Iniciativa Poslední adresa připomíná památku dvou mužů, kteří se postavili minulému režimu. Na domech v pražských Nuslích a na Hradčanech, ve kterých žili do svého zatčení státní bezpečností, visí nové pamětní desky.
Fotografie Jaroslava Klabíka se nedochovala. Historici ale dokázali zmapovat život tohoto účastníka třetího odboje. „Ve třicátých letech pobýval v Íránu, po roce 1948 se o svém vlastním rozhodnutí zapojil do zahraničního odboje,“ uvedla garantka projektu Poslední adresa z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Edita Jiráková.
Za to ho Státní bezpečnost v roce 1951 zatkla. Klabík zemřel ve vyšetřovací vazbě v dubnu 1952.
Zapomenut měl být i Antonín Šindelář, stavitel a politik, který byl za politickou činnost zatčen v roce 1950. „Ve stejném roce byl odsouzen na šestnáct let v politickém procesu, který byl součástí procesu s Miladou Horákovou,“ popsal historik Vojenského historického ústavu Michal Louč. V roce 1955 Šindelář zemřel ve valdické věznici. Tabulku připevnily jeho praneteře. Perzekucí komunistického režimu byla poznamenána celá široká rodina.
Obě nové tabulky v sobě mají prázdný čtverec. „Symbolizuje snahu totalitního režimu tyhle lidi zcela vymazat,“ vysvětlila Jiráková.
Projekt Poslední adresa vznikl v Rusku v roce 2014 jako občanská iniciativa. Poté se dostal do dalších zemí, včetně České republiky. „Jeho smyslem je vracet do veřejného prostoru konkrétní lidi a osudy lidí, které semlel ten sovětsko-ruský komunistický totalitní režim,“ prohlásil ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček.
V současné době je v tuzemsku tabulek na posledních adresách obětí komunistického režimu umístěno už pětatřicet.
