Třetí odboj

Účastník tří odbojů a jeden z velitelů Pražského povstání generál Josef Eret má ve svém rodišti, plzeňském Červeném Hrádku památník. Generál Eret, původně učitel, prošel první světovou válkou, účastnil se protinacistického i protikomunistického odboje a zemřel v USA v roce 1973, kam byl nucen v roce 1948 emigrovat.

Zpěvačka Marta Kubišová převzala od zástupců ministerstva obrany a Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) osvědčení účastníka třetího odboje. Sama o něj nežádala, s jejím souhlasem tak učinil ÚSTR, který může o osvědčení žádat díky loňské změně zákona. Ústav zároveň připravil dokumenty dokládající sledování Kubišové StB. Zpěvačka nesměla veřejně vystupovat od února 1970, byla signatářkou Charty 77 a později i její mluvčí.

Iniciativa Poslední adresa připomíná památku dvou mužů, kteří se postavili minulému režimu. Na domech v pražských Nuslích a na Hradčanech, ve kterých žili do svého zatčení státní bezpečností, visí nové pamětní desky.

Čtyři desítky účastníků třetího odboje a odporu proti komunismu přebraly pamětní odznak od ministryně obrany Jany Černochové. Osm bojovníků proti totalitnímu režimu před rokem 1989 ministerstvo ocenilo in memoriam.

Historici pátrají po hrobu Petra Křivky. To byl voják, který se stal obětí justiční vraždy za účast ve třetím odboji v roce 1951. Jeho hrob v sedmdesátých letech zmizel a historici, včetně vnuka Petra Křivky, by ho teď chtěli najít a obnovit.

Osvědčení pro účastníky protikomunistického odboje získali Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata – členové skupiny, která se v 50. letech postavila nastupujícímu režimu se zbraněmi v ruce. Oznámil to ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Pavel Kugler. Osvědčení mají pouze zesnulí členové skupiny bratří Mašínů, nikoli tedy žijící Josef Mašín.

Dalších 39 bojovníků proti komunistické diktatuře bylo v pondělí oceněno na ministerstvu obrany. Osvědčení o účasti ve třetím odboji převzali například někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a disident Karel Havelka. Pamětní odznaky za aktivní odbojovou činnost předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Růžena Vacková patřila mezi několik málo pedagogů Karlovy univerzity, kteří doprovodili vysokoškolské studenty během protestního pochodu na Pražský hrad v únoru 1948. Komunisté ji odsoudili na 22 let, za mřížemi si odseděla 16 roků. I tak se ale dál angažovala v protirežimních aktivitách. Růžena Vacková byla jednou z nejdéle vězněných žen, dnes ale není tak známá. I proto se v pátek večer koná mše na její počest v katedrále sv. Víta.