Disciplinární režim polských soudců je v rozporu s právem EU. Ve sporu o justiční reformu prosazenou polskou konzervativní vládou o tom rozhodl Soudní dvůr EU. Podle nejvyššího orgánu unijní justice existují pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti polské disciplinární komory, která vede se soudci kárná řízení. Polský nejvyšší soud ve středu naopak rozhodl, že dřívější předběžná opatření, kterými unijní soud nařídil přerušit práci zmíněné komory, odporují polské ústavě. Evropská komise vyzvala Varšavu, aby rozhodnutí unijního soudu respektovala. Zástupci polské vlády verdikt unijního soudu kritizovali jako politicky motivovaný.
„Máme co do činění s politickým verdiktem, vydaným na politickou objednávku Evropské komise,“ prohlásil polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Za tím se podle něj skrývá dělení členských států a jejich občanů na lepší a horší a „koloniální myšlení“.
„Nesouhlasím s diskriminací Polska,“ řekl premiér Mateusz Morawiecki. Polská soudní reforma, kterou Brusel dlouhodobě kritizuje, se podle něj opírá o podobná řešení, jaká se uplatňují v jiných členských státech EU, například v Německu a Španělsku.
Nezávislá polská média nicméně poukazují na odlišnosti při výběru soudců v obou zmíněných zemích oproti Polsku, kde má rozhodující slovo vládní většina v jedné z komor parlamentu.
Řada problémů
Polsko před unijním soudem zažalovala Evropská komise, podle níž Varšava v souvislosti s disciplinárním řádem neplní své povinnosti vyplývající z právních předpisů EU. Soud dal všem námitkám Komise za pravdu a shledal v polském systému řadu problémů.
Disciplinární komora podle soudců v Lucemburku „neposkytuje veškeré záruky nestrannosti a nezávislosti a zejména není chráněna před přímým či nepřímým vlivem polské zákonodárné a výkonné moci“. Kárný režim navíc podle unijního soudu umožňuje, aby běžná rozhodnutí soudců byla vnímána jako disciplinární prohřešky, čímž na ně umožňuje vyvíjet tlak.
Komora se stala součástí několikaletého sporu o reformu polské justice, která podle Bruselu podkopává nezávislost polského soudnictví. Unijní soudci již případy spojené s reformou na podnět EK posuzovali několikrát. Dospěli mimo jiné k závěru, že zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Stejně zhodnotili i normu, jež umožňuje polské vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu.
EK: Očekáváme, že Polsko bude rozsudky respektovat
Polská vláda námitky Komise podporované řadou členských států odmítá jako zasahování do svrchovanosti země. Tamní justice má v těchto dnech ve vlastní reakci na spor rozhodnout o tom, zda je unijní právo nadřazené polské ústavě, či nikoli. Rozpravu na toto téma, nastolené premiérem Morawieckým, v úterý zahájil ústavní soud a měl v ní ve čtvrtek pokračovat. Jednání ale odročil na začátek srpna.
Polská opozice se přitom obává, že konzervativně nacionalistická vládnoucí strana Právo a spravedlnost může prohlubujícím se sporem s institucemi EU nasměrovat zemi na cestu z evropského bloku.
„Evropská komise očekává, že Polsko zajistí úplné a správné provedení všech rozsudků soudu EU,“ prohlásil mluvčí unijní exekutivy Eric Mamer, podle něhož je komise vývojem v Polsku velmi znepokojena. O možných dalších krocích spekulovat odmítl.
Komise má mimo jiné možnost Polsku kvůli nedostatkům v soudním systému pozdržet či zcela zarazit výplatu peněz z mimořádného fondu obnovy. Brusel zatím neschválil polský plán obnovy, na jehož základě má Varšava získat téměř 24 miliard eur (610 miliard korun). Komise navíc hovoří o tom, že na podzim poprvé využije nová pravidla podmiňující čerpání peněz z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu.
