Pietní akce

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

Francie si ve čtvrtek připomněla deset let od teroristických útoků v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže, při nichž ozbrojenci zabili 130 lidí. Na řadě míst metropole se konaly pietní akce, výstavy i koncerty. Hlavní státní ceremonie se účastnil prezident Emmanuel Macron, který přes den navštívil všechna místa útoků, k nimž se přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Ve východobosenské Srebrenici, kterou před třiceti lety, 11. července 1995, dobyly jednotky bosenských Srbů, proběhly pietní akce připomínající vyvraždění přibližně 8 tisíc bosenských muslimů. Lidé, kteří si přišli připomenout genocidu, jíž mezinárodní společenství nedokázalo zabránit, se mimo jiné jako každý rok hromadně pomodlili. Na místní hřbitov byly také uloženy ostatky dalších sedmi obětí, které se podařilo identifikovat.

Na několika místech Česka si lidé připomněli pětasedmdesát let od vraždy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctili památku i dalších zavražděných, umučených a vězněných z politických důvodů. Piet se účastnili také například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedové Senátu Jiří Drahoš (za STAN) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) či zástupci armády.

V neděli 17. listopadu se u příležitosti 35. výročí pádu komunismu v Československu koná po celé republice řada akcí. Lidé se mohou zúčastnit nejenom shromáždění, piet nebo průvodů, ale také koncertů, divadelních představení, výstav či svátečních běhů. Níže naleznete přehled některých z nich.

Na Ďáblickém hřbitově v Praze se ve čtvrtek při příležitosti Mezinárodního dne dětí sešli odpůrci komunistického režimu, aby připomněli památku dětí, které zemřely matkám v komunistických věznicích. Pietní akci pořádala iniciativa Bezkomunistů.cz. Ke 43 náhrobkům na Dětském hřbitově položila květiny asi desítka lidí, kteří tak uctili jejich památku.

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Bývalí političtí vězni se sešli na pietní akci Jáchymovské peklo. Věnce na symbolickém hrobě uprostřed starého hornického hřbitova byly připomenutím těch, kteří za nelidských podmínek v pracovních táborech uranových dolů přišli o zdraví a životy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Den obětí války si připomínají obyvatelé USA již od roku 1886. Datum vzpomínkových akcí, které se konají po celých Spojených státech, pravidelně připadá na poslední pondělí v měsíci květnu. Ve Washingtonu vystoupili s veřejným projevem současný americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Ti se následně zúčastnili i tradičního ceremoniálu kladení věnců k hrobu neznámého vojína na Arlingtonském národním hřbitově ve Virginii.

Obyvatelé Moravskoslezského kraje uctili památku havířů, kteří hornickému povolání obětovali život. Kvůli pandemii koronaviru se sice výraznější oslavy Dne horníků nekonaly, havířskou práci ale uctilo Ostravsko i Karvinsko; zde se lidé sešli u sochy horníka na Univerzitním náměstí v Karviné, kde během pietní akce v neděli položili věnce. Součástí piety byla bohoslužba v kostele Povýšení svatého Kříže.

Za zvýšených bezpečnostních opatření se ve čtvrtek v ukrajinském městě Oděse konala pietní akce k uctění památky proruských aktivistů, kteří před pěti lety přišli o život při střetech s pravicovými radikály a požáru Domu odborů. Sešlo se na ní zhruba dvě stě lidí, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odkazem na ministerstvo vnitra.