Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
„Druhá světová válka byla primárně konvenční s ohromnými armádami o milionech vojáků vybavených obrněnou technikou v součinnosti s letectvem. To už by dnes samo o sobě na vítězství rozhodně nestačilo,“ uvedl vojenský historik Řepa z katedry teorie vojenství Univerzity obrany.
Druhá světová válka byla ve své době z hlediska využitých technologií zásadním milníkem. Ať už z pohledu výzbroje, logistické podpory, komunikačních technologií, medicíny nebo raketové techniky. K zásadnímu posunu navíc došlo i během samotného konfliktu, na jehož počátku aktéři běžně používali technologie z první světové války, které mnohdy pocházely už z devatenáctého století.
S postupujícím časem se ale během konfliktu vyvinula proudová letadla, balistické střely a v případě Spojených států amerických dokonce i atomová zbraň, kterou USA použily ve dvou případech v Japonsku.
V období druhé světové války také nastal posun od zákopové války k větší pohyblivosti. Tank, který byl během první světové války používán převážně jako podpora pěchoty, se během té druhé vyvinul v primární zbraň. Zásadním vývojem ale prošly i další technologie. Jednou z nich byly třeba ponorky.
Letectvo a pěchota během druhé světové války
Významnou roli hrálo také letectvo, které podobně jako v období první světové války plnilo průzkumné i bombardovací úlohy. V rámci strategického bombardování se letadla zaměřovala na útoky proti zalidněným oblastem, cílem bylo narušení nepřátelské průmyslové výroby a morálky obyvatelstva. Značný pokrok zaznamenal systém protivzdušné obrany, který využíval radaru i vylepšeného protileteckého dělostřelectva.
Během druhé světové války ale i přes zvyšující se úroveň mechanizace zůstávala jádrem vojska pěchota. Většina pěchotních zbraních se zásadněji nelišila od těch využívaných během první světové války. K výraznějším pokrokům došlo jen v některých oblastech, jako byly přenosné kulomety či některé typy samopalů.
Změny v oblasti dalekonosných zbraní a logistiky
Překotný rozvoj technologií během druhé světové války umožňoval předpoklad, že další pokrok bude pokračovat i po jejím konci. To potvrzuje Řepa, podle kterého je nejzásadnějším rozdílem mezi válčením během druhé světové války a současností právě technologický posun. „Především v přesnosti a dlouhém dosahu zbraní spjatých s vedením války vysoké intenzity po dlouhou dobu – opotřebovací války,“ upřesnil.
S tím, že se proměnily technologie, souhlasí i analytik Bahenský z Pražského centra pro výzkum míru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, podle něhož se s technologiemi proměňuje i to, jak jsou vojenské konflikty vedeny. „Není to úplně jednosměrné, že bychom pouze vyvíjeli technologie, se kterými chceme válčit. Často také to, jak válčíme, reaguje na to, jaké technologie máme k dispozici,“ podotkl s tím, že existují i protitechnologie, protože technologie nepostupují jen jedním směrem a mohou proti nim existovat poměrně jednoduchá protiopatření. Analytik také dodal, že technologické proměny jsou mnohem větší na moři a ve vzduchu než na zemi.
Stejně jako podle Řepy, tak i podle webu United24media (spadajícího pod ukrajinskou vládní platformu United24) vytvářejí moderní dalekonosné a vysoce přesné zbraně rozdíl oproti minulosti. Díky takovým zbraním se totiž staly zranitelnými i oblasti nacházející se desítky kilometrů za frontovými liniemi. V minulosti bylo možné umístit sklady či velitelská centra v relativní blízkosti bojiště. V současné době ale mohou jako cíl sloužit i místa vzdálená stovky kilometrů, což donutilo armády, aby se přizpůsobily.
Podle Řepy byla logistika během druhé světové války klíčová. Totéž ale platí i v současnosti. „Armáda bez zásob je armáda odsouzená k porážce. Nové technologie samozřejmě umožňují rychlejší a přesnější zásobování, ale zároveň jej ohrožují nové zbraně, například údery dronů zaměřené na zásobovací kolony. Zásobování je tak stále jedním z nejzranitelnějších článků, ačkoliv máme lepší vozidla, GPS či digitalizaci,“ vysvětlil.
