Památník Terezín

Obvodní soud pro Prahu 1 na konci září rehabilitoval malířku Emu Blažkovou, kterou v minulosti komunisté nejprve zavřeli do vazby a následně jí nařídili ústavní léčbu. České televizi to sdělil advokát pozůstalých Lubomír Müller. Blažkovou, která zemřela v roce 2003, komunisté vinili z urážky soudu, na nějž se obrátila kvůli tomu, že režim její rodině zabavil majetek. O několik let dříve strávila také několik měsíců v Terezíně, kam ji ještě coby studentku gymnázia poslali nacisté za údajné plánování atentátu na učitele. Malířka tam prostřednictvím kreseb zachycovala každodenní život ve věznici gestapa.

V terezínské Malé pevnosti nacisté věznili stovky československých důstojníků. Řada z nich se zapojila do odboje. Jejich osudy teď v památníku přibližuje výstava nazvaná Nezlomeni. Vůbec poprvé jsou vystaveny deníky generála Josefa Bílého, velitele odbojové Obrany Národa. „Na to, že ho honilo gestapo a byl to pán už dávno v letech, tak je to unikátní výpověď člověka mladého duchem,“ říká autorka výstavy Hana Procházková. Většina vězněných generálů zemřela v nacistických káznicích, na popravištích a v koncentračních táborech.

Památníky v Lidicích i v Terezíně kvůli úsporám omezují otevírací dobu a také ruší některé akce. Zdůvodnily to inflací a vládními škrty. Ministerstvo kultury ale tvrdí, že i v době konsolidace veřejných financí mají příspěvkové organizace adekvátní rozpočty.

Obětí útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael je i český občan. Jeho smrt ve středu potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Dvaadvacetiletý muž podle serveru Novinky.cz zahynul při útoku 7. října v kibucu Nirim.

Prezident Petr Pavel v neděli při tryzně v Terezíně apeloval na to, aby se nerezignovalo na snahu porazit Rusko na Ukrajině. Motivací by podle něj měla být historická zkušenost. Pavel to uvedl v projevu při pietě, která na terezínském Národním hřbitově uctila oběti nacistické perzekuce. Tryzna se koná u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války. Projev prezidenta České republiky zazněl na pietě naposledy v roce 2015 z úst Miloše Zemana.

Ve 24 českých a moravských městech zazněla v úterý odpoledne jména dětí, žen a mužů, které nacistický režim za druhé světové války připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí dne vzpomínky na oběti holocaustu. V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura) zaznělo dalších sto jmen obětí. Židovské osudy zpřítomnili také studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. K pietě na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se kromě českých politiků připojili i zahraniční diplomaté.

Obchodní akademie v Pardubicích má nově pamětní desku, která připomíná židovské transporty do Terezína. Přímo ve škole bylo před osmdesáti lety seřadiště. Dvěma transporty v prosinci 1942 odjelo do Terezína 1258 lidí, většinu z nich později zavraždili nacisté v Osvětimi. Přežilo pouhých 92 lidí, řekl archivář ze Státního okresního archivu Pardubice Petr Mücke.

Muzeum ghetta v Terezíně se opraví podle návrhu architektonického studia Skupina. Spolupracoval na něm slavný americký architekt Steven Holl. Vznikne nový vstup do historického objektu v podobě prosvětlené věže. Nový bude obsah expozice i její forma. Součástí rekonstrukce je propojení s venkovním prostorem, úprava parkoviště a nové infocentrum.

V Izraeli se ve čtvrtek ráno rozezněly sirény na památku šesti milionů Židů zavražděných nacisty během holocaustu. Lidé se zastavili tam, kde právě byli, řidiči vystoupili z aut a postáli se skloněnou hlavou. Připomínkové akce se konají i v Česku.

Literární historička Marie Rút Křížková se zásadní měrou zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena. Žena, jež se mimo jiné věnovala literární tvorbě v terezínském ghettu, za minulého režimu rovněž působila jako mluvčí Charty 77, a to od února 1983 do ledna 1984. Literární historička zemřela v pátek ve věku 84 let, smrt potvrdila její dcera Dagmar Křížková.