Annu Frankovou možná zradil židovský notář, tvrdí tým vyšetřovatelů

7 minut
Horizont ČT24: Kdo udal Annu Frankovou?
Zdroj: ČT24

Šest let dlouhé vyšetřování odloženého případu vyzrazení úkrytu Anny Frankové, jejíž deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu za druhé světové války, odhalilo překvapivého podezřelého. Podle týmu vyšetřovatelů jím je židovský notář Arnold van den Bergh, který si zřejmě chtěl zachránit vlastní život, informoval list The Guardian.

Tým odborníků, který zahrnoval vysloužilého agenta amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Vincenta Pankokeho a přibližně dvacet historiků, kriminalistů a specialistů na data, obvinil notáře na základě anonymního dopisu, který obdržel Annin otec Otto Frank po svém návratu do Amsterdamu na konci války.

V poznámce se tvrdí, že notář, který byl členem židovské rady, prozradil místo úkrytu Frankovy rodiny a další adresy, na kterých se ukrývali Židé.

Nacisté objevili Annu a její rodinu 4. srpna 1944 poté, co se téměř dva roky skrývala v tajném přístavku nad skladištěm u kanálu v Amsterdamu. Všichni byli deportováni a Anne zemřela ve věku patnácti let v táboře Bergen-Belsen, který o měsíc později osvobodila britská armáda.

V dokumentu televizní stanice CBS a doprovodné knize Rosemary Sullivanové The Betrayal of Anne Frank (Zrada Anny Frankové) se uvádí, že notáře k prozrazení vedly obavy o vlastní život a o bezpečí jeho rodiny. Vyšetřovatelé předpokládají, že muž používal adresy úkrytů jako formu životního pojištění pro svou rodinu. On ani jeho dcera nebyli deportováni do nacistických táborů.

Otto Frank někoho z Židů podezíral

Záhada, kdo nacisty k úkrytu přivedl, zůstává navzdory řadě vyšetřování nevyřešená. Otto Frank, který zemřel v roce 1980, měl údajně silné podezření na totožnost této osoby, ale nikdy jej nezveřejnil.

Novináři Frisu Endtovi řekl několik let po válce, že rodinu zradil někdo z židovské komunity. Vyšetřovatelé zjistili, že Miep Giesová, jedna z těch, kteří rodinu pomohli ukrýt, se během přednášky v Americe v roce 1994 nechal slyšet, že osoba, která je zradila, zemřela někdy před začátkem šedesátých let minulého století. Van den Bergh zemřel v roce 1950.

Někteří experti ale zdůraznili, že důkazy nejsou přesvědčivé. Historik Erik Somers z nizozemského ústavu pro studium války, holocaustu a genocidy (NIOD) ocenil rozsáhlost vyšetřování, k jeho závěrům byl ale skeptický.

„Zřejmě vycházejí z toho, že byl vinen, a našli motiv, který tomu odpovídá,“ řekl Somers agentuře Reuters. Podle něj existuje mnoho dalších možných důvodů, proč nebyl Van den Bergh nikdy deportován, protože „byl velmi vlivným mužem“.

K výsledkům vyšetřování jsem skeptická, tvrdí historička

„Já jsem trošku skeptická k výsledkům vyšetřování, které bylo dneska zveřejněno. Co jsem si tak procházela dnešní reakce historiků z Nizozemska, tak i oni jsou k té zprávě poněkud zdrženliví,“ říká historička a hebraistka Marie Smutná.

Pro nová zjištění podle ní chybí přímé důkazy. Není totiž jisté, kdo a s jakým motivem dopis napsal. „Mohlo to být nějaké vyřizování účtů po druhé světové válce. Nebylo by ojedinělé. Ten domnělý důkaz je natolik starý a není více zasazen do kontextu, že to pátrání musí být ještě vedeno dále,“ argumentuje Smutná.

V minulých desetiletích byly jmenovány desítky podezřelých. Samotný památník Dům Anny Frankové dospěl ve svém posledním vyšetřování v roce 2016 k závěru, že je možné, že objevení tajného přístavku byla náhoda.

Podle Smutné ale není podstatné, kdo rodinu Frankových udal. Důležitější je zabývat se důvody a procesy, které nevinnou židovskou rodinu vůbec ke skrývání donutily. Zejména s mladými lidmi je potřeba hledat na tyto otázky odpověď, doplňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn svým agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters to sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
06:36Aktualizovánopřed 35 mminutami

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
06:02Aktualizovánopřed 37 mminutami

Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.
před 1 hhodinou

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 2 hhodinami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...