Podle Bahenského je v současné době mnohem větší potřeba z hlediska paliv či maziv. Vzrostly také nároky na údržbu techniky. Drony podle něho logistiku spíše zkomplikovaly, což je viditelné u ruského konfliktu na Ukrajině, kde ani jedna strana nemá proti bezpilotním letounům dostatečnou obranu. „Reakce na novou technologickou hrozbu během války je velmi obtížná. Očekával bych, že v příštím velkém konfliktu pravděpodobně budou bojující strany mnohem více připravené na hrozbu malých dronů a to znamená, že jejich dopad nemusí být zase tak velký,“ dodal.
Web United24media dodává, že možností, jak mohou armády na nové hrozby reagovat, je třeba rozptýlení logistických bodů a jejich neustálé přemisťování. Za důležité prvky server označuje rovněž zavedení hloubkové logistiky a aktivní používání maskovacích technik.
Tanky a zákopové linie
Jedním z konfliktů, který v současné době umožňuje srovnávat podobu nynějšího válčení s obdobím druhé světové války, je bezesporu již zmíněná ruská invaze na Ukrajinu. Ta ukázala, že existují oblasti, u nichž se z teoretického hlediska očekával zásadní posun, avšak tyto předpoklady nebyly naplněny.
Podle Řepy jsou takovým případem tanky. „Dlouho se tvrdilo, že v moderním boji ztrácejí význam. Na Ukrajině se však ukázalo, že tanky jsou stále důležité, ale zároveň zranitelné, pokud nejsou podporovány správnou taktikou, pěchotou a maskováním,“ popsal vojenský historik a dodal, že Kyjev i Moskva utrpěly obrovské tankové ztráty právě kvůli špatné integraci s dalšími složkami.
Řepa také uvedl, že před konfliktem na Ukrajině by jen málokdo očekával návrat k téměř první světové válce, co do rozsahu budovaných zákopových linií. „Fronta se na řadě úseků od roku 2022 podobá například pozicím z roku 1916 – s masivním ostřelováním a malým pohybem. Pozice nejsou nepropustné, ale návrat k manévrovému způsobu boje jako na začátku války s pokusy o hluboké průlomy už je prakticky nemožný,“ upřesnil.
Jako příklad takových průlomů označil třeba ruský pokus o dobytí Kyjeva či ukrajinskou protiofenzivu z podzimu 2022. „Ukázalo se, že jednoduchá obrana vojáků s pěchotními zbraněmi má v kombinaci s moderními senzory stále svou hodnotu. Obecně mi přijde, že tento konflikt je jakási kombinace mezi první a druhou světovou válkou, ale doplněný o již zmíněné působení nových technologií,“ doplnil Řepa.
Bahenský ale míní, že pro řadu expertů není zákopový charakter konfliktu na Ukrajině až takovým překvapením. Věří však, že pro veřejnost ano. „My jsme si navykli na velmi rychlé a ostré boje manévrové války z první či druhé války v Zálivu. Ale také tam byla íránsko-irácká válka, která byla extrémně poziční a opotřebovávací po asi osm či devět let,“ poznamenal.
Pěchotní zbraně a pěchota na současných bojištích
Na ukrajinských bojištích se ale nevyskytuje pouze moderní technika. Podle United24media hrají přes všechny nové technologie i v současné době důležitou roli některé starší typy vojenské techniky. Moderní zbraně totiž sice poskytují významnou výhodu, avšak nenahrazují konvenční způsoby vedení války, píše web. Ten připomíná, že na frontě byly použity i kulomety Maxim vyvinuté před sto padesáti lety. V říjnu 2024 to byl právě jeden z těchto kulometů, který stál za sestřelením moderního íránského dronu Šáhed.
Podle Řepy se ale role pěchoty jako takové změnila. „Už to není jen anonymní masa vojáků, ale změnila se na specializovanou složku – často se dělí na útočné, průzkumné, diverzní (sabotážní) či dronové týmy. Dnes pěchota často bojuje v malých jednotkách, s vysokou autonomií, a spoléhá na přímou podporu z dronů, přesných zbraní a satelitních dat,“ vysvětlil.
