O tom, že podnikatelské město rodiny Baťových ponese jméno prvního komunistického prezidenta, rozhodlo zasedání zlínského národního výboru den před Gottwaldovými narozeninami 22. listopadu 1948. Oficiálně se stal ze Zlína Gottwaldov 1. ledna 1949. Cílem komunistů bylo vše spojené s Baťou vymazat z paměti lidí. Gottwaldov se přejmenoval zpět na Zlín po jednačtyřiceti letech – v lednu 1990.
Přejmenování Zlína na Gottwaldov v roce 1948 bylo velmi rychlé. „Byla to blesková akce několika odhodlaných funkcionářů, kteří se chtěli zavděčit komunistické vládě v Praze,“ řekl historik Zdeněk Pokluda.
Komunisté na to šli oklikou: Změnu názvu navrhli v souvislosti s připojováním dalších obcí k městu, přičemž navrhli přejmenovat na Gottwaldov nově vzniklou aglomeraci. Centrální městské čtvrti zůstal „Zlín“ aspoň jako součást nového označení – Gottwaldov I-Zlín.
Tamní obyvatelé přitom o záměru nevěděli. „Nikoho by nenapadlo, že může dojít k tomu, že město ztratí jméno. Komunisté ve vedení národního podniku Baťa a zlínské radnice zorganizovali podpisovou akci. Za dva dny měly být sebrány podpisy, odevzdány 19. listopadu, a tím měla být údajně vyjádřena vůle lidu,“ popsal historik.
Ve Velkém kině bylo 22. listopadu formálně na shromáždění navrženo přejmenování města a o tři dny později ho odhlasovalo zasedání zlínského národního výboru. Změna vstoupila v platnost až koncem prosince vyhláškou ministerstva vnitra s účinností od 1. ledna 1949.
Vše spojené s Baťou bylo třeba potlačit
Zlín nebyl jediným městem, o kterém se uvažovalo. Jménem Klementa Gottwalda chtěli komunisté původně nazvat jeho rodný Vyškov (narodil se v Dědicích, které jsou nyní součástí Vyškova). Gottwald však údajně na toto město zanevřel, protože nerad vzpomínal na dětství, které tam prožil jako nemanželské dítě.
Volba na Zlín nakonec padla nejen z toho důvodu, že tam byli obzvlášť aktivní komunističtí funkcionáři, ale i proto, že se novému režimu hodilo potlačit připomínky nedávné minulosti. Zlín byl symbolem úspěchu kapitalistického podnikání, právě tam rodina Baťů vybudovala světové centrum výroby obuvi. A cílem komunistů bylo vše spojené s Baťou vymazat z paměti lidí. Obyvatelé přesto řadu let jméno Gottwaldov nerespektovali, mluvili dál o Zlíně.
V prosinci 1948 se také změnilo jméno zlínských závodů, které nesly jméno Baťa, na Svit. Z mapy také zmizely další názvy měst, která byla spojená s Baťou. Z Baťova u Zlína se staly Otrokovice a na Slovensku se musely Baťovany přejmenovat na Partizánske.
Fučíkov nebo Leninské se nakonec na mapě neobjevily
Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi se v někdejším Československu příliš neprosadil zvyk přejmenovávat města po komunistických vůdcích. Podle pamětníků se uvažovalo například o přejmenování Bruntálu na Leninské a z dnešního Meziboří mohl být Fučíkov nebo Zápotocké, nakonec tento osud stihl pouze Zlín.
Pro zajímavost: řada měst se přejmenovala po skončení druhé světové války v roce 1945, z názvů zmizely přívlastky německý. Například z Německého Brodu se tak stal Havlíčkův Brod. Přestaly se také používat názvy odvozené z němčiny. V roce 1947 se stal například z Frývaldova (Freiwaldau) Jeseník a o rok později z Falknova nad Ohří (Falkenau an der Eger) Sokolov.
Nový název neslo město Gottwaldov přesně jedenačtyřicet let. Krátce po sametové revoluci, 21. prosince 1989, schválila rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru opětovné pojmenování Gottwaldova historickým názvem Zlín, od 1. ledna 1990.
