Druhá světová válka strana 5 z 5

Prezident Petr Pavel se domnívá, že by západní tajné služby mohly provádět přísnější dohled nad ruskými občany, kteří žijí v zemích západní Evropy. V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že je to „jednoduše následek války“. Také zdůraznil, že členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do Aliance.

Americkou cenu Tony za nejlepší divadelní hru obdržel Tom Stoppard. Britský autor českého původu si ocenění vysloužil dramatem Leopoldstadt o židovské rodině. Stoppard sám má židovské kořeny, jeho rodiče odešli ze Zlína před hrozbou nacismu.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vypálení domů a zatýkání a vraždění obyvatel bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel, následují ho i další politici. Vzpomínky se účastní například šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Pieta začala bohoslužbou na základech kostela svatého Martina.

Osobnost pozapomenutého sochaře českého původu Franty Bělského, který se významně zapsal do historie Velké Británie, českým divákům ve vysílání ČT představil zpravodaj Bohumil Vostal. O výtvarníkovi natočil televizní dokument. Nedávno vydal také výpravnou publikaci o dramatickém životním příběhu tohoto sochaře pod názvem Portrétoval anglickou královnu.

Nejsledovanějším filmem na Netflixu je nyní celosvětově podle webu Flixpatrol německý snímek Krev a zlato, který se loni točil v Česku. Akční podívaná, v níž v zapadlé vesničce hledají nacisté zlato, vznikala skoro celá ve městě Výsluní v Ústeckém kraji. Štáb plný místních profesionálů v Česku utratil 170 milionů korun.

Odborníci v úterý sejmuli z pražského Staroměstského orloje tři sochy apoštolů, které loni poškodil jeden z návštěvníků města. Sochy svatého Tomáše, Matěje a Judy Tadeáše převezmou restaurátoři. Oprava by měla trvat několik týdnů až měsíc, uvedla Mariana Nesnídalová, jednatelka hodinářské firmy L. Hainz, která se o orloj stará. Orloj bude nadále fungovat, pouze namísto tří apoštolů budou prázdná místa. Dřevěné sochy vznikly po druhé světové válce.

V Litoměřicích chce skupina lidí odstranit válečnou sochu z místního parku. Podle zástupců Iniciativy jde o sochu sovětského okupanta, městský úřad a ministerstvo obrany ale skulpturu evidují jako válečný hrob. Podle zákona ale o válečný hrob ve skutečnosti nejde. Ministerstvo takových objektů registruje v celém Česku zhruba 1800, jenom v Ústeckém kraji jich je kolem stovky.

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně to v neděli prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi (oba KDU-ČSL) stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Spoluzakladatel rockové kapely Pink Floyd Roger Waters prohlásil, že jeho kontroverzní černý kabát s červenou páskou na paži je ve skutečnosti antifašistický. Devětasedmdesátiletého hudebníka vyšetřují kvůli kostýmu německé úřady poté, co se v něm objevil na koncertě v Berlíně. Policie podezírá slavného muzikanta ze šíření nenávisti proti určité náboženské, národnostní nebo etnické skupině, protože oblek připomínal uniformu, kterou nosili důstojníci nacistické organizace SS.

Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.

Odhadované náklady na obnovu bývalé věznice v Uherském Hradišti jsou zhruba 520 milionů korun. Je to místo mrazivé, které je potřeba zachovat jako připomenutí toho, co všechno se tady dělo, řekl po prohlídce věznice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Spolu s muzeem totality, které připomene historii věznice, by v areálu měly sídlit okresní soud, okresní státní zastupitelství a probační a mediační služba.

Před 75 lety popravili komunisté polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal jako jediný člověk dobrovolně zatknout nacisty a odvézt do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince, aby v utajení zpravil svět o zvěrstvech, která se v něm odehrávají. Jako první poskytl svědectví o proměně Osvětimi z klasického vězeňského tábora na továrnu určenou k vyhlazování lidí. Dnes nese Pileckého jméno ulice ve Varšavě a také několik polských škol.

Britský princ Edward, bratr krále Karla III., ve čtvrtek spolu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) navštívil pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Uctil tam památku sedmi československých parašutistů vycvičených ve Skotsku, kteří se v kostele za druhé světové války po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha skrývali a po boji padli. Návštěva památníku heydrichády byla posledním bodem třídenního programu vévody z Edinburghu v Česku.

Ve věku 96 let zemřela válečná veteránka Božena Ivanová. Potvrdila to Československá obec legionářská. Za druhé světové války Ivanová absolvovala parašutistický výcvik v československých jednotkách v Sovětském svazu a působila jako spojařka. Byla nositelkou řady vyznamenání, včetně Medaile za hrdinství, kterou jí prezident republiky udělil v roce 2019.

Na popravišti v berlínské věznici Plötzensee skončil za druhé světové války život 677 Čechoslováků, což bylo nejvíce ze všech cizinců, které tam nacisté věznili. Jejich oběti ale byly v komunistickém Československu upozaďovány, protože většina z nich nepatřila ke komunistickým odbojářům. České vězně v Plötzensee chce připomenout polohraný dokument Když přišla noc…, který odvysílá ČT2 v úterý ve 21:40. Režisérka Zora Cejnková vycházela z dosud nezveřejněných archivů gestapa a vzpomínek rodinných příslušníků českých odbojářů.

Prezident Petr Pavel v neděli při tryzně v Terezíně apeloval na to, aby se nerezignovalo na snahu porazit Rusko na Ukrajině. Motivací by podle něj měla být historická zkušenost. Pavel to uvedl v projevu při pietě, která na terezínském Národním hřbitově uctila oběti nacistické perzekuce. Tryzna se koná u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války. Projev prezidenta České republiky zazněl na pietě naposledy v roce 2015 z úst Miloše Zemana.

Desítky lidí se v Kunštátě na Blanensku rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou. Někdejší příslušník 1. československého armádního sboru zemřel v nedožitých devadesáti devíti letech. Válečný hrdina se účastnil bojů o Liptovský Mikuláš, po válce byl členem Hradní stráže u prezidenta Edvarda Beneše.

Současná epocha se často označuje jako doba plastová. Přispělo k tomu i celosvětové rozšíření výrobků z polyethylentereftalátu, známého pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí třeba jednorázové láhve na nápoje, folie nebo textilní vlákna. Výroba tohoto materiálu byla patentována v roce 1941. Patent na výrobu takzvané PET lahve získal americký vynálezce, hlavní inženýr společnosti DuPont Nathaniel Wyeth před 50 lety, 15. května 1973. Od té doby zaplavily celý svět a mimo jiné jsou i velkým ekologickým problémem.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.

S tradiční pietou na Olšanských hřbitovech, ale bez recepce na ruské ambasádě, na niž v minulosti přicházela řada politiků a dalších osobností – takové byly letos v Praze ruské oslavy 9. května jako Dne vítězství. Před ruským velvyslanectvím se naopak sešly desítky lidí k happeningu, jímž poukázali na ruské vraždění na Ukrajině.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

V Děčíně u hřbitova napsal neznámý vandal na pomník sovětských vojáků dvě rudá písmena Z, červenou barvou posprejoval i sochu ženy. Případ šetří policie. Verzála Z je symbolem ruské invaze na Ukrajinu.