Vojenský historik také poukázal na významný rozdíl mezi Ukrajinci a Rusy. Na ruské straně je podle něho stále občas přítomen pokus o útočící lidské vlny, což ale k zásadnímu průlomu a zhroucení celých úseků fronty s výjimkou úvodu konfliktu nevedlo. „Druhá světová válka byla až na několik operací o mnohem větší pohyblivosti, protože nasazenou pěchotu podpořila obrněná technika, což mnohdy končilo obklíčením. Ta na nynějším ukrajinském bojišti většinou nemá dlouhou životnost,“ dodal.
Podle Bahenského se role pěchoty od dob druhé světové války nezměnila příliš a základní principy, které se vyvinuly už za první či druhé světové války, zůstávají stejné. Nárůst palebné síly bojujících stran dle analytika tehdy vedl k tomu, že formace v otevřeném poli už nebyly udržitelné, protože ten, kdo byl vidět, mohl být snadno zasažen.
Bahenský ale zároveň uvedl, že oproti druhé světové válce je rozdílem snižující se hustota sil. „Když si vezmete počet čtverečních metrů na frontě na jednoho vojáka, tak ten se postupně snižuje,“ sdělil. Roste naopak počet vojáků, kteří nepůsobí přímo na frontě. „S postupem technologií se zvyšuje počet vojáků, kteří jsou v týlu a kteří jsou potřební pro podporu frontových sil. Takže poměry v tomto se od druhé světové války výrazně proměňují a v současnosti v profesionálních armádách nadpoloviční většina vojáků působí v týlu,“ upřesnil.
V souvislosti s tím Bahenský poukázal i na to, že je chybou myslet si, že válka je pouze voják v zákopu. „Válka je úplně stejně tak úředník na ministerstvu obrany na Ukrajině, který se snaží sehnat zbraně,“ řekl a dodal, že kromě vojáků v týlu hraje významnou úlohu i státní úřednický aparát.
Dělostřelectvo je stále „králem bojiště“
Významný vliv má v současných konfliktech i dělostřelectvo, které Řepa označuje za „krále bojiště“. To podle něho vyplývá z plošného působení, dosahu a relativní přesnosti. „Navíc je i finančně dostupné, rozhodně levnější než používaní přesných raket, což na blízkou vzdálenost nedává smysl. Je to skutečně i souboj výrobních linek,“ popsal.
Ruská válka na Ukrajině podle Řepy potvrdila, že i v jednadvacátém století může dělostřelectvo rozhodovat o úspěchu ofenzivní nebo obranné operace. Zcela zásadní roli má dělostřelectvo i podle Bahenského. „Od druhé světové války je jeden z největších zabijáků na bojišti,“ míní. „Rozdíl oproti druhé světové válce je v tom, že moderní dělostřelectvo je mnohem mobilnější a přesnější,“ dodal Řepa.
To potvrzuje i web United24Media, podle kterého se způsoby využití dělostřelectva částečně proměnily. Technika už totiž nemůže zůstávat delší dobu na jednom místě, protože nepřítel by měl dostatek času na její likvidaci. Z tohoto důvodu se postavení děl mění třeba i několikrát za den a jejich úspěšnost nezávisí pouze na počtu vypálených střel, ale také na schopnosti rychle se přemisťovat.
„Válka na Ukrajině také ukázala určitou renesanci tažného dělostřelectva, byť je otázkou, do jaké míry je to dáno tím, jak vypadá bojiště, a jestli to je trvalá změna, nebo jestli je to jen nějaké specifikum té relativně poziční války,“ doplnil Bahenský.
Moderní konflikty a role dronů
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině je často zmiňována podstatná role dronů. Ty považuje za důležitou změnu od dob druhé světové války i Imogen Holbrooková, která v rámci textu na webu GSAL Journal zmiňuje, že bezpilotní letouny umožňují válčit, i když se žádná osoba nenachází v bezprostřední blízkosti nepřítele.
Výhoda bezpilotních letounů spočívá v tom, že jediný operátor dronu může zlikvidovat určené cíle, aniž by se vystavil nebezpečí. Drony lze navíc využívat v celé řadě oblastí, ať už se jedná o likvidaci skladu s municí či zneškodnění vysoce postaveného nepřátelského představitele.
