Druhá světová válka strana 5 z 5

Britský princ Edward, bratr krále Karla III., ve čtvrtek spolu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) navštívil pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Uctil tam památku sedmi československých parašutistů vycvičených ve Skotsku, kteří se v kostele za druhé světové války po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha skrývali a po boji padli. Návštěva památníku heydrichády byla posledním bodem třídenního programu vévody z Edinburghu v Česku.

Ve věku 96 let zemřela válečná veteránka Božena Ivanová. Potvrdila to Československá obec legionářská. Za druhé světové války Ivanová absolvovala parašutistický výcvik v československých jednotkách v Sovětském svazu a působila jako spojařka. Byla nositelkou řady vyznamenání, včetně Medaile za hrdinství, kterou jí prezident republiky udělil v roce 2019.

Na popravišti v berlínské věznici Plötzensee skončil za druhé světové války život 677 Čechoslováků, což bylo nejvíce ze všech cizinců, které tam nacisté věznili. Jejich oběti ale byly v komunistickém Československu upozaďovány, protože většina z nich nepatřila ke komunistickým odbojářům. České vězně v Plötzensee chce připomenout polohraný dokument Když přišla noc…, který odvysílá ČT2 v úterý ve 21:40. Režisérka Zora Cejnková vycházela z dosud nezveřejněných archivů gestapa a vzpomínek rodinných příslušníků českých odbojářů.

Prezident Petr Pavel v neděli při tryzně v Terezíně apeloval na to, aby se nerezignovalo na snahu porazit Rusko na Ukrajině. Motivací by podle něj měla být historická zkušenost. Pavel to uvedl v projevu při pietě, která na terezínském Národním hřbitově uctila oběti nacistické perzekuce. Tryzna se koná u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války. Projev prezidenta České republiky zazněl na pietě naposledy v roce 2015 z úst Miloše Zemana.

Desítky lidí se v Kunštátě na Blanensku rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou. Někdejší příslušník 1. československého armádního sboru zemřel v nedožitých devadesáti devíti letech. Válečný hrdina se účastnil bojů o Liptovský Mikuláš, po válce byl členem Hradní stráže u prezidenta Edvarda Beneše.

Současná epocha se často označuje jako doba plastová. Přispělo k tomu i celosvětové rozšíření výrobků z polyethylentereftalátu, známého pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí třeba jednorázové láhve na nápoje, folie nebo textilní vlákna. Výroba tohoto materiálu byla patentována v roce 1941. Patent na výrobu takzvané PET lahve získal americký vynálezce, hlavní inženýr společnosti DuPont Nathaniel Wyeth před 50 lety, 15. května 1973. Od té doby zaplavily celý svět a mimo jiné jsou i velkým ekologickým problémem.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.

S tradiční pietou na Olšanských hřbitovech, ale bez recepce na ruské ambasádě, na niž v minulosti přicházela řada politiků a dalších osobností – takové byly letos v Praze ruské oslavy 9. května jako Dne vítězství. Před ruským velvyslanectvím se naopak sešly desítky lidí k happeningu, jímž poukázali na ruské vraždění na Ukrajině.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

V Děčíně u hřbitova napsal neznámý vandal na pomník sovětských vojáků dvě rudá písmena Z, červenou barvou posprejoval i sochu ženy. Případ šetří policie. Verzála Z je symbolem ruské invaze na Ukrajinu.

Vandalové strhli vlajku města u památníku americké armády před píseckou školou. Učinili tak zřejmě proto, že má stejné barvy jako ta ukrajinská, jen v opačném pořadí. Škodili i u památníku setkání spojeneckých armád – Rudé a americké. Českou vlajku ukradli a sovětskou strhli na zem.

Bavorsko s Českem i přes složitou historii pojí úzké přátelství, sdělil na výjezdním zasedání bavorské vlády v Řezně bavorský premiér Markus Söder svému českému kolegovi Petru Fialovi (ODS). Ten se jako první český předseda vlády spolu s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) zúčastnil jednání bavorského kabinetu. Söder na tiskové konferenci po jednání s Fialou řekl, že Bavorsko kvůli migrantům nepožaduje obnovení hraničních kontrol s Českem. Také prohlásil, že odstavení posledních tří německých jaderných elektráren byla chyba.

