„Moře ohně kolem nás.“ Výstava ukazuje osudy civilistů z varšavského ghetta

3 minuty
Události ČT: Výstava o civilistech z varšavského ghetta
Zdroj: ČT24

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Krystyně Budnické bylo jedenáct let, když povstání ve varšavském ghettu vypuklo. Tehdy už věděla, že část rodiny skončila v plynové komoře. Bratry zastřelili nacisti v prvních hodinách bojů, rodiče se utopili při pokusu o útěk v kanalizaci. Z osmi sourozenců přežila jediná. „Na mě padlo, že jsem přežila. Zůstala jsem sama. Proto, abych toho byla svědkem,“ říká jednadevadesátiletá pamětnice.

Ghetto ve Varšavě bylo největším svého druhu, nacisté v něm v roce 1940 uzavřeli na půl milionu Židů. Sto tisíc z nich zemřelo hladem, 350 tisíc vyvezli do vyhlazovacích táborů. Na jaře 1943 zbývalo asi posledních padesát tisíc lidí, kteří se postavili na odpor. S granáty a pistolemi vzdorovali těžké technice.

Paní Krystyna jako dítě přečkala 28 dní těžkých bojů v bunkru. Jako poslední vzpomínku na domov uvádí štiplavý kouř z vypálených budov. V muzeu polských Židů POLIN je teď patronkou výstavy s titulem Moře ohně kolem nás.

Název výstavy odkazuje na svědectví přeživších Židů. Němci podle nich začali postupně vypalovat dům po domu a lidé, kteří už nemohli vydržet žár plamenů, vyskakovali z oken.

Pamětnice: Lidé na Ukrajině zažívají podobné utrpení

Výstava se vůbec poprvé zabývá výhradně osudy civilistů z ghetta. A to právě na přání Krystyny Budnické. Podle ní totiž v Evropě běžní lidé znovu zažívají stejné utrpení jako tehdy ona. „Je to podobné utrpení, podobná zkáza. Celá Ukrajina trpí, protože se jí tam znovu snaží fašisté vnutit svou vůli.“

„Na výstavě ukazujeme fotky ghetta viděného z árijské strany. Chtěli bychom tam dát i fotku mariupolského divadla. Aby návaznost na to, co se teď děje, byla očividná,“ dodává historička a autorka výstavy Barbara Engelkingová.

16. května 1943 nacisté povstání potlačili – tím, že ghetto srovnali se zemí. Zeď, která ho oddělovala od zbytku města, připomínají už jen její obrysy. Stejný osud o rok později potkal i zbytek města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump zahájil novou obchodní válku, píší média

Americký prezident Donald Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Zahájil tak novou obchodní válku, píší média. Kanada v odvetě zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun), oznámil premiér Justin Trudeau. Odvetná cla nařídila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Odpověď chystá také Čína, která se chce obrátit k Světové obchodní organizaci.
06:46Aktualizovánopřed 19 mminutami

Letadlo ve Washingtonu se před srážkou snažilo změnit směr letu

Letadlo, které ve středu po srážce s armádním vrtulníkem spadlo do řeky Potomac ve Washingtonu, se krátce před kolizí snažilo změnit směr letu. Sdělil to představitel amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB) Todd Inman, který nehodu se 67 mrtvými vyšetřuje, uvedla stanice CNN. Vyšetřovatelé se nyní mimo jiné zaměřují na nesoulady v záznamech o výšce letu civilního letadla a armádního vrtulníku.
před 3 hhodinami

Trump podepsal nařízení zavádějící cla na dovoz z Číny, Kanady a Mexika

Americký republikánský prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a 10 procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Demokraté cla kritizují, neboť podle nich zřejmě povedou k růstu cen, což dopadne na americké spotřebitele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajině zabily patnáct lidí, další jsou zranění

Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny v sobotu ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedl šéf vojenské správy regionu Oleh Syněhubov. Minimálně dalších jedenáct lidí zemřelo a sedmnáct utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informoval server Ukrajinska pravda s tím, že mezi oběťmi je i dítě. Další tři lidé zahynuli při ruském útoku na město Sumy, dodala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Hamás předal tři rukojmí, Izrael propustil palestinské vězně

Palestinské hnutí Hamás v sobotu dopoledne propustilo tři rukojmí, která uneslo do Pásma Gazy při teroristickém útoku z předloňského 7. října. Na svobodu se v rámci dohody o příměří s Izraelem dostali tři muži – Jarden Bibas, Ofer Kalderon a Keith Siegel, píší agentury. Izrael výměnou za ně propustil 183 palestinských vězňů. V rámci dohody odešla z Pásma Gazy do Egypta přes přechod Rafah skupina 50 zraněných a nemocných. Další rukojmí držená v Pásmu Gazy by se v sobotu již na svobodu dostat neměla.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pád malého letadla ve Filadelfii má sedm obětí, zraněných je skoro dvacet

Malé letadlo se zřítilo v noci z pátku na sobotu v americké Filadelfii. Na palubě bylo podle úřadů šest lidí pocházejících z Mexika, kteří nehodu nepřežili. Na zemi poté v důsledku havárie zemřela jedna osoba a 19 dalších utrpělo zranění, uvedla pozdě odpoledne středoevropského času starostka Filadelfie Cherelle Parkerová. Tři lidé již byli z nemocnice propuštěni. Stroj krátce po startu spadl do hustě obydlené části města a způsobil rozsáhlý požár. Příčina havárie se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zóna ČT24: Experti z ČVUT pracují na posílení navigačních systémů v letectví

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.
před 14 hhodinami

Ukrajinská rozvědka popřela, že by měla podíl na slovenských protestech

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě údajného státního převratu na Slovensku. V sobotním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.
před 20 hhodinami
Načítání...