Polsko žádá Brusel, aby na něm nevymáhal pokuty. Sporný justiční tým plánuje rozpustit

Polsko požádalo Evropskou komisi, aby na něm nevymáhala pokuty, které má zaplatit kvůli porušování nezávislosti justice. Informovala o tom agentura Reuters. V dopise z 10. ledna polská vláda tvrdí, že pracuje na rozpuštění kontroverzní disciplinární komory, která se zabývá prohřešky soudců a prokurátorů. Varšava dluží také Bruselu sankce kvůli sporu o hnědouhelný Důl Turów. Odmítá však nadále pokuty platit. Brusel se proto připravuje na to, že mu částky začne strhávat z unijních dotací.

Velvyslanec Polska při EU Andrzej Sadoś v dopisu podle Reuters uvádí, že předsedkyně nejvyššího soudu rozhodla, že některé případy už disciplinární komoře nebudou předávány.

Vláda podle diplomata vede konzultace o návrzích zákonů týkajících se reforem soudnictví. „V takové situaci žádám Komisi, aby pozastavila posílání výzev k zaplacení (pokuty) do doby, než plánované reformy začnou platit,“ napsal.

Soudní dvůr EU vyměřil Polsku pokutu za to, že okamžitě nezastavilo činnost disciplinární komory. Výše pokuty v současnosti činí okolo 70 milionů eur (1,7 miliardy korun).

Spor o disciplinární komoru je jedním z několika, který Brusel vede s polskou národně-konzervativní vládou kvůli justičním reformám zavedeným v uplynulých letech. Podle kritiků je disciplinární komora nástrojem proti soudcům a prokurátorům zpochybňujícím politiku současného kabinetu.

Ústupkům brání spory uvnitř vládní koalice

Polský ministr spravedlnosti a předseda strany Solidarna Polska Zbigniew Ziobro ale jakékoliv ústupky Bruselu nepřipouští. Jeho tvrdá protiunijní pozice vytváří napětí ve vládní koalici.

Solidarna Polska má v průzkumech dvě procenta, v posledních volbách ale Ziobro startoval na společné kandidátce vládního Práva a spravedlnosti (PiS). Bez poslanců jeho strany se koalice neobejde. Ziobro se nicméně posouvá více doprava a útočí na premiéra Mateusze Morawieckého (PiS).

Ministr spravedlnosti odmítá zrušení disciplinární komory. Závisí na tom ale miliardy z národního plánu obnovy, za které premiér Morawiecki s předsedou Práva a spravedlnosti Jaroslawem Kaczyńskim voličům slibovali lepší zítřky.

Nahrávám video

„Existuje návrh (na zrušení disciplinární komory), který se však nemůže změnit v právní předpis. Nikoli kvůli vztahům s Unií, nýbrž kvůli našim vnitřním vztahům,“ vysvětluje Kaczyński. Zbavit se Ziobrova vlivu by šéfovi PiS pomohly předčasné volby. V době rekordní inflace a hrozby další vlny pandemie takový krok přitom může znamenat velké riziko. 

Další pokuta kvůli Dolu Turów

Na příští úterý je navíc plánované další kolo jednání mezi polskou a českou stranou kvůli Dolu Turów. „Je opravdu těžké odhadovat, jak jednání dopadnou. Signály, které dostáváme z médií, od anonymních zdrojů, které citují média, se poměrně různí,“ konstatoval zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Dodal, že se mluví o tom, že dohoda je hotová a čeká se pouze na podpis.

Polský list Dziennik Gazeta Prawna ale pro změnu podle Mathého napsal, že Polsko chce změnit podmínky dohody a také že chce české straně zaplatit jen část peněz za škody způsobené těžbou, a to místo 45 milionů eur (přibližně jedna miliarda korun) 25 milionů eur. „Zároveň uvažuje o tom, že se obrátí na arbitrážní soud, který by se měl odehrávat ve Švédsku,“ podotkl zpravodaj s tím, že není jasné, že se podaří dohodu o Turówu podepsat.

Nahrávám video

Také v Polsku se ozývají podle něj hlasy, že Varšava chce počkat až do soudního rozhodnutí unijního dvora. Zatím tak Polsko dál pokuty neplatí. „Hlavní argument, který Poláci používají, je, že Soudní dvůr EU nemá právo na to, aby Polsko trestal nějakými pokutami. Podle Polska jsou protiprávní, a to jak ve sporu o Turów, tak i Disciplinární komoru Nejvyššího soudu,“ uvedl Mathé. 

Varšava může přijít o další peníze

Mathé upozornil, že dluh Polska tak začíná narůstat. Varšava podle něj nyní čeká, co se stane. „Nejnovější zprávy mluví o tom, že se Evropská komise v případě Turówa chystá k tomu, že začne peníze strhávat z dotací mířících do Polska. To samé by se pak mohlo stát i v případě disciplinární komory,“ upřesnil.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost podle zpravodaje ČT hraje na to, že nebude pokuty platit a že si je nechá strhávat Evropskou komisí přímo. „Potom to obrátí proti Bruselu, že Komise okrádá Polsko o unijní fondy kvůli těm protiprávním pokutám,“ komentuje Mathé.  

Navíc kvůli sporu o Disciplinární komoru Nejvyššího soudu blokuje Brusel peníze z Národního plánu obnovy. „Polsko je jedním z posledních evropských států, který ještě nemá plán potvrzený. Peníze zatím žádné nepřišly a zdá se tedy, že pokud Polsko disciplinární komoru nezruší, tak kromě pokut ještě navíc nedostane peníze z Národního plánu obnovy,“ upozornil zpravodaj.         

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model

Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
před 16 mminutami

Tajfunu na Tchaj-wanu podlehl jeden člověk, přes pět set lidí je zraněných

Tajfunu Champi podlehl na Tchaj-wanu jeden člověk, více než pět set lidí utrpělo zranění. Silný vítr povalil stromy a způsobil výpadky energie, směřoval pak dále k čínskému pobřeží. Informovala o tom agentura Reuters.
před 37 mminutami

Orlí hnízdo, někdejší Hitlerovo horské sídlo, zachvátil požár

Někdejší sídlo nacistického vůdce Adolfa Hitlera – Kehlsteinhaus, známý také jako Orlí hnízdo, zachvátil v pátek večer požár. Policie v sobotu oznámila, že v souvislosti s požárem objektu v bavorských Alpách zadržela podezřelého. Příčina požáru zatím není známa, napsala agentura DPA.
před 1 hhodinou

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 6 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 9 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.