Prezident Duda chce zrušit disciplinární komoru soudu a ukončit tak spor Varšavy s Bruselem

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

„Prezident – jak ocenila i opozice – předkládá zákonodárnou iniciativu, která má vyřešit dvě důležité věci,“ řekl Duda a dodal, že chce vyřešit spor o disciplinární komoru nejvyššího soudu. Ta má řešit kázeňské prohřešky soudců, ale podle kritiků je nástrojem vládnoucí strany k odstranění nepohodlných soudců.

Duda navrhuje tuto komoru zrušit. Stávající soudci komory by si mohli vybrat, zda přejdou do jiných komor nejvyššího soudu, nebo odejdou na odpočinek. Vzniknout má nová komora profesní odpovědnosti, která zajistí, že se bude se všemi soudci zacházet stejně. Jedenáctku soudců nového orgánu by měl vybrat prezident ze 33 soudců, vylosovaných ze všech polských soudců.

Novela má současně dát polské vládě nástroj k ukončení sporu s Evropskou komisí, kvůli kterému Varšava nemá schválený plán obnovy své ekonomiky po koronavirové krizi, a tak ani nedisponuje miliardami eur z fondů EU na tento účel.

„Tento spor nepotřebujeme, a tak jsem se rozhodl pro tento krok, který určitě vyvolá i kritiku,“ řekl Duda. Dodal, že tváří v tvář novým hrozbám plynoucím z komplikované mezinárodní situace potřebuje Polsko klid a rozvahu a vyzval k rychlému schválení zákona v parlamentu.

Kritika zůstává

Kritici Dudův návrh již strhali. „Není to nic než pokus dostat z EU peníze prostřednictvím falešného přejmenování (disciplinární komory), ale nadále budou porušovat rozhodnutí Soudního dvora EU,“ uvedl Laurent Pech, který přednáší evropské právo na jedné z britských univerzit.

Soudní dvůr EU v říjnu potrestal Polsko pokutou milion eur denně za to, že ignorovalo jeho rozhodnutí nařizující disciplinární komoru zrušit. Polská vláda odmítla pokutu platit. Evropská komise minulý měsíc požádala Varšavu, aby dlužné pokuty uhradila, jinak by mohla tuto částku odečíst z peněz určených v unijních fondech pro Polsko.

Výhrady ke stavu polské justice po reformách prosazených PiS má i Štrasburk. Evropský soud pro lidská práva shledal, že postup při jmenování soudců do občanskoprávního senátu polského nejvyššího soudu „byl nepřiměřeně ovlivněn zákonodárnou a výkonnou mocí“, a tedy daný senát „není nezávislým a nestranným soudem“, jak uvedl soud ve čtvrtečním prohlášení.

Náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta vzápětí uvedl, že štrasburský soud používá „dvojí metr“ vůči „starým“ a „novým“ demokraciím. „Zacházejí s Polskem jako s kolonií, toto rozhodnutí postrádá smysl,“ napsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 9 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled