Šest let dlouhé vyšetřování odloženého případu vyzrazení úkrytu Anny Frankové, jejíž deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu za druhé světové války, odhalilo překvapivého podezřelého. Podle týmu vyšetřovatelů jím je židovský notář Arnold van den Bergh, který si zřejmě chtěl zachránit vlastní život, informoval list The Guardian.
Annu Frankovou možná zradil židovský notář, tvrdí tým vyšetřovatelů
Horizont ČT24: Kdo udal Annu Frankovou? (zdroj: ČT24)
Tým odborníků, který zahrnoval vysloužilého agenta amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Vincenta Pankokeho a přibližně dvacet historiků, kriminalistů a specialistů na data, obvinil notáře na základě anonymního dopisu, který obdržel Annin otec Otto Frank po svém návratu do Amsterdamu na konci války.
V poznámce se tvrdí, že notář, který byl členem židovské rady, prozradil místo úkrytu Frankovy rodiny a další adresy, na kterých se ukrývali Židé.
Nacisté objevili Annu a její rodinu 4. srpna 1944 poté, co se téměř dva roky skrývala v tajném přístavku nad skladištěm u kanálu v Amsterdamu. Všichni byli deportováni a Anne zemřela ve věku patnácti let v táboře Bergen-Belsen, který o měsíc později osvobodila britská armáda.
V dokumentu televizní stanice CBS a doprovodné knize Rosemary Sullivanové The Betrayal of Anne Frank (Zrada Anny Frankové) se uvádí, že notáře k prozrazení vedly obavy o vlastní život a o bezpečí jeho rodiny. Vyšetřovatelé předpokládají, že muž používal adresy úkrytů jako formu životního pojištění pro svou rodinu. On ani jeho dcera nebyli deportováni do nacistických táborů.
Otto Frank někoho z Židů podezíral
Záhada, kdo nacisty k úkrytu přivedl, zůstává navzdory řadě vyšetřování nevyřešená. Otto Frank, který zemřel v roce 1980, měl údajně silné podezření na totožnost této osoby, ale nikdy jej nezveřejnil.
Novináři Frisu Endtovi řekl několik let po válce, že rodinu zradil někdo z židovské komunity. Vyšetřovatelé zjistili, že Miep Giesová, jedna z těch, kteří rodinu pomohli ukrýt, se během přednášky v Americe v roce 1994 nechal slyšet, že osoba, která je zradila, zemřela někdy před začátkem šedesátých let minulého století. Van den Bergh zemřel v roce 1950.
Někteří experti ale zdůraznili, že důkazy nejsou přesvědčivé. Historik Erik Somers z nizozemského ústavu pro studium války, holocaustu a genocidy (NIOD) ocenil rozsáhlost vyšetřování, k jeho závěrům byl ale skeptický.
„Zřejmě vycházejí z toho, že byl vinen, a našli motiv, který tomu odpovídá,“ řekl Somers agentuře Reuters. Podle něj existuje mnoho dalších možných důvodů, proč nebyl Van den Bergh nikdy deportován, protože „byl velmi vlivným mužem“.
K výsledkům vyšetřování jsem skeptická, tvrdí historička
„Já jsem trošku skeptická k výsledkům vyšetřování, které bylo dneska zveřejněno. Co jsem si tak procházela dnešní reakce historiků z Nizozemska, tak i oni jsou k té zprávě poněkud zdrženliví,“ říká historička a hebraistka Marie Smutná.
Pro nová zjištění podle ní chybí přímé důkazy. Není totiž jisté, kdo a s jakým motivem dopis napsal. „Mohlo to být nějaké vyřizování účtů po druhé světové válce. Nebylo by ojedinělé. Ten domnělý důkaz je natolik starý a není více zasazen do kontextu, že to pátrání musí být ještě vedeno dále,“ argumentuje Smutná.
V minulých desetiletích byly jmenovány desítky podezřelých. Samotný památník Dům Anny Frankové dospěl ve svém posledním vyšetřování v roce 2016 k závěru, že je možné, že objevení tajného přístavku byla náhoda.
Podle Smutné ale není podstatné, kdo rodinu Frankových udal. Důležitější je zabývat se důvody a procesy, které nevinnou židovskou rodinu vůbec ke skrývání donutily. Zejména s mladými lidmi je potřeba hledat na tyto otázky odpověď, doplňuje.