Na Ďáblickém hřbitově připomněli dětské oběti komunismu

2 minuty
Dětské oběti komunismu
Zdroj: ČT24

Na Ďáblickém hřbitově v Praze se ve čtvrtek při příležitosti Mezinárodního dne dětí sešli odpůrci komunistického režimu, aby připomněli památku dětí, které zemřely matkám v komunistických věznicích. Pietní akci pořádala iniciativa Bezkomunistů.cz. Ke 43 náhrobkům na Dětském hřbitově položila květiny asi desítka lidí, kteří tak uctili jejich památku.

Přestože na Dětském hřbitově v Ďáblicích je umístěno 43 náhrobků, na místě podle Petra Marka z iniciativy Bezkomunistů.cz bylo zesnulých dětí pohřbeno daleko více. Počet se však dosud nepodařilo zjistit. „Neumíme říct přesně jejich počet, ani jaké děti tu jsou,“ řekl. „Nesmíme však zapomenout na ty nejmenší, co tu leží, a na to, že ani neměly svůj vlastní hrob,“ dodal.

Na ďáblické pohřebiště byly umisťovány i ostatky dospělých lidí za protektorátu a posléze za komunismu. Ostatky se házely do šachet v zemi, v jedné šachtě jsou tak podle Marka pozůstatky i desítky lidí. Řekl, že to potvrzuje i provedená archeologická sonda, kdy byla při pokusu o nalezení ostatků Zdeny Mašínové starší, odkryta jedna z šachet.

Archeologický průzkum

Při průzkumu, na němž se Zdena Mašínová mladší v roce 2019 dohodla s vedením hlavního města, se ostatky její matky v hromadném hrobě nalézt nepodařilo, i tak to bylo podle Marka přínosné.

Marek rovněž připomněl dokumentaristku Dagmar Průchovou (1937 až 2015), která zkoumala případy vězněných matek a jejich dětí. Byla pro spolek impulzem, aby se věnoval tomuto tématu. Marek uvedl, že děti, které zde leží spolu s hrdiny protikomunistického a protinacistického odboje, si zasloužily a zaslouží, aby se zde uskutečnil archeologický průzkum a aby se jim dostalo důstojného rozloučení.

Ďáblický hřbitov vznikl před první světovou válkou. Nachází se na něm čestná pohřebiště obětí první světové války a rovněž obětí nacistické a komunistické diktatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 2 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 11 mminutami

Senát ve druhém kole volby zvolil za adepty na ombudsmana Jirsu a Kostolanskou

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...