Prezident Duda chce zrušit disciplinární komoru soudu a ukončit tak spor Varšavy s Bruselem

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

„Prezident – jak ocenila i opozice – předkládá zákonodárnou iniciativu, která má vyřešit dvě důležité věci,“ řekl Duda a dodal, že chce vyřešit spor o disciplinární komoru nejvyššího soudu. Ta má řešit kázeňské prohřešky soudců, ale podle kritiků je nástrojem vládnoucí strany k odstranění nepohodlných soudců.

Duda navrhuje tuto komoru zrušit. Stávající soudci komory by si mohli vybrat, zda přejdou do jiných komor nejvyššího soudu, nebo odejdou na odpočinek. Vzniknout má nová komora profesní odpovědnosti, která zajistí, že se bude se všemi soudci zacházet stejně. Jedenáctku soudců nového orgánu by měl vybrat prezident ze 33 soudců, vylosovaných ze všech polských soudců.

Novela má současně dát polské vládě nástroj k ukončení sporu s Evropskou komisí, kvůli kterému Varšava nemá schválený plán obnovy své ekonomiky po koronavirové krizi, a tak ani nedisponuje miliardami eur z fondů EU na tento účel.

„Tento spor nepotřebujeme, a tak jsem se rozhodl pro tento krok, který určitě vyvolá i kritiku,“ řekl Duda. Dodal, že tváří v tvář novým hrozbám plynoucím z komplikované mezinárodní situace potřebuje Polsko klid a rozvahu a vyzval k rychlému schválení zákona v parlamentu.

Kritika zůstává

Kritici Dudův návrh již strhali. „Není to nic než pokus dostat z EU peníze prostřednictvím falešného přejmenování (disciplinární komory), ale nadále budou porušovat rozhodnutí Soudního dvora EU,“ uvedl Laurent Pech, který přednáší evropské právo na jedné z britských univerzit.

Soudní dvůr EU v říjnu potrestal Polsko pokutou milion eur denně za to, že ignorovalo jeho rozhodnutí nařizující disciplinární komoru zrušit. Polská vláda odmítla pokutu platit. Evropská komise minulý měsíc požádala Varšavu, aby dlužné pokuty uhradila, jinak by mohla tuto částku odečíst z peněz určených v unijních fondech pro Polsko.

Výhrady ke stavu polské justice po reformách prosazených PiS má i Štrasburk. Evropský soud pro lidská práva shledal, že postup při jmenování soudců do občanskoprávního senátu polského nejvyššího soudu „byl nepřiměřeně ovlivněn zákonodárnou a výkonnou mocí“, a tedy daný senát „není nezávislým a nestranným soudem“, jak uvedl soud ve čtvrtečním prohlášení.

Náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta vzápětí uvedl, že štrasburský soud používá „dvojí metr“ vůči „starým“ a „novým“ demokraciím. „Zacházejí s Polskem jako s kolonií, toto rozhodnutí postrádá smysl,“ napsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 27 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 2 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 12 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.