beranových nástupců Dominikem Dukou. Hlínu převeze do vlasti a v září ji slavnostně uloží ve Staré Boleslavi.

Rozruch v Polsku vyvolala první výstava o Polácích a Kašubech z okolí Gdaňska, kteří byli za druhé světové války donuceni sloužit v německé armádě a válečném námořnictvu. Výstavu nazvanou Naši chlapci zkritizoval prezident i ministr obrany. Muzeum Gdaňska, které expozici pořádá, se ohradilo proti nespravedlivým a povrchním soudům, uvedl list Gazeta Wyborcza.

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.

Podle prezidenta Petra Pavla jednání se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní úroveň vzájemných vztahů, a zároveň shodu na většině témat dneška spojených s EU, NATO, se situací na Ukrajině či vztahem k Rusku nebo k Číně. Státníci společně ocenili vítěze česko-německé soutěže uspořádané u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Ve Spojených státech zemřel osmadvacátého června ve věku sto let veterán druhé světové války a osvoboditel Plzně a západních Čech Herman Geist. Zástupci města mu v úterý vzdali poctu položením květin u památníku Díky, Ameriko! a u pomníku druhé pěší divize na Chodském náměstí. Lidé v následujících dnech mohou psát vzkazy do kondolenční knihy, která je umístěna v mázhauzu radnice, informoval v úterý na svých stránkách magistrát. Geist byl v minulosti pravidelným hostem plzeňských květnových Slavností svobody.

Na kobyliské střelnici, kde nacisté vraždili české hrdiny, si v pondělí události připomněli příbuzní obětí společně s historiky a členy spolků, které pečují o odkaz odboje. Nejvíce lidí okupanti popravili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reynharda Heydricha v roce 1942. Byl mezi nimi i Josef Kočárek, jehož potomci dodnes opatrují speciální prsten, který byl v době protektorátu poznávacím znamením členů odboje – takzvaných prstýnkářů. Aktuálně ho nosí mužova pravnučka Markéta Vaněčková. „Zjistili jsme, že je to docela unikát,“ říká.

Byl nadaným sportovcem. Jako německého Žida ho ale místo sportovní kariéry čekalo ghetto v Terezíně a koncentrační tábor v Osvětimi. Na obou místech se Fredy Hirsch snažil zlepšit podmínky vězněných dětí. Jeho příběh připomíná nový román Učitel z Osvětimi britské spisovatelky Wendy Holdenové.

Oběť, spolupracovník se zlem, nedoceněný člověk – tak někteří historici charakterizují prezidenta Emila Háchu. Nejvyšší český státní „úředník“ v době druhé světové války a protektorátu měl nesnadný úkol: zastupovat Čechy z okleštěné republiky, ale zároveň být pohůnkem Němců. Zemřel bezprostředně po válce – 27. června 1945. Před 80 lety dostal automatickou nálepku kolaboranta. Od roku 1989 se ale jeho příběh postupně přestává jevit tak jednoznačně.

Čeští potápěči a historici se ponořili k vraku italské přepravní lodě Firenze, kterou za druhé světové války potopila řecká ponorka. Plavidlo je důležité pro české dějiny, protože po první světové válce evakuovalo první skupinu československých legionářů z Vladivostoku na ruském Dálném východě do Neapole.

Německo se snažilo od začátku druhé světové války vyrobit vlastní jaderné zbraně. Nasadilo na to svoje nejlepší experty, přesto ale neuspělo. Proč, vysvětluje seriál Úsvit atomového věku.

Armáda, politici i rodina dopoledne před budovou generálního štábu v Praze uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od smrti československého vojáka a legionáře v sobotu uplyne 76 let. Řečníci připomínali Píkovu odvahu, smysl pro spravedlnost nebo lásku k vlasti. Věnce a květiny k jeho pamětní desce položili mimo jiné zástupci Senátu či Kanceláře prezidenta republiky.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Pieta v Lidicích připomněla 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

O obnovu Lidic se významně zasloužil britský lékař a politik Barnett Stross, připomněla v Událostech, komentářích historička Gabriela Havlůjová. Strossova sbírka pokryla dvě třetiny nákladů na stavbu nové obce. Nacisté, kteří Lidice vyhladili před 83 lety, sami svou propagandou činu paradoxně vyvolali po celém světě obrovskou vlnu solidarity, dodala historička v pořadu, který moderoval Daniel Takáč.

Češi, Němci a sudetští Němci položili dobré základy smíření, nejdůležitější úkoly stojí ale stále ještě před nimi, řekl na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sudetské Němce pozdravil jménem české vlády a oslovil je jako krajany. Podle bavorského premiéra Markuse Södera Němci a Češi vybudovali silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat.

Veteráni 2. světové války se vrátili do Normandie, aby si připomněli 81. výročí vylodění spojenců. Mnohým z nich už je výrazně přes 90 let, na Americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer se s nimi setkal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Takzvaný Den D je považován za zásadní moment ve vývoji světové války. Vedl až k osvobození západní Evropy a porážce nacistického Německa.

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.

V Belgii si připomněli padlé československé vojáky. Příslušníci samostatné obrněné brigády pomohli osvobodit vůbec první město v zemi – přímořské letovisko De Panne. A účastnili se i obléhání nedalekého francouzského přístavu Dunkerk. Tam zadržovali silnou německou posádku. Ta se tím pádem nemohla zapojit do bojů proti Spojencům postupujícím po vylodění v Normandii na východ.

V noci z 30. na 31. května 1945 bylo z Brna vyhnáno téměř dvacet tisíc německých obyvatel. Jejich vysídlení včetně dalších osudů stále vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy nazývá „brněnským pochodem smrti“, zahynulo podle tuzemských badatelů bezmála sedmnáct set lidí, podle těch sudetoněmeckých dokonce až deset tisíc.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.