Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Pietní akce se zúčastnili také prezident Petr Pavel, představitelé obou komor parlamentu, Ústavního soudu, ministerstev kultury či obrany.
Je povinností srovnávat nacistické lži s dnešními, řekl Fiala v Terezíně
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech. „Jsou to děsivá čísla, která si opakujeme už osmdesát let. Někdo by mohl říct, že je to smutná historie a není k ní dnes co dodat, to by byla ale tragická chyba,“ uvedl Fiala.
Každoroční tryznu premiér chápe jako konkrétní a velmi důležitý úkol připomenout odkaz Terezína a pochopit jeho význam pro současníky a nynější dobu. „Terezín nebyl jen součástí vražedného systému, ale hrál také významnou roli v nacistické propagandě. Režim jej domácímu i zahraničnímu publiku prezentoval jako město, které vůdce daroval Židům, ačkoliv ve skutečnosti nebyl ničím jiným než přestupní stanicí do Osvětimi a dalších táborů,“ řekl.
Tato manipulace podle Fialy varuje, aby se lidé nikdy nenechali otupit propagandou, která se v zásadě nemění. „Je naší povinností srovnávat tehdejší lži a cynické eufemismy s těmi dnešními,“ zdůraznil. I dnešní doba má agresivní diktátory a okupovaná území, podotkl. „Z krádeže ukrajinského území se stává ochrana Rusů, z invaze denacifikace, naše výzvy k dodržování mezinárodního práva Kreml označuje za konfrontační rétoriku. Už to všechno známe. Nesmíme na tuto hru přistoupit,“ dodal.
„Náznaky toho negativního, co tehdy vyústilo v koncentrační tábory, se projevují v různých zemích v různých obdobách i dnes a my bychom k těm náznakům neměli být lhostejní,“ řekl prezident Pavel.
„Neměli bychom ustrnout ve válečné minulosti, ale měli bychom se zaměřit na to, že lidské zlo neustále existuje a je mezi námi. Máme ho za našimi hranicemi a někdy se také výjimečně stává, že ho máme mezi sebou. Musíme se naučit tím, že se o naší historii budeme komplexně učit a že budeme schopni si kriticky odpovědět na spoustu otázek (...), tomuto všemu čelit. To je hlavní poselství terezínské tryzny,“ uvedl ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.
Podle premiéra Fialy je potřeba přemýšlet nad tím, zda děláme všechno pro to, aby se „tyto hrůzy nemohly opakovat“. „V tomto smyslu je potřeba o Terezíně přemýšlet,“ řekl.
Komunisté nám vzali vše, co zbylo, řekl terezínský přeživší
Na pietní akci každoročně vystupují pamětníci, v neděli se slova ujal slovenský politik a sociolog Fedor Gál, který se v březnu 1945 v Terezíně narodil. Ve svém projevu vzpomněl na svou matku i na laskavost a soucit hladovějících a často nemocných terezínských vězňů. „Musím říct, že někteří z nich by nám měli být modelem chování v každé krizové situaci,“ sdělil Gál. Také vzpomínal na domov, který po osvobození neexistoval. „Majetek si přivlastnili arizátoři. Z jedněch ostnatých drátů za druhé. Komunisté nám vzali vše, co zbylo,“ doplnil pamětník. Poslal pomyslný pozdrav na Slovensko. „Kde s úžasnou rychlostí a neuvěřitelnou razancí nastupuje opět minulost. Nedejte se, braňte se, vzdorujte, rebelujte,“ vzkázal Gál za hranice.
Terezínská tryzna se koná u příležitosti osmdesátého výročí osvobození. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se pořádá pravidelně třetí květnovou neděli. Projevu premiéra předcházelo kladení věnců na Národní hřbitov. Program zahrnující křesťanskou a židovskou modlitbu či vystoupení pěveckého sboru Puellae cantantes z Litoměřic odpoledne uzavírá koncert akademiků Vídeňské filharmonie.
Na pořádání akce se podílí asi sto lidí, informoval mluvčí památníku Stanislav Lada. Na pietní shromáždění dohlížejí policisté. Odhadem dorazilo několik set lidí. Podle Lady se v uplynulých letech dostavilo uctít památku od dvou do tří tisíc lidí.