O důležitosti dronů se zmiňuje také web United24media. Ten poukazuje na to, že po více než století bylo jednou z klasických frontových taktik soustředit tajně své síly do konkrétní oblasti a následně zahájit překvapivý útok s cílem prolomit nepřátelskou obranu. Tento přístup ale změnily technologie, jelikož s přítomností dronů a snadným přístupem k satelitním snímkům je velmi obtížné nepozorovaně shromáždit početné síly. Vyšší koncentrace vojsk i logistické přesuny jsou totiž zaznamenány téměř okamžitě. Bahenský ale upozornil, že Ukrajincům se během obrany před ruskou invazí v některých případech koncentrovat větší síly úspěšně podařilo.
Podle Bahenského se změnil i celkový pohled na drony. „Po dlouhé roky byly vnímány prizmatem asymetrických válek. Typicky na Blízkém východě ze strany Spojených států,“ vysvětlil s tím, že se jednalo o drahé systémy, které využívaly neexistence protivzdušné obrany. „A v tomto ohledu to, myslím, zavedlo řadu lidí trochu na scestí z hlediska toho, jaký je reálný potenciál dronů. Na Ukrajině můžeme vidět, že jejich role je o hodně jiná, než bychom očekávali na základě toho, co jsme mohli vypozorovat v Iráku nebo Afghánistánu,“ dodal analytik.
Od těžkých dronů k menším
Server United24media dále připomíná, že rozhodující roli sehrály těžké úderné drony v konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020. Vynikaly i v raných fázích války na Ukrajině, kde ničily především dlouhé ruské konvoje. Postupem času se však protivzdušná obrana a elektronický boj přizpůsobily k jejich detekci a neutralizaci.
To ale neznamená, že by důležitost dronů jako takových zásadním způsobem klesla. Namísto těžkých dronů se totiž do hry dostaly malé FPV drony, jejichž vliv je ještě výrazně vyšší. „Operátoři dronů jsou schopni ničit technikou za stovky či tisíce dolarů techniku za miliony dolarů,“ podotkl Řepa. „Jsou všudypřítomné, levné, flexibilní a smrtící,“ píše se na United24media. Tento typ dronů se používá k průzkumu, útokům na tanky, obrněné transportéry, a dokonce i na jednotlivé vojáky.
Bahenský poukázal i na další důvod, proč jsou drony v rusko-ukrajinské válce tak hojně využívány. „Pokud jsou bojující strany nějakým způsobem nuceny mobilizovat svoji ekonomiku, mají zbraní nedostatek a jsou nuceny hledat takové, jaké mají k dispozici, tak to má přirozenou tendenci zaměřovat válčící strany na zbraňové systémy, které mají k dispozici nebo které snadno mohou vyrobit,“ vysvětlil s tím, že je přirozené, že se v rusko-ukrajinském konfliktu obě strany uchýlily k relativně levným malým dronům, které byly schopny získat ve velkých množstvích.
„Pokud by Ukrajina měla třeba neomezené množství protitankových raket nebo dělostřelecké munice, tak by asi minimálně v počátcích byla potřeba a využitelnost dronů o něco nižší,“ dodal Bahenský, podle něhož byla podobná situace za druhé světové války, kdy řada zbraní nebyla vyráběna proto, že jsou ideální, ale proto, že mohly být vyráběny celou řadou továren. „To je třeba něco, co jsme neviděli v konfliktech Západu v Afghánistánu nebo Iráku, kdy to zaměření na velmi drahé technologie bylo větší,“ doplnil.
Srovnání dronů a letectva za druhé světové války
Podle Řepy v současnosti drony nahrazují část role letadel z druhé světové války. Například průzkum či bombardování. „Ale dělají to mnohem levněji, bez rizika ztrát životů pilotů a posádek letadel a leckdy i efektivněji. I když ani drony nejsou nezastavitelné či bezchybné. Zároveň umožňují i malým jednotkám vést boj v doméně vzdušného prostoru bez velkých nákladů,“ popsal.
Podle Bahenského plní drony z celkového hlediska výrazně jinou roli než letectvo za druhé světové války. Bezpilotní letouny podle něho nahrazují spíše dělostřelectvo nebo protitankové střely. Souhlasí ale s tím, že větší bezpilotní letouny například přebírají úlohu vzdušného průzkumu.
„Proměnily se i strategické údery. To, co bychom ve druhé světové válce očekávali, že se bude odehrávat skrze strategické bombardování a perutě bombardovacích strojů, tak dnes tu stejnou roli plní střely s plochou drahou letu nebo drony v podobě Šáhedů,“ pokračoval Bahenský, podle něhož je ale smysl bombardování podobný jako za druhé světové války. „Buď se snažíte ničit vojenské, logistické či průmyslové cíle, nebo se snažíte zterorizovat populaci druhé strany a podlomit její morálku,“ upřesnil.
