Přejmenování

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

Praha 3 požádá magistrát hlavního města, aby přejmenoval Koněvovu ulici na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. V úterý o tom rozhodli zastupitelé městské části. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která už dříve Prahu 3 informovala o tom, že se změnou názvu souhlasí. Krok na úterním jednání kritizovali například zastupitelé hnutí ANO.

Ministerstvo vnitra USA navrhuje změnu zhruba 660 zeměpisných názvů, které obsahují historický výraz hanlivě označující původní obyvatele Severní Ameriky. Seznam míst federální vláda představila poté, co ministryně Deb Haalandová loni v listopadu oficiálně označila slovo „squaw“ za urážlivé a vyzvala úřady, aby pro ně vymyslela alternativní označení.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Ve čtyřtisícové obci Varín nedaleko Žiliny nese už třicet let jedna z ulic jméno Jozefa Tisa. Pojmenování po prezidentovi válečného Slovenského státu budí emoce nejen mezi místními. Název odmítá svaz protifašistických bojovníků i historici. Snaha o přejmenování ulice ale v místním zastupitelstvu narazila.

V severošpanělském městě Oviedo znovu pojmenovali sedmnáct ulic po politicích a důstojnících frankistické diktatury. Ulice přitom nová jména nespojená s fašistickým režimem dostaly teprve předloni. Pravicové vedení radnice změnilo názvy poté, co soudce vyhověl stížnosti, kterou radnice podala společně s krajně pravicovým sdružením hájícím odkaz generála Francisca Franca. Informoval o tom deník El País.

Americký Senát se přidal ke Sněmovně reprezentantů a přehlasoval prezidentovo veto obranného rozpočtu. Poprvé za čtyři roky úřadování tak Donald Trump bude muset akceptovat zvrácení své snahy odmítnout opatření schválené Kongresem. Proti prezidentovu vetu se postavila i většina jeho republikánů, když pro rozpočet hlasovalo 81 senátorů a proti jich bylo pouze 13, uvedla agentura AP.

Česko se podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) v tuto chvíli nechystá vypovědět ruské diplomaty. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na článek týdeníku Respekt, který před týdnem napsal, že do Česka dorazil pracovník ruských tajných služeb vybavený jedem ricin. Policejní ochranu kvůli tomu mají tři pražští komunální politici. Podle Havlíčka se záležitost musí nejprve důkladně prošetřit. Předseda Pirátů Ivan Bartoš označil vládní přístup za vágní a zdrženlivý. Předseda KSČM Vojtěch Filip vážnost rizika zpochybňuje.

Přejmenování bubenečského náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova plánuje Praha podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) kvůli petici, která na magistrát přišla. Náměstí, které by se mělo jmenovat po bývalém ruském vicepremiérovi a později odpůrci Putinova režimu, jenž byl v roce 2015 zavražděn, leží přímo před ruskou ambasádou, což kritici záměru magistrátu považují za protiruskou provokaci, výhrady vznáší i Hrad. Hřib je odmítá. Primátor a bývalý velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta diskutovali o přejmenování bubenečského náměstí v Událostech, komentářích.

„Vydáte-li se v těchto dnech na cestu do Gottwaldova, pak, pokud ve smogové mlze nezabloudíte, přijedete zcela určitě do Zlína.“ Těmito slovy začínala reportáž odvysílaná před 30 lety o změně názvu města zpět k tomu baťovskému. Navrácení původního jména Zlínu bylo svébytným požadavkem předcházejících listopadových demonstrací. Přejmenování – i přes snahu komunistických funkcionářů – bylo bleskovou záležitostí, řekl ve Studiu 6 historik Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Zdeněk Pokluda.