Prezident Duda chce zrušit disciplinární komoru soudu a ukončit tak spor Varšavy s Bruselem

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

„Prezident – jak ocenila i opozice – předkládá zákonodárnou iniciativu, která má vyřešit dvě důležité věci,“ řekl Duda a dodal, že chce vyřešit spor o disciplinární komoru nejvyššího soudu. Ta má řešit kázeňské prohřešky soudců, ale podle kritiků je nástrojem vládnoucí strany k odstranění nepohodlných soudců.

Duda navrhuje tuto komoru zrušit. Stávající soudci komory by si mohli vybrat, zda přejdou do jiných komor nejvyššího soudu, nebo odejdou na odpočinek. Vzniknout má nová komora profesní odpovědnosti, která zajistí, že se bude se všemi soudci zacházet stejně. Jedenáctku soudců nového orgánu by měl vybrat prezident ze 33 soudců, vylosovaných ze všech polských soudců.

Novela má současně dát polské vládě nástroj k ukončení sporu s Evropskou komisí, kvůli kterému Varšava nemá schválený plán obnovy své ekonomiky po koronavirové krizi, a tak ani nedisponuje miliardami eur z fondů EU na tento účel.

„Tento spor nepotřebujeme, a tak jsem se rozhodl pro tento krok, který určitě vyvolá i kritiku,“ řekl Duda. Dodal, že tváří v tvář novým hrozbám plynoucím z komplikované mezinárodní situace potřebuje Polsko klid a rozvahu a vyzval k rychlému schválení zákona v parlamentu.

Kritika zůstává

Kritici Dudův návrh již strhali. „Není to nic než pokus dostat z EU peníze prostřednictvím falešného přejmenování (disciplinární komory), ale nadále budou porušovat rozhodnutí Soudního dvora EU,“ uvedl Laurent Pech, který přednáší evropské právo na jedné z britských univerzit.

Soudní dvůr EU v říjnu potrestal Polsko pokutou milion eur denně za to, že ignorovalo jeho rozhodnutí nařizující disciplinární komoru zrušit. Polská vláda odmítla pokutu platit. Evropská komise minulý měsíc požádala Varšavu, aby dlužné pokuty uhradila, jinak by mohla tuto částku odečíst z peněz určených v unijních fondech pro Polsko.

Výhrady ke stavu polské justice po reformách prosazených PiS má i Štrasburk. Evropský soud pro lidská práva shledal, že postup při jmenování soudců do občanskoprávního senátu polského nejvyššího soudu „byl nepřiměřeně ovlivněn zákonodárnou a výkonnou mocí“, a tedy daný senát „není nezávislým a nestranným soudem“, jak uvedl soud ve čtvrtečním prohlášení.

Náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta vzápětí uvedl, že štrasburský soud používá „dvojí metr“ vůči „starým“ a „novým“ demokraciím. „Zacházejí s Polskem jako s kolonií, toto rozhodnutí postrádá smysl,“ napsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...