Polsko žádá Brusel, aby na něm nevymáhal pokuty. Sporný justiční tým plánuje rozpustit

Polsko požádalo Evropskou komisi, aby na něm nevymáhala pokuty, které má zaplatit kvůli porušování nezávislosti justice. Informovala o tom agentura Reuters. V dopise z 10. ledna polská vláda tvrdí, že pracuje na rozpuštění kontroverzní disciplinární komory, která se zabývá prohřešky soudců a prokurátorů. Varšava dluží také Bruselu sankce kvůli sporu o hnědouhelný Důl Turów. Odmítá však nadále pokuty platit. Brusel se proto připravuje na to, že mu částky začne strhávat z unijních dotací.

Velvyslanec Polska při EU Andrzej Sadoś v dopisu podle Reuters uvádí, že předsedkyně nejvyššího soudu rozhodla, že některé případy už disciplinární komoře nebudou předávány.

Vláda podle diplomata vede konzultace o návrzích zákonů týkajících se reforem soudnictví. „V takové situaci žádám Komisi, aby pozastavila posílání výzev k zaplacení (pokuty) do doby, než plánované reformy začnou platit,“ napsal.

Soudní dvůr EU vyměřil Polsku pokutu za to, že okamžitě nezastavilo činnost disciplinární komory. Výše pokuty v současnosti činí okolo 70 milionů eur (1,7 miliardy korun).

Spor o disciplinární komoru je jedním z několika, který Brusel vede s polskou národně-konzervativní vládou kvůli justičním reformám zavedeným v uplynulých letech. Podle kritiků je disciplinární komora nástrojem proti soudcům a prokurátorům zpochybňujícím politiku současného kabinetu.

Ústupkům brání spory uvnitř vládní koalice

Polský ministr spravedlnosti a předseda strany Solidarna Polska Zbigniew Ziobro ale jakékoliv ústupky Bruselu nepřipouští. Jeho tvrdá protiunijní pozice vytváří napětí ve vládní koalici.

Solidarna Polska má v průzkumech dvě procenta, v posledních volbách ale Ziobro startoval na společné kandidátce vládního Práva a spravedlnosti (PiS). Bez poslanců jeho strany se koalice neobejde. Ziobro se nicméně posouvá více doprava a útočí na premiéra Mateusze Morawieckého (PiS).

Ministr spravedlnosti odmítá zrušení disciplinární komory. Závisí na tom ale miliardy z národního plánu obnovy, za které premiér Morawiecki s předsedou Práva a spravedlnosti Jaroslawem Kaczyńskim voličům slibovali lepší zítřky.

Události: Spory v polské vládní koalici (zdroj: ČT24)

„Existuje návrh (na zrušení disciplinární komory), který se však nemůže změnit v právní předpis. Nikoli kvůli vztahům s Unií, nýbrž kvůli našim vnitřním vztahům,“ vysvětluje Kaczyński. Zbavit se Ziobrova vlivu by šéfovi PiS pomohly předčasné volby. V době rekordní inflace a hrozby další vlny pandemie takový krok přitom může znamenat velké riziko. 

Další pokuta kvůli Dolu Turów

Na příští úterý je navíc plánované další kolo jednání mezi polskou a českou stranou kvůli Dolu Turów. „Je opravdu těžké odhadovat, jak jednání dopadnou. Signály, které dostáváme z médií, od anonymních zdrojů, které citují média, se poměrně různí,“ konstatoval zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Dodal, že se mluví o tom, že dohoda je hotová a čeká se pouze na podpis.

Polský list Dziennik Gazeta Prawna ale pro změnu podle Mathého napsal, že Polsko chce změnit podmínky dohody a také že chce české straně zaplatit jen část peněz za škody způsobené těžbou, a to místo 45 milionů eur (přibližně jedna miliarda korun) 25 milionů eur. „Zároveň uvažuje o tom, že se obrátí na arbitrážní soud, který by se měl odehrávat ve Švédsku,“ podotkl zpravodaj s tím, že není jasné, že se podaří dohodu o Turówu podepsat.

Zpravodaj ČT Lukáš Mathé o vypjatých vztazích mezi EU a Polskem (zdroj: ČT24)

Také v Polsku se ozývají podle něj hlasy, že Varšava chce počkat až do soudního rozhodnutí unijního dvora. Zatím tak Polsko dál pokuty neplatí. „Hlavní argument, který Poláci používají, je, že Soudní dvůr EU nemá právo na to, aby Polsko trestal nějakými pokutami. Podle Polska jsou protiprávní, a to jak ve sporu o Turów, tak i Disciplinární komoru Nejvyššího soudu,“ uvedl Mathé. 

Varšava může přijít o další peníze

Mathé upozornil, že dluh Polska tak začíná narůstat. Varšava podle něj nyní čeká, co se stane. „Nejnovější zprávy mluví o tom, že se Evropská komise v případě Turówa chystá k tomu, že začne peníze strhávat z dotací mířících do Polska. To samé by se pak mohlo stát i v případě disciplinární komory,“ upřesnil.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost podle zpravodaje ČT hraje na to, že nebude pokuty platit a že si je nechá strhávat Evropskou komisí přímo. „Potom to obrátí proti Bruselu, že Komise okrádá Polsko o unijní fondy kvůli těm protiprávním pokutám,“ komentuje Mathé.  

Navíc kvůli sporu o Disciplinární komoru Nejvyššího soudu blokuje Brusel peníze z Národního plánu obnovy. „Polsko je jedním z posledních evropských států, který ještě nemá plán potvrzený. Peníze zatím žádné nepřišly a zdá se tedy, že pokud Polsko disciplinární komoru nezruší, tak kromě pokut ještě navíc nedostane peníze z Národního plánu obnovy,“ upozornil zpravodaj.         

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 3 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 4 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 4 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 7 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...