Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby vyměřil pokutu Polsku. Důvodem je skutečnost, že se Varšava zatím nepodřídila příkazu unijního soudu, který požaduje zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Komise uvedla, že by Polsko mělo každý den platit soudem určenou částku, dokud příkaz neuposlechne. Zároveň odeslala do Varšavy dopis, kterým vyzvala polské úřady k respektování verdiktů unijního soudu.
„Rozhodnutí Soudního dvora EU musejí být respektována v celé EU. Je to nutné pro vytváření a udržování nezbytné vzájemné důvěry mezi členskými státy i občany. Jsme připraveni ke spolupráci s polskými úřady, abychom nalezli východisko z této krize,“ uvedla komisařka Věra Jourová na Twitteru.
Mluvčí polské vlády Piotr Müller dodal, že kabinet 16. srpna Komisi informoval ohledně zamýšlených kroků. Chystané změny v justici v Polsku se mají týkat nejen kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu, ale obecně fungování justice, aby byla efektivnější. Návrhy příslušných zákonů hodlá vláda předložit na podzim.
Splnění rozhodnutí unijního soudu přitom podle Müllera náleží pouze nejvyššímu soudu, který je nezávislý na vládě, nicméně jeho předsedkyně nařídila pozastavit předávání nových případů disciplinární komoře, aby tak dala čas legislativním změnám.
Vláda podle mluvčího může pouze iniciovat legislativní změny, které přislíbila Evropské komisi. Současně však vláda zdůraznila, že EK nemůže Polsku říkat, jak si má zorganizovat justici. Mluvčí kabinetu podle agentury PAP také uvedl, že na přizpůsobení se rozhodnutím Soudního dvora EU mívá většina členských zemí mnoho měsíců, někdy dokonce i několik let, a tak „spěch EK se jeví dosti výjimečný v porovnání s tím, jak postupuje vůči jiným zemím EU“.
Polská vláda se s exekutivou EU dlouhodobě pře o svou justiční reformu, jejíž části podle Bruselu omezují nezávislost polských soudů.
Nejvyšší orgán unijní justice v polovině července konstatoval, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem, a nařídil Polsku, aby její činnost pozastavilo.
„Komise žádá soud, aby Polsku vyměřil každodenní platbu pokut až do doby, než budou předběžná opatření zavedená soudem plně dodržována,“ uvedla nyní EK.
Až několik set tisíc eur denně
List Gazeta Wyborcza uvedl, že EK nenavrhla konkrétní částku, ale že podle neoficiálních bruselských odhadů může jít až o několik set tisíc eur denně. Obří pokuta by se počítala od dne, kdy se o uložení sankce rozhodne. Soudní dvůr by se mohl spokojit s písemným vysvětlením Varšavy, ale o sankci by mohl rozhodnout během několika týdnů, a tak jediným spolehlivým způsobem, jak se trestu vyhnout, by bylo splnění požadavků unijního soudu ještě před uložením sankce.
Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński před měsícem uvedl, že úřady disciplinární komoru zruší v rámci dalších kroků spojených s reformou. Stejným slibem odpověděla v polovině srpna polská vláda na výzvu Komise, aby se Varšava verdiktu soudu podřídila.
Podle EK sice nyní disciplinární komora neotevírá nové případy, pokračuje však v řešení těch již zahájených. Komise chce pomocí pokuty docílit toho, aby orgán zcela ukončil činnost.
Varšava většinu námitek Komise odmítá
Polská vláda většinu námitek Komise, s nimiž se ztotožňuje i řada členských států EU, odmítá jako zasahování do svrchovanosti země. Polský ústavní soud v posledních měsících opakovaně odkládá rozhodnutí o tom, zda je unijní právo nadřazeno polské ústavě.
Polská opozice se kvůli prohlubujícímu se sporu obává, že konzervativně nacionalistická vládnoucí strana může nasměrovat zemi na cestu z evropského bloku.
Komise dosud kvůli obavám o osud unijního práva v zemi neschválila polský plán obnovy, díky němuž by měla Varšava získat desítky miliard eur z mimořádného fondu. Začátkem září navíc pohrozila, že o peníze přijdou polské obce, které svá území označily za zóny „bez ideologie LGBT“, tedy sexuálních menšin.
„EK neoprávněně blokuje Polsku fondy a žádá o pokuty. To jsou akty agrese,“ uvedl na Twitteru státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta. Polsko není podle něj jedinou zemí, která se nepodřídila verdiktům soudu EU. Mezi dalšími jsou podle něj Německo, Francie, Španělsko či Rumunsko.
