V Izraeli se ve čtvrtek ráno rozezněly sirény na památku šesti milionů Židů zavražděných nacisty během holocaustu. Lidé se zastavili tam, kde právě byli, řidiči vystoupili z aut a postáli se skloněnou hlavou. Připomínkové akce se konají i v Česku.
V Izraeli patří den připomínky holocaustu k nejsmutnějším v roce. Za oběti nacistického vraždění Izraelci drží dvě minuty ticha; u památníku holocaustu Jad vašem, v parlamentu, ve školách, veřejných institucích či na vojenských základnách se pořádají vzpomínkové akce.
Kavárny a zábavní podniky zůstávají zavřeny a rozhlasové a televizní stanice vysílají rozhovory, pořady a dokumenty s tematikou druhé světové války a vraždění Židů. Izraelské vlajky vlají na půl žerdi.
Izrael byl založen v roce 1948 jako útočiště pro Židy po holocaustu. V zemi nyní podle agentury AP žije asi 165 tisíc přeživších. Letošní ceremoniál se koná v době, kdy se Izrael a většina světa vzpamatovává z pandemie covidu-19, která i přeživší holocaustu vystavila zvýšenému zdravotnímu riziku a také osamělosti v důsledku uzávěr.
Kritika Zelenského
Izraelský premiér Naftali Bennett ve středu večer u památníku Jad vašem vyzval svět, aby nesrovnával holocaust s jinými událostmi z historie, patrně v narážce na taková přirovnání v kontextu ruské invaze na Ukrajinu. V březnu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu k izraelskému parlamentu přirovnal ruský útok na Ukrajinu k nacistickému plánu vyhladit Židy. Někteří izraelští politici jej za to ostře kritizovali.
„Jak roky plynou, je ve světě stále více diskurzů, které přirovnávají jiné obtížné události k holocaustu,“ řekl Bennett. „Žádná událost v dějinách, jakkoli mohla být krutá, není srovnatelná s vyvražďováním evropských Židů nacisty a jejich kolaboranty,“ dodal.
Bennett také vyzýval Izraelce k větší jednotě. Premiérova rodina v úterý obdržela dopis s nábojem. Izraelská policie hrozbu smrtí Bennettovi vyšetřuje a zpřísnila bezpečnostní opatření kolem jeho rodiny.
Izraelský prezident Jicchak Herzog u památníku Jad vašem popsal Izrael jako „maják“ světového židovstva po holocaustu a řekl, že zpochybňování práva Izraele existovat není „legitimní diplomacií, ale čistým antisemitismem, který je třeba vykořenit“.
Dorazili i ukrajinští přeživší
Do Izraele ve středu rovněž dorazilo 21 přeživších holocaustu, kteří uprchli před válkou na Ukrajině. „Nikdy by mě nenapadlo, že se to bude opakovat – že ve svém věku budu muset znovu prchat před válkou a uslyším zvuky vybuchujících bomb. Už jednou jsem porazila Hitlera, přežila jsem holocaust. Mám dceru, dvě vnoučata a tři pravnoučata. Teď jsem opět uprchlicí, která se snaží zachránit si život,“ řekla osmaosmdesátiletá Ninel Žylynská v letadle před odletem do Izraele.
„Byla jsem uprchlicí v roce 1941, teď jsem se stala uprchlicí znovu,“ dodala žena, která přiletěla s dalšími osmi přeživšími holocaustu. Ti přicestovali speciálním záchranným letem z Moldavska, jelikož ze zdravotních důvodů nemohli letět běžnou linkou. Na palubě bylo dalších 12 uprchlíků, kteří nebyli přeživšími holocaustu, ale rovněž měli zdravotní potíže, uvedla izraelská záchranná služba ZAKA.
Nejstarší cestující byla děvětadevadesátiletá Taťjana Rjabajová, která přiletěla se svou třiasedmdesátiletou dcerou. „Do poslední chvíle jsem nevěřila, že budu muset utéct. Nevěřila jsem, že ve svém věku budu muset cestovat záchranným autobusem déle než den, když kolem mě vybuchují bomby, a že se budu muset bát o život své dcery,“ řekla. Poznamenala, že podobně musela prchat za holocaustu, kdy přišla o část rodiny. „Tehdy jsme také cestovali do daleké části Ruska, cesta byla také nebezpečná, ale chtěli jsme si zachránit život,“ uvedla.
Dalších dvanáct přeživších holocaustu dorazilo do Izraele pravidelnými lety dříve ve středu, uvedlo Mezinárodní společenství křesťanů a židů (IFCJ), které zorganizovalo jejich cestu a většinu dalších letů přepravujících ukrajinské uprchlíky do Izraele.
Zdaleka přitom nejde o jediné přeživší holocaustu, kteří od začátku ruské invaze na Ukrajinu našli nový domov v Izraeli. Mezi více než 15 tisíci lidmi z Ukrajiny, Ruska a Běloruska, kteří v posledních dvou měsících emigrovali do Izraele, je podle odhadů asi pět set přeživších holocaustu, píše The Times of Israel s odkazem na statistiku ministerstva pro imigraci a absorpci.
Připomínka holocaustu i v Česku
Čtení jmen obětí nacistické perzekuce se ve čtvrtek koná i ve čtyřiadvaceti městech po celém Česku. Jedním z míst je i náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. „Ne v každém městě se čtou stejná jména. Tady se budou připomínat jména lidí, kteří museli právě 28. dubna 1942 nastoupit do transportu do Terezína, tamního ghetta,“ říká redaktorka ČT Kateřina Trnková. Do čtení jmen se může připojit každý, kdo bude mít zájem.
„Zveme i představitele států, velvyslance či představitele měst a dalších kulturních organizací,“ dodává také mluvčí Institutu Terezínské iniciativy Eliška Ševčíková Waageová. „Zájemce dostane seznam jmen, krátký informační text o tom, co tu dnes probíhá, bude se moci zařadit to fronty a až na něj přijde řada, tak přečte šest jmen,“ vysvětluje.
Pamětníků, kteří by se účastnili osobně, ubývá. „Už chodí představitelé druhé generace, potomci Židů dosud žijící v Čechách,“ dodává mluvčí. Akce je zaměřena na širokou veřejnost, mohou se tak účastnit i třídy s pedagogy. „Jednou z našich činností je i dokumentace i vzdělávání. Spolupracujeme s řadou pedagogů dlouhodobě,“ vysvětluje Ševčíková Waageová.
Podle ní mají pedagogové o spolupráci zájem, protože chtějí nejnovější dějiny vykládat jinak, než jak jim předkládají klasické učebnice.
Nutnost bránit svobodu
Stovka jmen obětí nacistů zazněla i před židovskou motlitebnou z doby terezínského ghetta. Obětí bylo tolik, že poslední jména zazní v roce 2340. Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek u této příležitosti zdůraznil nutnost bránit svobodu všemi prostředky. „Jestli ne jiné město, tak třeba již dnes neexistující Mariupol je důkazem toho, že lidé jsou ve skutečnosti stále stejní,“ řekl také Roubínek.
Datum Dne holocaustu se odvozuje od výročního dne vypuknutí povstání ve varšavském ghettu, kdy se jeho poslední obyvatelé pokusili vzdorovat deportacím do vyhlazovacích táborů. Roubínek uvedl, že v hebrejštině zvaný svátek Jom ha šoa je nejen vzpomínkou na Židy, kteří zahynuli v období druhé světové války v nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborech, ale i na ty, o nichž se nemluvilo.
„Totiž na ty, kteří se nacistům hrdě postavili, často zoufalí a s holýma rukama,“ uvedl. „My dnes pohledem na východ od naší státní hranice vidíme, že postavit se okupantovi přináší s sebou obrovskou lidskou oběť a utrpení. Ale obránci si vždy velmi dobře uvědomují, že to je vysoká a často nejvyšší oběť za svobodu, ale možnost vzdát se nepřináší nakonec osvobození, ale perzekuci, věznění či smrt,“ uvedl ředitel instituce.
Do Terezína zavlekli nacisté na 155 tisíc Židů. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí.
Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech. Desítky jmen dnes přečetla učitelka z nedalekých Brozan nad Ohří Jana Harazímová, která vede dětský pěvecký sbor. Žáci prvního stupně zazpívali několik písní v hebrejštině.
„Máme rádi židovské písničky, chtěli jsme ukázat, že umíme zpívat hebrejsky. A zároveň je pro nás ctí tady vystoupit,“ řekla. Děti si podle ní umějí představit, co znamená holocaust. „Vyprávíme si o tom. Oběti holocaustu byly i u nás v Brozanech. Pro malé děti je to těžké, ale dokážou si představit tu hrůzu, která provázela osudy židovských rodin,“ uvedla učitelka.
Pietní akce se letos konala v Terezíně potřicáté. Modlitbu za mrtvé přednesl vrchní zemský rabín Karol Sidon. V uplynulých dvou letech se vzpomínka kvůli pandemii konala pouze on-line.
