Slovenské město Partizánske oslavuje 100 let Československa vzpomínkou na svého zakladatele Jana Antonína Baťu. Ten město založil ve třicátých letech minulého století. Zažilo stejně jako Zlín velmi rychlý hospodářský vzestup. Proto je tu spojení s Českem a československá tradice silnější než jinde na Slovensku.
Slovenské město Partizánske zakládal Baťa. Století společného státu tam slaví o to mohutněji
V Partyzánskem vzpomínají na zakladatele města J. A. Baťu (zdroj: ČT24)
Stavby i firemní kultura musely být stejné ve všech baťovských městech po celém světě. Proto je Partizánske, které ve 30. letech založil Jan Antonín Baťa, podobné Zlínu. Do února 1948 se jmenovalo Baťovany.
Ve městě stojí dokonce kostel, který měl být původně v Otrokovicích. Slavný architekt Vladimír Karfík ho ale na příkaz firmy přenesl do města na středním Slovensku. Interiér kostela je ozdobou funkcionalismu, sedmdesát let neprošel žádným stavebním zásahem. „Po nástupu komunistů k moci byla katolická a evangelická církev pronásledovaná. Vysvěcení kostela bylo proto tajné,“ vysvětlil primátor města Partizánske Jozef Božik.
Ze Zlína Gottwaldov, z Baťovan Partizánske
Komunisté nedovolili zasvětit kostel svatému Tomášovi, aby ani takto nepřipomínal zakladatele později znárodněné firmy Tomáše Baťu. A tak, jako se Zlín musel přejmenovat na Gottwaldov, z Baťovan se stalo Partizánske.
Baťa přišel na Slovensko ve 30. letech na přání T. G . Masaryka. Úspěšná firma měla zachránit region před nezaměstnaností a hospodářskou krizí. Vzniklo tak nejmladší město v Československu. „Oslavy založení republiky pořádáme pravidelně. Slavnostní shromáždění a program bude v našem kině i letos,“ řekl primátor města.
Areál obuvnické firmy sice vypadá na mnoha místech neutěšeně, boty se tam však stále vyrábějí. Aktuálně tu v obuvnických firmách pracuje víc lidí než ve Zlíně. „V roce 1989 pracovalo v závodu zhruba tisíc lidí, teď jich je tu zaměstnaných tři tisíce,“ řekl Jozef Božik. I proto je možné ve městě narazit na boty v nejrůznějších podobách včetně soch.