V Plzni odhalili památník generálu Eretovi. Účastnil se tří odbojů

Nahrávám video

Účastník tří odbojů a jeden z velitelů Pražského povstání generál Josef Eret má ve svém rodišti, plzeňském Červeném Hrádku památník. Generál Eret, původně učitel, prošel první světovou válkou, účastnil se protinacistického i protikomunistického odboje a zemřel v USA v roce 1973, kam byl nucen v roce 1948 emigrovat.

„Přiznám se, že dokud jsem nebyl pozvaný před pár lety na uctění památky generála Ereta u jeho hrobu, tak jsem o něm nevěděl, a to mám rád historii. Takže tento pomník je i taková rehabilitace jeho jména,“ poznamenal starosta Doubravky Tomáš Soukup (ANO).

Památník představují dva kamenné kvádry protnuté nerezovými tyčemi. Některé tyče jsou přerušené, a symbolizují tak odtržení Ereta od jeho rodné země a vynucený exil, popsal pietní místo jeho autor, architekt Luděk Míšek.

Plukovník generálního štábu Josef Eret
Zdroj: Wikipedia Commons/Soukromý fotografický archiv Miloslava Svitáka

Spolupracoval se třemi prezidenty

Josef Eret se narodil 30. října 1892. Po studiích a roční vojně se stal krátce učitelem, po vypuknutí první světové války musel nastoupit do rakousko-uherské armády. Padl do srbského zajetí a v roce 1918 vstoupil do československých legií v Itálii. O dva roky později studoval na Vysoké škole válečné a pak působil jako vysoký štábní důstojník.

V roce 1935 zastával místo ve vojenské kanceláři prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, poté spolupracoval s prezidentem Edvardem Benešem. Od roku 1937 u pluku v Jindřichově Hradci připravoval ve svěřeném úseku opevnění proti vpádu Německa. Po mnichovské dohodě se zapojil do odboje, spolupracoval s prezidentem Emilem Háchou. Připravoval Pražské povstání a v květnu 1945 se stal velitelem pro oblast Praha-západ.

Po válce vedl vojenské oddělení vyslanectví Československa ve Vídni. Když se po převratu v roce 1948 dozvěděl o svém chystaném zatčení, emigroval do USA. V Československu byl degradován na vojína a označen za zběha. V USA se zapojil do třetího odboje a byl členem exilových a krajanských organizací. Zemřel 15. března 1973.

Tajný pohřeb

„V naší rodině se o generálu Josefu Eretovi moc nemluvilo, protože opustil vlast v roce 1948 a v té době už nebyla zrovna situace dobrá na to, abychom si připomínali člověka, který zasvětil svůj život boji za vlast,“ řekl Eretův prasynovec Pavel Eret.

Za Josefem Eretem se podařilo do USA podívat jen asi třem členům rodiny v uvolněnější době kolem roku 1968. Po generálově smrti převezla jeho žena tajně v běžném zavazadle jeho popel do Československa a při tajném obřadu ho rodina pohřbila do hrobky v nedaleké obci Dýšina. I pohřeb byl pod dohledem režimu, sledovali ho tehdy dva muži převlečení za hrobníky.

Odhalení pomníku vnímá Pavel Eret jako rehabilitaci prastrýce a jeho postojů. „On neměl být vojákem, měl učit děti, ale pak byl nucen bojovat v první světové válce, dostal se do legií a po válce ho jeho čest a svědomí vedly ke službě vlasti. Pak už byl vojákem tělem i duší. Dokonce když emigroval do Ameriky, požádal tam o vstup do armády a byl ochoten jít bojovat do Koreje,“ dodal Pavel Eret.

Slavnostního odhalení památníku se účastnili i zástupci 44. lehkého motorizovaného praporu v Jindřichově Hradci, který nese jméno Josefa Ereta. „Je to pro nás zároveň závazek, abychom svou práci vykonávali se ctí,“ řekl velitel praporu Jiří Staněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026

V Rokycanech se vážně zranili čtyři parašutisté

V Rokycanech se vážně zranila čtveřice parašutistů, kteří zřejmě vlivem nepříznivého počasí havarovali. S těžkými zraněními především pohybového aparátu byli letecky transportováni na urgentní příjmy nemocnic v Plzni a Praze. Tři z nich utrpěli život ohrožující poranění, řekl mluvčí krajských záchranářů Martin Štěpán.
21. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

Žalobce poslal před soud dva lidi a firmu kvůli údajným manipulacím se zakázkami v Plzni

Státní zástupce obžaloval dva lidi a firmu kvůli údajným manipulacím s veřejnými zakázkami v Plzni. Konkrétně šlo o elektronický systém pro kontrolu příspěvkových organizaci Plzeňského kraje. Obžaloba je viní ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a jednu obviněnou osobu také ze zneužití pravomoci úřední osoby. Uvedla to plzeňská okresní státní zástupkyně Ivana Hostašová. Za první skutek hrozí až osm let vězení, za zneužití pravomoci úřední osoby pak až deset let za mřížemi.
18. 6. 2026

Plzeň odkoupí rozhlednu na Chlumu za cenu z aukce

Plzeň získá do svého majetku jednu z nejznámějších rozhleden v okolí. Věž na vrchu Chlum odkoupí za více než 4,5 milionu korun, o jejichž výši rozhodla aukce. Využití předkupního práva zastupitelé jednomyslně schválili, část z nich ale upozorňovala na téměř osminásobný rozdíl mezi kupní cenou a původním znaleckým odhadem.
17. 6. 2026

Typograf musí mít rád knížky, říká Solpera. Jedna vyšla i o něm

Vyšla kniha o díle Jana Solpery. V publikaci s názvem Typo života běh = Solpera představuje jeden z nejvýznamnějších českých typografů svá písma, loga nebo plakáty. Tvořil také knižní obálky a poštovní známky. Jeho tvorbu také aktuálně připomíná výstava v Plzni.
17. 6. 2026

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
11. 6. 2026

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
11. 6. 2026
Načítání...