Lidé v Česku si během Jom ha-šoa připomněli oběti holocaustu

Ve 24 českých a moravských městech zazněla v úterý odpoledne jména dětí, žen a mužů, které nacistický režim za druhé světové války připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí dne vzpomínky na oběti holocaustu. V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura) zaznělo dalších sto jmen obětí. Židovské osudy zpřítomnili také studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. K pietě na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se kromě českých politiků připojili i zahraniční diplomaté.

Terezínskou připomínku pořádal Památník Terezín ve spolupráci s Federací židovských obcí v ČR a Terezínskou iniciativou. Například terezínských obětí bylo tolik, že poslední jména zazní až v roce 2340. Modlitbu za ně v úterý odpoledne v Terezíně přednesl vrchní zemský rabín Karol Sidon.

Památník chtěl v návaznosti na vystoupení gymnaziálních studentů vybrat k přečtení jména obětí právě z Vysokého Mýta, ale podle dostupných informací nikdo z tohoto města nezahynul přímo v Terezíně. Na půdě Magdeburských kasáren, která funguje jako divadelní sál, tak zazněla jména lidí, kteří jeli s vysokomýtskými rodáky v transportu a v Terezíně zemřeli.

Jako první jména četla Věra Dvořáková, dcera Jiřího Frischmana z Vysokého Mýta, který se dostal do Terezína a válku přežil. Občané Vysokého Mýta odjížděli z Pardubic transportem do Terezína na začátku prosince 1942.

Divadelní představení v podání studentů Gymnázia Vysoké Mýto
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

„Byly to vzácné okamžiky, kdy tatínek vyprávěl o Terezínu a Osvětimi,“ řekla Dvořáková. Do někdejšího pevnostního města, které za druhé světové války sloužilo jako židovské ghetto, se její otec dostal ve dvaceti letech a působil jako vychovatel dětí. „Byl to jeden z kamínků k jeho přežití, “ uvedla. „Forma, jakou zvolili studenti, je jedinečná, vydá za hodiny občanské nauky a dějepisu. Nicméně se obávám, že ani opakované vzpomínání na hrůzy lidstvu nepomůže,“ dodala.

Do Terezína zavlekli nacisté kolem 155 tisíc Židů. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech. 

Na akci v Praze vystoupili i zahraniční diplomaté

Na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se navzdory větru a zatažené obloze shromáždily desítky až nižší stovky lidí. K happeningu se připojili i zahraniční diplomaté. Jména obětí přečetli například velvyslanci a velvyslankyně z Izraele, Německa, Irska, Slovenska a Norska. Ayesha Patricia Rekhiová, kanadská velvyslankyně v Praze, byla kromě izraelské diplomatky Anny Azariové jedinou zástupkyní mimoevropské země na shromáždění.

„Vzpomínat aktivně je naší odpovědností. Kanaďané sloužili a umírali v Evropě za druhé světové války, můj dědeček bojoval ve druhé světové válce. Hodnoty, které (napříč Atlantikem) sdílíme, jsou jasné. S velvyslankyní Azariovou jsem mluvila o důležitosti toho, aby 'už nikdy víc' skutečně znamenalo 'už nikdy víc'. I proto je vzpomínání tak důležité,“ řekla Rekhiová.

Izraelská diplomatka Anna Azariová při čtení jmen obětí holocaustu v Praze
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Za českou stranu se vzpomínkové akce účastnili například místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) nebo starosta Prahy 3 Michal Vronský (TOP 09). O krátký seznam k přečtení mohl však požádat jakýkoliv kolemjdoucí a návštěvníci různých věků, od teenagerů po seniory, se tak k mikrofonu brzy řadili do dlouhé fronty.

Zazněla i jména Romů

Kromě jmen lidí zavražděných kvůli jejich židovskému původu zazněla i jména Romů, kteří se stali za války obětí rasového pronásledování. Přečetla je Jana Kokyová, předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Řekla, že s terezínským institutem šířeji nespolupracuje, ale „bojují společně za stejnou věc“.

Veřejné čtení se letos konalo ve 24 českých městech. Den holocaustu a hrdinství připomíná povstání ve varšavském ghettu 19. dubna 1943. Asi šedesát tisíc židovských obyvatel se tehdy pokusilo vzdorovat deportacím do vyhlazovacích táborů. Po několika týdnech marného boje s organizovanými oddíly SS a německé policie jich asi třináct tisíc zahynulo a přeživší byli deportováni do koncentračního tábora Treblinka.

Ačkoliv povstání ve varšavském ghettu začalo 19. dubna 1943, bez jednoho dne před 80 lety, datum Dne holocaustu a hrdinství se řídí židovským lunárním kalendářem. Je tedy pohyblivé a letos připadá právě na úterý 18. dubna, vysvětlil ředitel ITI Tomáš Kraus.

Vzpomínka na oběti genocidy ve formě veřejného čtení jmen se konala letos po třiatřicáté, dva roky se jména četla pouze on-line. Ještě před epidemií covidu se jí účastnili přeživší, nyní jsou to jejich potomci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 1 hhodinou

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 2 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 10 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 12 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 12 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 19 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.