„Vydáte-li se v těchto dnech na cestu do Gottwaldova, pak, pokud ve smogové mlze nezabloudíte, přijedete zcela určitě do Zlína.“ Těmito slovy začínala reportáž odvysílaná před 30 lety o změně názvu města zpět k tomu baťovskému. Navrácení původního jména Zlínu bylo svébytným požadavkem předcházejících listopadových demonstrací. Přejmenování – i přes snahu komunistických funkcionářů – bylo bleskovou záležitostí, řekl ve Studiu 6 historik Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Zdeněk Pokluda.
My chceme Zlín, burácelo gottwaldovské náměstí. Změna názvu města byla blesková
8 minut
Historik Zdeněk Pokluda: My chceme Zlín, buráceli demonstranti v listopadu 1989. Změna názvu byla blesková
Stejně jako po celém Československu se po 17. listopadu 1989 pořádaly manifestace také v tehdejším Gottwaldově. „V týdnu mezi 20. a 26. listopadem byly v Gottwaldově každý večer demonstrace. Pokud se dobře pamatuji, ve čtvrtek tam kromě hesel provolávaných všude v republice (…) zaburácelo také My chceme Zlín,“ popsal historik zlomový okamžik pro název města.
Tehdejší vedoucí představitele okresu a města to překvapilo. Nedovedli si totiž představit, že za 40 let jméno města Gottwaldov mezi lidmi nezdomácnělo, přiblížil Zdeněk Pokluda. Nicméně lidé na demonstracích svůj požadavek buráceli dál, což předsedu místního Národního výboru přimělo 27. listopadu navrhnout referendum o přejmenování města. Tím chtěl celý proces zpomalit.
Zlín se v této podobě poprvé píše v roce 1322 a nejpravděpodobnější výklad jazykovědců a historiků říká, že byl utvořen podobně jako třeba název Kojetín od mužského jména Kojata, nebo Vsetín od Vsata, tak Zlín od mužského jména Zla. To je nejpravděpodobnější výklad.
Referendum se ale neuskutečnilo. „Přejmenování se odehrálo velmi rychle. 12. prosince to schválila rada na radnici, 15. prosince plénum, neboli dneska zastupitelstvo, a 21. prosince to schválila rada Jihomoravského krajského národního výboru,“ popsal sled událostí historik. Usnesení krajského národního výboru stanovilo pro město název Zlín s účinností od 1. ledna 1990.
Podle Pokludy bylo navrácení jména Zlín místním specifikem, nepodporovali jej však pouze místní občané. „Tehdejší Občanské fórum jako činitel, který už vše organizoval, zorganizovalo podpisovou akci v celé republice,“ uvedl historik.
Zlín po roce 1948 nebyl jediným kandidátem mezi městy, do jehož názvu chtěli komunisté vetknout jméno prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Původně se změna připravovala pro jeho rodný Vyškov (narodil se v Dědicích, které jsou nyní součástí Vyškova), sám Gottwald ale údajně na toto město zanevřel, neboť nerad vzpomínal na zdejší dětství nemanželského dítěte. Uvažovalo se ale i o Ostravě a jiných průmyslových městech.
Zlín byl po Gottwaldovi pojmenován od 1. ledna 1949 jednak proto, že zde byli obzvlášť aktivní komunističtí funkcionáři, jednak proto, že se novému režimu hodilo potlačit připomínky nedávné minulosti města. Zlín byl totiž symbolem úspěchu kapitalistického podnikání, právě zde rodina Baťů vybudovala světové centrum výroby obuvi.
