Prezident Petr Pavel v neděli při tryzně v Terezíně apeloval na to, aby se nerezignovalo na snahu porazit Rusko na Ukrajině. Motivací by podle něj měla být historická zkušenost. Pavel to uvedl v projevu při pietě, která na terezínském Národním hřbitově uctila oběti nacistické perzekuce. Tryzna se koná u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války. Projev prezidenta České republiky zazněl na pietě naposledy v roce 2015 z úst Miloše Zemana.
Nesmíme rezignovat na snahu porazit Rusko na Ukrajině, řekl Pavel v Terezíně
6 minut
Terezínská tryzna: Projev prezidenta Petra Pavla
„Na tomto místě bych chtěl apelovat, abychom nerezignovali na naši společnou snahu Rusko na Ukrajině porazit, a odmítnout tak ignorování pravidel mezinárodního řádu, kterého jsme svědky. Motivací by nám měla být právě naše historická zkušenost, o které dnes mluvíme. Je správné, že si ji připomínáme a dáváme do souvislosti s dnešní situací, jen tak se můžeme vyhnout opakování chyb z minulosti,“ řekl prezident.
Poukázal na to, že občany v Česku a v celé Evropě trápí těžkosti každodenního života způsobené ekonomickými i sociálními důsledky války. „Únava z války dostává politiky pod tlak a znesnadňuje úsilí o zodpovědné hospodaření se státními financemi. Udržet jednotu k podpoře Ukrajiny tak bude stále náročnější,“ míní.
Terezín jako zdroj historické paměti
Pevnost v Terezíně se podle Pavla stala symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Podotkl, že odpovědnost za zločiny, které páchali předkové, je nutné přijmout a poučit se z nich. „Jen nerad jsem se dočetl, že některé budovy v tomto městě jsou v havarijním stavu nebo že se jejich část dokonce zřítila,“ zmínil.
Podle něj je důležité, aby vláda intenzivně hledala cesty, jak „postupné destrukci“ tohoto místa zabránit, protože je zdrojem historické paměti. Památník umožňuje předávat svědectví dalším generacím a podle Pavla je to důležité i kvůli současným hrozbám, jako jsou různé formy extremismu, fobií nebo vypjatého nacionalismu.
Památník nepozval představitele Ruska a Běloruska
Pietní akce se pravidelně účastní pamětníci, diplomaté, skauti a politici. Stejně jako v loňském roce, kdy vypukla válka na Ukrajině, Památník Terezín ani letos nepozval na akci představitele Ruska a Běloruska.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se pořádá pravidelně třetí květnovou neděli, předloni byla pieta kvůli pandemii přesunuta na září a rok předtím byla kvůli covidu zrušena. Neuskutečnila se tak poprvé od roku 1946.
