V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.
Ve stanu vztyčeném před ceremoniálem nad osvětimskou branou se s pamětníky a jejich blízkými či potomky obětí sešli například polský prezident Andrzej Duda, britský král Karel III., český prezident Petr Pavel, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Těch, kteří se dožili svobody, bylo málo. A nyní jich zůstává hrstka,“ pronesl na úvod ceremoniálu osmadevadesátiletý Marian Turski. Polský historik, který je jedním z dosud žijících osvětimských vězňů, přítomným státníkům řekl, aby se evropské země nezabývaly jen problémy dneška, ale i tím, co bude za několik roků či desítek let. „Neseme břímě odpovědnosti k milionům obětí, které nám nikdy neřeknou, co cítily,“ podotkl Turski z pódia, v jehož těsné blízkosti organizátoři postavili německý nákladní vagon jako symbol transportů, které vozily Židy z ghett do táborů smrti.
„Myslela jsem, že je to tak normální, když jste židovským dítětem, že prostě musíte umřít. Ani jsem nevěděla, co to židovství je,“ vzpomínala na své dětské roky v Osvětimi Američanka narozená v Polsku Tova Friedmanová, která se osvobození tábora dočkala jako šestiletá. Líčila každodenní strach z toho, že po mnoha spoluvězních zavražděných nacisty přijde na řadu i ona, a popisovala, jak poslechla matku a dokázala se před dozorci ubránit slzám, které se jí draly do očí. Vyprávěla, jak neměla tušení o Varšavském povstání, vylodění spojenců v Normandii a o blížícím se obratu ve válce.
Friedmanová uvedla, že datum osvobození Osvětimi 27. ledna slaví od té doby jako své narozeniny, protože se tehdy znovu narodila. „Osmdesát let po osvobození tábora se svět znovu ocitá v krizi,“ prohlásila s odkazem na strach, antisemitismus a extremismus, který se podle ní šíří nejen na Blízkém východě, ale i v dalších částech světa.
Stejně jako další řečníci varoval před šířením nenávistných názorů a antisemitismu i šéf Světového židovského kongresu Ronald Lauder. „Mladí lidé získávají většinu svých informací ze sociálních sítí a to je nebezpečné,“ varoval americký podnikatel a filantrop před nekritickým přejímáním manipulativních informací.
Přítomní státníci podle plánu organizátorů pouze naslouchali pamětníkům a nedošlo na žádné jejich projevy. V závěru více než dvouhodinového ceremoniálu, po modlitbách pronesených zástupci náboženství, od judaismu přes křesťanství po islám, se více než pět desítek státníků postupně poklonilo památce obětí a položilo svíčku před vagon symbolizující transporty. Ve chvíli, kdy takto vzdal hold ukrajinský prezident Zelenskyj, jehož země se téměř tři roky brání plnohodnotné ruské agresi, se z řad přeživších osvětimských vězňů ozval hlasitý potlesk.
Někteří politici se k odkazu Osvětimi a holocaustu vyjádřili již dříve v pondělí. Prezident Duda v táboře prohlásil, že „my Poláci, na jejichž území Němci tento koncentrační tábor postavili, jsme dnes strážci paměti“. Britský král uvedl, že připomínat si hrůzy minulosti je „zásadním úkolem“, který pomáhá „utvářet budoucnost“.
Akce se podle muzea v Osvětimi mělo účastnit i šedesát státních a mezinárodních organizací. Vzhledem k agresi proti Ukrajině nemělo zastoupení Rusko.
Německo na ceremoniálu vedle kancléře Scholze zastupuje i prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle agentury DPA je to poprvé, co na osvětimskou připomínku Berlín vyslal dvojici nevyšších představitelů. Tím podle DPA Německo dokládá, že nadále přijímá odpovědnost za zločiny někdejšího nacistického režimu i v době, kdy v zemi sílí krajní pravice, která je připomínat nechce.
„My v Německu nezapomínáme. Vzpomínky nekončí, a proto nekončí ani odpovědnost,“ uvedl ještě před připomínkovou akcí německý prezident.
V koncentračním táboře Osvětim-Březinka zahynulo mezi lety 1940 a 1945 podle odhadů víc než 1,1 milionu lidí. Většina z nich byli Židé, ale také Romové, sovětští váleční zajatci a další. V osvětimském táboře bylo vězněno i na padesát tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc.
Osvětimský tábor osvobodili 27. ledna 1945 sovětští vojáci. Organizace spojených národů vyhlásila tento den v roce 2005 Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu.