Řepa ale upozornil, že letectvo zůstává i nadále významné. Proměnily se však jeho úkoly. „Za mne je doposud stále překvapení, že Rusové své mohutné letectvo nedokázali využít mnohem víc a získat vzdušnou nadvládu. Maximálně někde vybojovali převahu nebo zkoušeli ničit ukrajinskou obranu na velkou vzdálenost levnými naváděnými pumami. Teď už ani to nevyužívají tak často,“ uvedl s tím, že vývoj se opět posunul.
Role satelitů
Pro zisk informací o pohybech nepřátel ale nejsou zásadní pouze letadla či drony. Klíčovou roli při rozhodování na bojišti podle Řepy hrají i satelity, umělá inteligence a datová analytika. „I komerční satelity jako Starlink nebo Maxar umožňují nepřetržité sledování fronty, jsou to tisíce satelitů na oběžné dráze,“ popsal.
Z hlediska sledování pohybů vojsk ale podle Bahenského existuje v případě satelitů řada překážek. „Pro většinu satelitů je stále problém, pokud vím, listí na stromech,“ zmínil. Zásadně pomoci naopak mohou v případě komunikace. „Cyklus mezi nalezením protivníka, jeho zaměřením a útokem na něj skrze dělostřelectvo nebo jiný prostředek může rychlá, spolehlivější komunikace výrazně uspíšit,“ vysvětlil analytik.
„Pokud vše běží, umělá inteligence zpracovává data ze senzorů, obrazů a signálů – rozhodování je rychlejší, přesnější, méně závislé na lidském faktoru. Vojenské plánování je dnes částečně automatizováno,“ dodal Řepa, který zároveň připomněl, jak výrazný vliv mělo během rusko-ukrajinského konfliktu na operaci Kyjeva v Kurské oblasti, když Spojené státy přestaly s Ukrajinou na nějaký čas sdílet zpravodajské informace. „Rozhodně je to poškodilo a navýšilo ztráty,“ doplnil vojenský historik.
Zpravodajské informace a OSINT
Oproti druhé světové válce se změnil i způsob získávání a zpracování zpravodajských informací. Řepa připomněl, že za druhé světové války bylo klíčové dešifrování. Jako příklad zmínil Brity získaný nacistický šifrovací kód Enigma. Jistou roli podle něho sehrávali také informátoři na nepřátelském území.
„Dnes jde o masivní sběr dat ze všech dostupných kanálů a jejich výčet je mnohem širší, protože svět, ve kterém žijeme, je doslova zahlcen informacemi a využívá zcela jiných možností a kanálů, kde staré metody byly doplněny o nové. Jde tedy mimo jiné o masivní sběr dat ze senzorů, sociálních médií, dronů, satelitů, ‚open-source intelligence – OSINT‘ a mnoho dalšího,“ vysvětlil Řepa.
Podle vojenského historika v současnosti armády získávají informace i z veřejně dostupných zdrojů. „Často je možné sledovat válku téměř v reálném čase, to by bylo před osmdesáti lety nemyslitelné,“ dodal.
Zpravodajství z otevřených zdrojů může hrát významnou roli i podle Bahenského. „Tím, že každý člověk má v kapse telefon, nechává za sebou digitální stopu a zároveň si může cokoliv vyfotit nebo natočit na video a je řada míst, kam to nahrát, tak zpravodajství z otevřených zdrojů zažilo určitou renesanci, byť zase není dobré to úplně přeceňovat,“ podotkl s varováním, že jedna ze stran může té druhé například záměrně podsouvat taková data, která mohou být zavádějící.
V analýze dat má dle Bahenského významnou úlohu i umělá inteligence. „Data vám k ničemu nejsou, pokud je nejste schopni zanalyzovat a získat z nich nějaký výstup,“ poznamenal.
Kybernetické útoky a propaganda
Důležitou roli mohou během válečných konfliktů hrát i kybernetické útoky, ačkoliv podle United24media se během ruské války na Ukrajině ukázalo jako přehnané tvrzení, že by mohly paralyzovat celý vojenský aparát nepřítele. Přesto je podle webu třeba vnímat kyberprostor jako neustálé bojiště.
