Iniciativa Poslední adresa připomíná památku dvou mužů, kteří se postavili minulému režimu. Na domech v pražských Nuslích a na Hradčanech, ve kterých žili do svého zatčení státní bezpečností, visí nové pamětní desky.
Dvojici obětí komunistického režimu připomínají na jejich poslední adrese nové pamětní desky
Fotografie Jaroslava Klabíka se nedochovala. Historici ale dokázali zmapovat život tohoto účastníka třetího odboje. „Ve třicátých letech pobýval v Íránu, po roce 1948 se o svém vlastním rozhodnutí zapojil do zahraničního odboje,“ uvedla garantka projektu Poslední adresa z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Edita Jiráková.
Za to ho Státní bezpečnost v roce 1951 zatkla. Klabík zemřel ve vyšetřovací vazbě v dubnu 1952.
Zapomenut měl být i Antonín Šindelář, stavitel a politik, který byl za politickou činnost zatčen v roce 1950. „Ve stejném roce byl odsouzen na šestnáct let v politickém procesu, který byl součástí procesu s Miladou Horákovou,“ popsal historik Vojenského historického ústavu Michal Louč. V roce 1955 Šindelář zemřel ve valdické věznici. Tabulku připevnily jeho praneteře. Perzekucí komunistického režimu byla poznamenána celá široká rodina.
Obě nové tabulky v sobě mají prázdný čtverec. „Symbolizuje snahu totalitního režimu tyhle lidi zcela vymazat,“ vysvětlila Jiráková.
Projekt Poslední adresa vznikl v Rusku v roce 2014 jako občanská iniciativa. Poté se dostal do dalších zemí, včetně České republiky. „Jeho smyslem je vracet do veřejného prostoru konkrétní lidi a osudy lidí, které semlel ten sovětsko-ruský komunistický totalitní režim,“ prohlásil ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček.
V současné době je v tuzemsku tabulek na posledních adresách obětí komunistického režimu umístěno už pětatřicet.