Prezident Duda chce zrušit disciplinární komoru soudu a ukončit tak spor Varšavy s Bruselem

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

„Prezident – jak ocenila i opozice – předkládá zákonodárnou iniciativu, která má vyřešit dvě důležité věci,“ řekl Duda a dodal, že chce vyřešit spor o disciplinární komoru nejvyššího soudu. Ta má řešit kázeňské prohřešky soudců, ale podle kritiků je nástrojem vládnoucí strany k odstranění nepohodlných soudců.

Duda navrhuje tuto komoru zrušit. Stávající soudci komory by si mohli vybrat, zda přejdou do jiných komor nejvyššího soudu, nebo odejdou na odpočinek. Vzniknout má nová komora profesní odpovědnosti, která zajistí, že se bude se všemi soudci zacházet stejně. Jedenáctku soudců nového orgánu by měl vybrat prezident ze 33 soudců, vylosovaných ze všech polských soudců.

Novela má současně dát polské vládě nástroj k ukončení sporu s Evropskou komisí, kvůli kterému Varšava nemá schválený plán obnovy své ekonomiky po koronavirové krizi, a tak ani nedisponuje miliardami eur z fondů EU na tento účel.

„Tento spor nepotřebujeme, a tak jsem se rozhodl pro tento krok, který určitě vyvolá i kritiku,“ řekl Duda. Dodal, že tváří v tvář novým hrozbám plynoucím z komplikované mezinárodní situace potřebuje Polsko klid a rozvahu a vyzval k rychlému schválení zákona v parlamentu.

Kritika zůstává

Kritici Dudův návrh již strhali. „Není to nic než pokus dostat z EU peníze prostřednictvím falešného přejmenování (disciplinární komory), ale nadále budou porušovat rozhodnutí Soudního dvora EU,“ uvedl Laurent Pech, který přednáší evropské právo na jedné z britských univerzit.

Soudní dvůr EU v říjnu potrestal Polsko pokutou milion eur denně za to, že ignorovalo jeho rozhodnutí nařizující disciplinární komoru zrušit. Polská vláda odmítla pokutu platit. Evropská komise minulý měsíc požádala Varšavu, aby dlužné pokuty uhradila, jinak by mohla tuto částku odečíst z peněz určených v unijních fondech pro Polsko.

Výhrady ke stavu polské justice po reformách prosazených PiS má i Štrasburk. Evropský soud pro lidská práva shledal, že postup při jmenování soudců do občanskoprávního senátu polského nejvyššího soudu „byl nepřiměřeně ovlivněn zákonodárnou a výkonnou mocí“, a tedy daný senát „není nezávislým a nestranným soudem“, jak uvedl soud ve čtvrtečním prohlášení.

Náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta vzápětí uvedl, že štrasburský soud používá „dvojí metr“ vůči „starým“ a „novým“ demokraciím. „Zacházejí s Polskem jako s kolonií, toto rozhodnutí postrádá smysl,“ napsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 4 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 4 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...