Bezpečnost Polska mají tvořit evropské i americké vazby, míní šéf diplomacie

7 minut
Horizont ČT24: Varšava plánuje hlubší spolupráci s Berlínem
Zdroj: ČT24

Polsko se chce vrátit do skupiny zemí, které určují agendu Evropské unie, řekl ve čtvrtek šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v parlamentu ve Varšavě. Ministr nového polského kabinetu, který loni vystřídal dlouholetou vládu národněkonzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) také uvedl, že chce urovnat konflikty s unijními institucemi, napsal server onet.pl.

„Do Evropské unie jsme vstoupili po letech úsilí z rozhodnutí národa,“ uvedl Sikorski, který bývalou vládu PiS obvinil, že podrývala obraz EU v Polsku. „Již léta slýcháme, že rozhodnutí v EU nám vnucují takzvaní eurokraté. Tato lež vedla v Británii k brexitu,“ řekl ministr s odkazem na britské vystoupení z EU a Polákům vzkázal, že o nařízeních rozhodují členské státy, nikoliv „anonymní Brusel“.

Cílem čtvrtečního projevu Sikorského bylo podle agentury AP vysvětlit, jak se změnily priority Polska ohledně právního státu a mezinárodních vztahů poté, co vláda premiéra Donalda Tuska nahradila kabinet PiS. Ta v Polsku vládla mezi lety 2015 až 2023, a přestože kladla důraz na vazby se Spojenými státy, měla rozporuplný postoj k Evropské unii či Německu.

Sikorski uvedl, že rozvoj a bezpečnost Polska by měly být založeny jak na transatlantické spolupráci, tak na evropské integraci, a že Polsko je také připraveno převzít odpovědnost za globální výzvy. PiS šéf polské diplomacie obvinil, že si vybralo cestu konfrontace a „poškodilo vztahy s polskými sousedy, jako je Německo, Francie, Česká republika nebo Ukrajina“.

Zájem Berlína

„Německo má jednoznačně zájem na spolupráci s Polskem, ostatně v posledních letech, kdy byli u moci bratři Kaczyńští, se Německo drželo zpátky a na různé ofenzivní výlevy ze strany Varšavy nereagovalo, aby zde byly otevřené dveře pro budoucí spolupráci s vládou, která bude pro Berlín otevřenější a od které si Berlín slibuje lepší spolupráci,“ uvedl zpravodaj ČT Pavel Polák.

Berlín se podle něj těší, že začlení do Evropské unie středoevropský prostor, protože Polsko je klíčové a nehrálo v posledních letech v EU „konstruktivní roli“.

Server Politico v polovině března napsal, že se polský premiér Donald Tusk sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Bylo to první setkání Výmarského trojúhelníku, což je formát dialogu mezi Polskem, Francií a Německem, od doby, kdy se Tusk stal v prosinci opět polským premiérem.

Vláda Práva a spravedlnosti

Polsko se v době vlády PiS několikrát ocitlo ve sporu s Evropskou unií. Bylo například terčem kritiky ohledně stavu justice, kvůli kterému Evropská komise zablokovala Varšavě vyplácení peněz z mimořádného fondu obnovy.

„Evropská komise začala peníze opět obnovovat. Podle kritiků to ale působilo spíš jako politické než objektivní rozhodnutí, pouze na základě příslibu Tuska, že dá justici dohromady, nikoli po prosazení konkrétních rozhodnutí,“ upozornil zpravodaj ČT v Bruselu.

Další spory nejen s EU, ale i s Českou republikou se týkají těžby v dolu Turów nedaleko území Libereckého kraje. Konfrontace obou zemí o dopadu těžby svého času vedla Prahu až k podání žaloby na Varšavu u Soudního dvora Evropské unie, který Polsku uložil pokutu ve výši půl milionu eur denně za neuposlechnutí příkazu zastavit těžbu. Spor nakonec urovnala dohoda vlád obou zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 47 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami
Načítání...