Polsko žádá Brusel, aby na něm nevymáhal pokuty. Sporný justiční tým plánuje rozpustit

Polsko požádalo Evropskou komisi, aby na něm nevymáhala pokuty, které má zaplatit kvůli porušování nezávislosti justice. Informovala o tom agentura Reuters. V dopise z 10. ledna polská vláda tvrdí, že pracuje na rozpuštění kontroverzní disciplinární komory, která se zabývá prohřešky soudců a prokurátorů. Varšava dluží také Bruselu sankce kvůli sporu o hnědouhelný Důl Turów. Odmítá však nadále pokuty platit. Brusel se proto připravuje na to, že mu částky začne strhávat z unijních dotací.

Velvyslanec Polska při EU Andrzej Sadoś v dopisu podle Reuters uvádí, že předsedkyně nejvyššího soudu rozhodla, že některé případy už disciplinární komoře nebudou předávány.

Vláda podle diplomata vede konzultace o návrzích zákonů týkajících se reforem soudnictví. „V takové situaci žádám Komisi, aby pozastavila posílání výzev k zaplacení (pokuty) do doby, než plánované reformy začnou platit,“ napsal.

Soudní dvůr EU vyměřil Polsku pokutu za to, že okamžitě nezastavilo činnost disciplinární komory. Výše pokuty v současnosti činí okolo 70 milionů eur (1,7 miliardy korun).

Spor o disciplinární komoru je jedním z několika, který Brusel vede s polskou národně-konzervativní vládou kvůli justičním reformám zavedeným v uplynulých letech. Podle kritiků je disciplinární komora nástrojem proti soudcům a prokurátorům zpochybňujícím politiku současného kabinetu.

Ústupkům brání spory uvnitř vládní koalice

Polský ministr spravedlnosti a předseda strany Solidarna Polska Zbigniew Ziobro ale jakékoliv ústupky Bruselu nepřipouští. Jeho tvrdá protiunijní pozice vytváří napětí ve vládní koalici.

Solidarna Polska má v průzkumech dvě procenta, v posledních volbách ale Ziobro startoval na společné kandidátce vládního Práva a spravedlnosti (PiS). Bez poslanců jeho strany se koalice neobejde. Ziobro se nicméně posouvá více doprava a útočí na premiéra Mateusze Morawieckého (PiS).

Ministr spravedlnosti odmítá zrušení disciplinární komory. Závisí na tom ale miliardy z národního plánu obnovy, za které premiér Morawiecki s předsedou Práva a spravedlnosti Jaroslawem Kaczyńskim voličům slibovali lepší zítřky.

Nahrávám video

„Existuje návrh (na zrušení disciplinární komory), který se však nemůže změnit v právní předpis. Nikoli kvůli vztahům s Unií, nýbrž kvůli našim vnitřním vztahům,“ vysvětluje Kaczyński. Zbavit se Ziobrova vlivu by šéfovi PiS pomohly předčasné volby. V době rekordní inflace a hrozby další vlny pandemie takový krok přitom může znamenat velké riziko. 

Další pokuta kvůli Dolu Turów

Na příští úterý je navíc plánované další kolo jednání mezi polskou a českou stranou kvůli Dolu Turów. „Je opravdu těžké odhadovat, jak jednání dopadnou. Signály, které dostáváme z médií, od anonymních zdrojů, které citují média, se poměrně různí,“ konstatoval zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Dodal, že se mluví o tom, že dohoda je hotová a čeká se pouze na podpis.

Polský list Dziennik Gazeta Prawna ale pro změnu podle Mathého napsal, že Polsko chce změnit podmínky dohody a také že chce české straně zaplatit jen část peněz za škody způsobené těžbou, a to místo 45 milionů eur (přibližně jedna miliarda korun) 25 milionů eur. „Zároveň uvažuje o tom, že se obrátí na arbitrážní soud, který by se měl odehrávat ve Švédsku,“ podotkl zpravodaj s tím, že není jasné, že se podaří dohodu o Turówu podepsat.

Nahrávám video

Také v Polsku se ozývají podle něj hlasy, že Varšava chce počkat až do soudního rozhodnutí unijního dvora. Zatím tak Polsko dál pokuty neplatí. „Hlavní argument, který Poláci používají, je, že Soudní dvůr EU nemá právo na to, aby Polsko trestal nějakými pokutami. Podle Polska jsou protiprávní, a to jak ve sporu o Turów, tak i Disciplinární komoru Nejvyššího soudu,“ uvedl Mathé. 

Varšava může přijít o další peníze

Mathé upozornil, že dluh Polska tak začíná narůstat. Varšava podle něj nyní čeká, co se stane. „Nejnovější zprávy mluví o tom, že se Evropská komise v případě Turówa chystá k tomu, že začne peníze strhávat z dotací mířících do Polska. To samé by se pak mohlo stát i v případě disciplinární komory,“ upřesnil.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost podle zpravodaje ČT hraje na to, že nebude pokuty platit a že si je nechá strhávat Evropskou komisí přímo. „Potom to obrátí proti Bruselu, že Komise okrádá Polsko o unijní fondy kvůli těm protiprávním pokutám,“ komentuje Mathé.  

Navíc kvůli sporu o Disciplinární komoru Nejvyššího soudu blokuje Brusel peníze z Národního plánu obnovy. „Polsko je jedním z posledních evropských států, který ještě nemá plán potvrzený. Peníze zatím žádné nepřišly a zdá se tedy, že pokud Polsko disciplinární komoru nezruší, tak kromě pokut ještě navíc nedostane peníze z Národního plánu obnovy,“ upozornil zpravodaj.         

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled