Povstání ve varšavském ghettu

Polsko si připomnělo osmdesát let od povstání v židovském ghettu ve Varšavě, které bylo namířeno proti deportacím desetitisíců jeho obyvatel do vyhlazovacích táborů. Vzpomínkových akcí se kromě polské hlavy státu Andrzeje Dudy účastnili také prezidenti Izraele a Německa. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier měl na vzpomínkové akci proslov poprvé, požádal v něm o odpuštění za zločiny nacistického Německa.

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Ve 24 českých a moravských městech zazněla v úterý odpoledne jména dětí, žen a mužů, které nacistický režim za druhé světové války připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí dne vzpomínky na oběti holocaustu. V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura) zaznělo dalších sto jmen obětí. Židovské osudy zpřítomnili také studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. K pietě na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se kromě českých politiků připojili i zahraniční diplomaté.

Obyvatelé Izraele v úterý drželi dvě minuty ticha za šest milionů obětí holocaustu, jejichž památku si během dne připomínají i jinde ve světě řadou pietních akcí. V Izraeli začala vzpomínka už v pondělí večer ceremoniálem v jeruzalémském památníku holocaustu Jad vašem, kde pokračuje vzpomínkový ceremoniál i v úterý. V parlamentu se tradičně budou číst jména obětí, informoval server The Times of Israel.