Lidé v Česku si během Jom ha-šoa připomněli oběti holocaustu

Ve 24 českých a moravských městech zazněla v úterý odpoledne jména dětí, žen a mužů, které nacistický režim za druhé světové války připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí dne vzpomínky na oběti holocaustu. V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura) zaznělo dalších sto jmen obětí. Židovské osudy zpřítomnili také studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. K pietě na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se kromě českých politiků připojili i zahraniční diplomaté.

Terezínskou připomínku pořádal Památník Terezín ve spolupráci s Federací židovských obcí v ČR a Terezínskou iniciativou. Například terezínských obětí bylo tolik, že poslední jména zazní až v roce 2340. Modlitbu za ně v úterý odpoledne v Terezíně přednesl vrchní zemský rabín Karol Sidon.

Památník chtěl v návaznosti na vystoupení gymnaziálních studentů vybrat k přečtení jména obětí právě z Vysokého Mýta, ale podle dostupných informací nikdo z tohoto města nezahynul přímo v Terezíně. Na půdě Magdeburských kasáren, která funguje jako divadelní sál, tak zazněla jména lidí, kteří jeli s vysokomýtskými rodáky v transportu a v Terezíně zemřeli.

Jako první jména četla Věra Dvořáková, dcera Jiřího Frischmana z Vysokého Mýta, který se dostal do Terezína a válku přežil. Občané Vysokého Mýta odjížděli z Pardubic transportem do Terezína na začátku prosince 1942.

Divadelní představení v podání studentů Gymnázia Vysoké Mýto
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

„Byly to vzácné okamžiky, kdy tatínek vyprávěl o Terezínu a Osvětimi,“ řekla Dvořáková. Do někdejšího pevnostního města, které za druhé světové války sloužilo jako židovské ghetto, se její otec dostal ve dvaceti letech a působil jako vychovatel dětí. „Byl to jeden z kamínků k jeho přežití, “ uvedla. „Forma, jakou zvolili studenti, je jedinečná, vydá za hodiny občanské nauky a dějepisu. Nicméně se obávám, že ani opakované vzpomínání na hrůzy lidstvu nepomůže,“ dodala.

Do Terezína zavlekli nacisté kolem 155 tisíc Židů. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech. 

Na akci v Praze vystoupili i zahraniční diplomaté

Na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se navzdory větru a zatažené obloze shromáždily desítky až nižší stovky lidí. K happeningu se připojili i zahraniční diplomaté. Jména obětí přečetli například velvyslanci a velvyslankyně z Izraele, Německa, Irska, Slovenska a Norska. Ayesha Patricia Rekhiová, kanadská velvyslankyně v Praze, byla kromě izraelské diplomatky Anny Azariové jedinou zástupkyní mimoevropské země na shromáždění.

„Vzpomínat aktivně je naší odpovědností. Kanaďané sloužili a umírali v Evropě za druhé světové války, můj dědeček bojoval ve druhé světové válce. Hodnoty, které (napříč Atlantikem) sdílíme, jsou jasné. S velvyslankyní Azariovou jsem mluvila o důležitosti toho, aby 'už nikdy víc' skutečně znamenalo 'už nikdy víc'. I proto je vzpomínání tak důležité,“ řekla Rekhiová.

Izraelská diplomatka Anna Azariová při čtení jmen obětí holocaustu v Praze
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Za českou stranu se vzpomínkové akce účastnili například místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) nebo starosta Prahy 3 Michal Vronský (TOP 09). O krátký seznam k přečtení mohl však požádat jakýkoliv kolemjdoucí a návštěvníci různých věků, od teenagerů po seniory, se tak k mikrofonu brzy řadili do dlouhé fronty.

Zazněla i jména Romů

Kromě jmen lidí zavražděných kvůli jejich židovskému původu zazněla i jména Romů, kteří se stali za války obětí rasového pronásledování. Přečetla je Jana Kokyová, předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Řekla, že s terezínským institutem šířeji nespolupracuje, ale „bojují společně za stejnou věc“.

Veřejné čtení se letos konalo ve 24 českých městech. Den holocaustu a hrdinství připomíná povstání ve varšavském ghettu 19. dubna 1943. Asi šedesát tisíc židovských obyvatel se tehdy pokusilo vzdorovat deportacím do vyhlazovacích táborů. Po několika týdnech marného boje s organizovanými oddíly SS a německé policie jich asi třináct tisíc zahynulo a přeživší byli deportováni do koncentračního tábora Treblinka.

Ačkoliv povstání ve varšavském ghettu začalo 19. dubna 1943, bez jednoho dne před 80 lety, datum Dne holocaustu a hrdinství se řídí židovským lunárním kalendářem. Je tedy pohyblivé a letos připadá právě na úterý 18. dubna, vysvětlil ředitel ITI Tomáš Kraus.

Vzpomínka na oběti genocidy ve formě veřejného čtení jmen se konala letos po třiatřicáté, dva roky se jména četla pouze on-line. Ještě před epidemií covidu se jí účastnili přeživší, nyní jsou to jejich potomci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 17 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...