Karol Sidon

Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) hlasem Izraele v Evropě. Řekl to ve středu na shromáždění na podporu Izraele na Staroměstském náměstí v Praze. Na akci pořádané Federací židovských obcí se po 16. hodině sešly stovky lidí. Shromáždění má podle federace vyjádřit solidaritu s Izraelci po říjnovém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás a také upozornit na celosvětový nárůst antisemitismu. O něco později se na Václavském náměstí sešli také podporovatelé Palestiny.

Ve 24 českých a moravských městech zazněla v úterý odpoledne jména dětí, žen a mužů, které nacistický režim za druhé světové války připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí dne vzpomínky na oběti holocaustu. V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura) zaznělo dalších sto jmen obětí. Židovské osudy zpřítomnili také studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. K pietě na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se kromě českých politiků připojili i zahraniční diplomaté.

Petr Pavel je prezidentem republiky. Odpoledne při ceremoniálu ve Vladislavském sále složil slib předepsaný ústavou do rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), čímž se ujal úřadu. V sále se sešlo osm stovek pozvaných hostů, po ceremoniálu přišel nový prezident pozdravit i další lidi shromážděné na III. hradním nádvoří a na Hradčanském náměstí. Slavnostní program skončil v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha ekumenickou modlitbou, požehnáním novému prezidentovi a koncertem České filharmonie a Pražského filharmonického sboru.

Kameny zmizelých připomínají v Ústí nad Labem osud osmi Židů, kteří ve městě žili a které zavraždili nacisté. Jde o manžele Rothbaumovy, Annu Pickovou, Reginu Steinerovou a Rudolfa, Viléma, Gertrudu a Hanuše Schiffovy. Kameny ve městě položili v Revoluční ulici před tři domy, kde oběti žily. Stalo se tak symbolicky den před mezinárodním dnem památky obětí holocaustu.

Zástupci světových náboženství připomněli památku obětí pandemie. Na pražských Hradčanech vystoupil kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, rabín Karol Sidon a představitelé pražské muslimské obce. Věřící poté vyzvali k očkování proti covidu-19 a k dodržování opatření. Mluvili také o sjednocení rozdělené společnosti a nutnosti vzájemného pochopení.

Na pražském židovském hřbitově se v pátek příbuzní i známí rozloučili s válečným veteránem a jedním z posledních bojovníků od Tobruku Viktorem Welleminem. Zemřel ve středu ve věku 97 let. Kromě Tobruku za druhé světové války bojoval i například u Dunkerque. Na Nový židovský hřbitov na pražské Olšany se přišlo s hrdinou z druhé světové války rozloučit několik desítek lidí.

Několik desítek lidí se sešlo u pražského nádraží Bubny, aby oslavilo začátek osmidenního židovského svátku chanuka čili svátku světel. První letošní chanukovou svíci zde zapálil vrchní zemský rabín Karol Sidon za přítomnosti arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky. Ve stejnou dobu se rozsvítila i velká pražská menóra, devítiramenný svícen, na Palachově náměstí v Praze.

Státní cenu za literaturu letos získal dramatik, spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Sidon. Porota ocenila jeho celoživotní přínos, zazářil podle ní zejména knihami Sen o mém otci a Sen o mně či scenáristickou spoluprací s režisérem Jurajem Jakubiskem. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala romanistka Anna Kareninová, jejíž jméno je spojeno především s překlady francouzských a italských knih i filmů. Cena za filmové umění patřé režiséru Jiřímu Menzelovi.

Ministerstvo kultury ve spolupráci s Mezinárodním projektem proti totalitě – Mene Tekel v neděli ocenilo Rytíře a Dámy české kultury. Mezi laureáty jsou letos třeba dirigent Libor Pešek nebo spisovatelka a pamětnice holocaustu Erika Bezdíčková. In memoriam cenu dostal písničkář Karel Kryl.