Lidstvo má poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie, má tendenci rysy a jevy vedoucí k tragickým událostem zapomínat, prohlásil prezident Petr Pavel při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti na Pražském hradě. Součástí setkání byla vedle hudebních vystoupení také modlitba českého vrchního rabína Karola Sidona či vystoupení bývalé vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Hany Sternlichtové, která přicestovala z Izraele.
Máme tendenci zapomínat rysy, které vedou k tragickým událostem, míní Pavel
„Lidstvo má bohužel poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie. My si proto připomínáme události, které by neměly zůstat zapomenuty. Ale nejen události, protože k druhé světové válce, holocaustu nedošlo ze dne na den,“ řekl Pavel. „Vedly k tomu různé cesty, které dodneška byly dobře analyzovány. Máme ale tendenci na tyto jevy a rysy zapomínat,“ uvedl Pavel s tím, že mnoho lidí se znepokojením sleduje vývoj bezpečnostní situace ve světě i vývoj politických proudů.
„Podobně jako ve 30. letech, i dnes můžeme pozorovat nárůst podhoubí, ze kterého holocaust narostl – nejen nesnášenlivost vůči různým skupinám a etnikům, ale také nárůst dezinformací, které se šíří nejen ve standardních médiích, ale i prostřednictvím sociálních sítí,“ podotkl Pavel s tím, že sociální média nemají dostatek filtrů toho, co je škodlivé, co směřuje k prohlubování nenávisti, ale také dokonce k nabádání k násilí.
Šíří se podle něj tak atmosféra prohlubující animozity ve společnosti, které mohou za určitých podmínek vyústit v konflikt či opakování historie. Připomínat události mladé generaci by podle Pavla bylo možné více i prostřednictvím filmů, divadla a dalších forem umění. „Zprostředkují generacím, které tyto hrůzy nezažily, jak hrozná situace je, když určitá skupina lidí nebo celé etnikum je dehumanizováno a postaveno mimo lidskou společnost,“ dodal.
Vystrčil: Holocaust je varovný maják
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že je na jednu stranu úspěchem, že velká část Evropy osmdesát let nezažila válku, zároveň ale dnešní konflikty Evropu stále silněji zasahují. „Je pro nás bytostně důležité, abychom správně reagovali,“ řekl. Holocaust je pro něj hrůznou vzpomínkou na genocidu milionů Židů, Romů, Sintů a na další masové vraždy.
„Holocaust je ale také nepřehlédnutelný varovný maják, který ukazuje, kterým směrem se dnes nesmíme vydat, a naopak, kterým směrem se vydat musíme, abychom neopakovali staré chyby,“ uvedl šéf Senátu. Podle něj nestačí si připomínat si temné doby naší minulosti pouze jednou ročně. „Předcházet nenávisti a nespravedlnosti musí být naší každodenní prací,“ dodal.
„Nespokojme se jen s pomníky, připomínkami, velkými slovy a vlastním dojetím. Projevme všem zavražděným respekt a úctu snahou opravdu poznat a pochopit ničivé mechanismy 20. století. Podporujme objevování a poznávání konkrétních osudů konkrétních lidí,“ řekl také ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Začíná to nenápadně a nenávist roste rychle, říká přeživší
Přeživší holocaustu Hana Sternlichtová zmínila, že nejde o příjemné vzpomínání. Jde ale podle ní o jedinou šanci, jak nenechat vzpomínku vyhasnout a varovat před důsledky a tím, co se stane, když podobné zlo dostane šanci vyrůst. „Začíná to nenápadně, ale nenávist roste rychle a je třeba ji zašlapat v zárodku. Přeji vám všem, aby zlo všude ve světě bylo poraženo, aby další generace měly šanci žít v míru a klidu.“
Podle předsedy Federace židovských obcí Petra Papouška nebyl holocaust jen selháním jedné ideologie, ale tragickým selháním celé civilizace. „Proto je třeba otevřeně a s odvahou mluvit o tom, co vidíme v současnosti. Antisemitismus, o kterém jsme doufali, že patří minulosti, se znovu objevuje, někdy skrytě a někdy otevřeně,“ poukázal s tím, že po celém světě zaznamenává nárůst nenávistných útoků vůči Židům. „Na sociálních sítích se šíří konspirační teorie a nenávistná rétorika, která má své kořeny ve stejném jedu, jenž vedl k tragédiím 20. století,“ řekl.
Antisemitismus podle něj není problém jen židovských komunit, ale celé společnosti. „Tam, kde se rozrůstá nenávist vůči jedné skupině, hrozí i ostatním,“ dodal.
Příběhy Romů a Sintů zůstávají stranou, míní Horváthová
Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová připomněla, že v době osvobození Osvětimi žádní Romové na místě již nezůstali. Při této příležitosti zmínila jiné datum – 2. srpen 1943, kdy byli v táboře Auschwitz Birkenau za jedinou noc zavražděni zbývající vězni takzvaného cikánského rodinného tábora – 4300 Romů a Sintů. Celkově jich pak v komplexech osvětimských táborů zemřelo přes dvacet tisíc. Příběhy Romů a Sintů podle ní stále nejsou moc známé. „Je dosud smutnou realitou, že se děti ve školách neučí o dějinách Romů, ačkoliv jsou dlouhodobou součástí českých i světových dějin. Doufám, že se to brzy změní,“ dodala.
Den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů a připadá na 27. ledna – tedy den, kdy sovětští vojáci osvobodili německý koncentrační tábor v Osvětimi, kde nacisté během druhé světové války zavraždili přes milion lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také padesát tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc.
Pietního aktu v Osvětimi se při příležitosti osmdesáti let od osvobození již v pondělí účastnila řada státníků, včetně prezidenta Pavla. Přímo u brány tábora pak zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.