Na čtyři sta lidí se v Berlíně zúčastnilo Ruskem pořádaných akcí k 78. výročí konce druhé světové války. Z Česka přijeli také podporovatelé klubu Noční vlci, který má úzké vazby na ruského vůdce Vladimira Putina. Noční vlci porušili zákaz nošení vlajek u památníků, takže je museli odevzdat. Německý soud zakázal jak ruské, tak i ukrajinské vlajky v obavách z šíření ruské válečné propagandy.

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

Na mnoha místech v Česku si lidé připomínali 78. výročí konce druhé světové války. Hlavní ceremoniál se uskutečnil tradičně na pražském Vítkově, věnce k památníku přišli položit politici, zástupci církve i veteránských spolků. Historické události si na místě připomněly desítky lidí. Vzpomínkové akce měly naplánované také v dalších městech – třeba v Brně, v Lázních Velichovky nebo v Hrabyni.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si v pondělí na pařížské třídě Champs-Elysées připomněl konec druhé světové války. Jindy rušná ulice byla částečně uzavřená v obavách z protestujících, kteří už několik týdnů dávají najevo svou nespokojenost s jeho důchodovou reformou, napsala agentura AFP. Bulvár tak byl téměř prázdný. Macron následně odjel do Lyonu, kde na něj čekalo několik tisíc odpůrců, policie je ale držela dál od prezidenta. Pietní akce se v pondělí konaly například také v Německu.

Lidé s českými, americkými i belgickými vlaječkami lemovali Klatovskou třídu v Plzni, po které projel Konvoj svobody. Přehlídka více než 280 kusů historické vojenské techniky je každoročně jedním z vrcholů plzeňských Slavností svobody, největších oslav konce druhé světové války v Česku. Podle členů klubů vojenské historie se jedná o jednu z největších oslav svého druhu v Evropě. Akci si podle zástupkyně tamního magistrátu města nenechaly ujít desetitisíce diváků. Lidé si památku konce druhé světové války připomínali také v hlavním městě.

Česko si v pátek připomíná osmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Hlavní pietní akt se uskuteční u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů, při nichž padlo na 170 lidí. V celé Praze zemřely při střetech s německými vojáky tisíce lidí. Vzpomínkové akce ke konci druhé světové války se konají například i v Plzni.

Plzeň se vrátila zpět do roku 1945, kdy ji na konci druhé světové války pomohli osvobodit od německých okupantů američtí vojáci Třetí armády generála George Smitha Pattona mladšího. Plzeňské povstání v čele s plukovníkem Jindřichem Krejčíkem pomohl dokončit právě tento příjezd americké armády. Slavnosti svobody budou trvat od pátku do pondělí a nabídnou bohatý program, který vyvrcholí v neděli Konvojem svobody a přeletem dobových letounů. Čtyřiatřicátý ročník těchto oslav navštíví i rodinní příslušníci veteránů ze Spojených států a Belgického království.

Ruský motorkářský klub Noční vlci vyrazil na „vlasteneckou“ spanilou jízdu z Moskvy do Berlína. Píše to agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje. Motorkáři vybavení symboly na podporu války na Ukrajině chtějí dojet do německé metropole 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa. Noční vlci mají blízko k šéfovi Kremlu a od loňska jsou na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině.

Jediný zub dravého dinosaura nalezený na území České republiky vystavuje Moravské zemské muzeum v Brně. Pochází z bývalého lomu na Švédských šancích v Brně. Jde o nejvýznamnější exponát výstavy věnované Antonu Rzehakovi, všestrannému vědci, který v Brně působil na přelomu 19. a 20. století. Některé fosilie si veřejnost prohlédne poprvé.

Restituční kauzu Walderode bude ještě řešit Ústavní soud. Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která se marně domáhala navrácení majetku, podala stížnost. Vyplývá to z justičních databází. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky.

Národní památník druhé světové války v Hrabyni na Opavsku po rozsáhlé rekonstrukci opět bude moci navštívit veřejnost. Přibližně čtyřicet milionů korun stál nákup moderní audiovizuální techniky, světel, vitrín či výroba nebo úprava exponátů. Slezské zemské muzeum získalo dotaci 35 milionů korun. Dalších přibližně pět milionů investovalo ze svého rozpočtu. Výstavu Těžká léta 1938–1945 uvidí zájemci v sobotu 29. dubna.