Řepa pak kromě kybernetického působení připomněl rovněž vliv propagandy. „Konflikt na Ukrajině ukázal také propojenost války s informačním prostorem – propaganda a psychologické operace hrají ještě větší roli než před osmdesáti lety. Tehdy šlo o jednotlivé operace, nyní jsou kampaně mnohé a sehrály svou roli už při vypuknutí války a hledání záminky Kremlu k jejímu rozpoutání,“ vysvětlil.
„Z hlediska přirozenosti je válka na Ukrajině jako každá jiná,“ říká Bahenský
Bahenský míní, že z celkového hlediska jsou proměny války v mnoha ohledech možná menší, než by si řada lidí představovala. Pocit, že je válka oproti minulosti výrazně jiná, podle něho možná vychází do jisté míry z toho, že lidstvo žádný podobně rozsáhlý konflikt od druhé světové války nezažilo.
„Vojenští teoretici často uvádějí, že je nějaká přirozenost války a nějaký charakter války. A přirozenost zůstává stejná a charakter se mění,“ pokračoval Bahenský s tím, že z hlediska přirozenosti je ruská válka na Ukrajině stejná jako každá jiná.
Velmi podobné podle něho zůstávají také principy na operační úrovni. „Třeba obrana v hloubce. Nechcete mít všechny síly přímo na frontové linii. Chcete mít distribuované hloubky tak, abyste nenabídl soupeři jasný cíl na frontě a zároveň v případě, že soupeř prolomí první linii, tak chcete, aby tam byla další linie, a jak se soupeř vyčerpává tím, jak prolamuje obranné linie, tak ho zpomalujete a zastavujete a následně třeba podniknete protiútok. To je princip, který je minimálně od první nebo druhé světové války osvědčený a zůstává úplně stejný,“ konstatoval.
Zásadní rozdíl naopak Bahenský spatřuje ve změně struktury společnosti, kdy oproti druhé světové válce výrazně větší podíl tvoří lidé pracující ve službách, kteří nejsou tak snadno mobilizovatelní. Významnou odlišností je i věková struktura společnosti. „Oproti druhé světové válce vypadá úplně jinak,“ řekl Bahenský s tím, že z důvodu nižší porodnosti jsou některé generace málo početné a na frontě na Ukrajině je tak k vidění mnohem více starších vojáků, než tomu bylo během druhé světové války.
Inspirace v taktice a strategii
Řepa připouští, že i po osmdesáti letech může druhá světová válka z hlediska vojenské taktiky a strategie sloužit do jisté míry jako inspirace. Je ale podle něho třeba uvědomit si, že svět se výrazně změnil a každé sebetrefnější srovnání pokulhává, protože kulisy se liší.
„Například během bitvy o Izjum, který nakonec získali Ukrajinci ještě v roce 2022 od ruských okupantů nazpět, se nabízelo srovnání s třetí bitvou o Charkov v roce 1943. Operace probíhala na podobném prostoru a přítomny byly i další podobnosti včetně využití momentu překvapení,“ popsal.
Řepa dále zmínil, že obranné linie na Ukrajině taktéž připomínají některé obranné postupy z období druhé světové války, kdy je přítomno hloubkové pásmo, záložní linie a jsou rozmístěna minová pole.
„Chce se mi i dodat, že pro Rusko jde skutečně o totální válku, které podřizují všechno. Ukrajina na to musela zareagovat obdobně. Devastace celých regionů, nepředstavitelná a dalekosáhlá destrukce, ruské terorizování civilního obyvatelstva Ukrajiny, jejich zjevné válečné zločiny, kdy se nedodržují konvence jak vůči vojákům, tak civilistům a na generace vykopané příkopy mezi národy, jsou přitom také něco, co bohužel provázelo válku tehdy i dnes,“ míní vojenský historik.
Vojenští studenti a důstojníci se podle Řepy dosud ve specializovaných kurzech druhou světovou válkou zabývají. „Protože mnohé principy vojenství jsou do jisté míry nadčasové a mohou představovat důležitou inspiraci. Pokud známe minulost, můžeme se z ní v mnohém poučit. Zároveň je však nutné své poznaní nepřeceňovat, reagovat na současné výzvy a vše umět zasadit do změněného kontextu,“ uzavřel.
