Ve 24 českých a moravských městech zazněla v úterý odpoledne jména dětí, žen a mužů, které nacistický režim za druhé světové války připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí dne vzpomínky na oběti holocaustu. V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura) zaznělo dalších sto jmen obětí. Židovské osudy zpřítomnili také studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. K pietě na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se kromě českých politiků připojili i zahraniční diplomaté.
Terezínskou připomínku pořádal Památník Terezín ve spolupráci s Federací židovských obcí v ČR a Terezínskou iniciativou. Například terezínských obětí bylo tolik, že poslední jména zazní až v roce 2340. Modlitbu za ně v úterý odpoledne v Terezíně přednesl vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Památník chtěl v návaznosti na vystoupení gymnaziálních studentů vybrat k přečtení jména obětí právě z Vysokého Mýta, ale podle dostupných informací nikdo z tohoto města nezahynul přímo v Terezíně. Na půdě Magdeburských kasáren, která funguje jako divadelní sál, tak zazněla jména lidí, kteří jeli s vysokomýtskými rodáky v transportu a v Terezíně zemřeli.
Jako první jména četla Věra Dvořáková, dcera Jiřího Frischmana z Vysokého Mýta, který se dostal do Terezína a válku přežil. Občané Vysokého Mýta odjížděli z Pardubic transportem do Terezína na začátku prosince 1942.
„Byly to vzácné okamžiky, kdy tatínek vyprávěl o Terezínu a Osvětimi,“ řekla Dvořáková. Do někdejšího pevnostního města, které za druhé světové války sloužilo jako židovské ghetto, se její otec dostal ve dvaceti letech a působil jako vychovatel dětí. „Byl to jeden z kamínků k jeho přežití, “ uvedla. „Forma, jakou zvolili studenti, je jedinečná, vydá za hodiny občanské nauky a dějepisu. Nicméně se obávám, že ani opakované vzpomínání na hrůzy lidstvu nepomůže,“ dodala.
Do Terezína zavlekli nacisté kolem 155 tisíc Židů. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Na akci v Praze vystoupili i zahraniční diplomaté
Na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se navzdory větru a zatažené obloze shromáždily desítky až nižší stovky lidí. K happeningu se připojili i zahraniční diplomaté. Jména obětí přečetli například velvyslanci a velvyslankyně z Izraele, Německa, Irska, Slovenska a Norska. Ayesha Patricia Rekhiová, kanadská velvyslankyně v Praze, byla kromě izraelské diplomatky Anny Azariové jedinou zástupkyní mimoevropské země na shromáždění.
„Vzpomínat aktivně je naší odpovědností. Kanaďané sloužili a umírali v Evropě za druhé světové války, můj dědeček bojoval ve druhé světové válce. Hodnoty, které (napříč Atlantikem) sdílíme, jsou jasné. S velvyslankyní Azariovou jsem mluvila o důležitosti toho, aby 'už nikdy víc' skutečně znamenalo 'už nikdy víc'. I proto je vzpomínání tak důležité,“ řekla Rekhiová.
Za českou stranu se vzpomínkové akce účastnili například místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) nebo starosta Prahy 3 Michal Vronský (TOP 09). O krátký seznam k přečtení mohl však požádat jakýkoliv kolemjdoucí a návštěvníci různých věků, od teenagerů po seniory, se tak k mikrofonu brzy řadili do dlouhé fronty.
Zazněla i jména Romů
Kromě jmen lidí zavražděných kvůli jejich židovskému původu zazněla i jména Romů, kteří se stali za války obětí rasového pronásledování. Přečetla je Jana Kokyová, předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Řekla, že s terezínským institutem šířeji nespolupracuje, ale „bojují společně za stejnou věc“.
Veřejné čtení se letos konalo ve 24 českých městech. Den holocaustu a hrdinství připomíná povstání ve varšavském ghettu 19. dubna 1943. Asi šedesát tisíc židovských obyvatel se tehdy pokusilo vzdorovat deportacím do vyhlazovacích táborů. Po několika týdnech marného boje s organizovanými oddíly SS a německé policie jich asi třináct tisíc zahynulo a přeživší byli deportováni do koncentračního tábora Treblinka.
Ačkoliv povstání ve varšavském ghettu začalo 19. dubna 1943, bez jednoho dne před 80 lety, datum Dne holocaustu a hrdinství se řídí židovským lunárním kalendářem. Je tedy pohyblivé a letos připadá právě na úterý 18. dubna, vysvětlil ředitel ITI Tomáš Kraus.
Vzpomínka na oběti genocidy ve formě veřejného čtení jmen se konala letos po třiatřicáté, dva roky se jména četla pouze on-line. Ještě před epidemií covidu se jí účastnili přeživší, nyní jsou to jejich potomci.
