Polsko se chce vrátit do skupiny zemí, které určují agendu Evropské unie, řekl ve čtvrtek šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v parlamentu ve Varšavě. Ministr nového polského kabinetu, který loni vystřídal dlouholetou vládu národněkonzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) také uvedl, že chce urovnat konflikty s unijními institucemi, napsal server onet.pl.
Bezpečnost Polska mají tvořit evropské i americké vazby, míní šéf diplomacie
7 minut
Horizont ČT24: Varšava plánuje hlubší spolupráci s Berlínem
„Do Evropské unie jsme vstoupili po letech úsilí z rozhodnutí národa,“ uvedl Sikorski, který bývalou vládu PiS obvinil, že podrývala obraz EU v Polsku. „Již léta slýcháme, že rozhodnutí v EU nám vnucují takzvaní eurokraté. Tato lež vedla v Británii k brexitu,“ řekl ministr s odkazem na britské vystoupení z EU a Polákům vzkázal, že o nařízeních rozhodují členské státy, nikoliv „anonymní Brusel“.
Cílem čtvrtečního projevu Sikorského bylo podle agentury AP vysvětlit, jak se změnily priority Polska ohledně právního státu a mezinárodních vztahů poté, co vláda premiéra Donalda Tuska nahradila kabinet PiS. Ta v Polsku vládla mezi lety 2015 až 2023, a přestože kladla důraz na vazby se Spojenými státy, měla rozporuplný postoj k Evropské unii či Německu.
Sikorski uvedl, že rozvoj a bezpečnost Polska by měly být založeny jak na transatlantické spolupráci, tak na evropské integraci, a že Polsko je také připraveno převzít odpovědnost za globální výzvy. PiS šéf polské diplomacie obvinil, že si vybralo cestu konfrontace a „poškodilo vztahy s polskými sousedy, jako je Německo, Francie, Česká republika nebo Ukrajina“.
Zájem Berlína
„Německo má jednoznačně zájem na spolupráci s Polskem, ostatně v posledních letech, kdy byli u moci bratři Kaczyńští, se Německo drželo zpátky a na různé ofenzivní výlevy ze strany Varšavy nereagovalo, aby zde byly otevřené dveře pro budoucí spolupráci s vládou, která bude pro Berlín otevřenější a od které si Berlín slibuje lepší spolupráci,“ uvedl zpravodaj ČT Pavel Polák.
Berlín se podle něj těší, že začlení do Evropské unie středoevropský prostor, protože Polsko je klíčové a nehrálo v posledních letech v EU „konstruktivní roli“.
Server Politico v polovině března napsal, že se polský premiér Donald Tusk sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Bylo to první setkání Výmarského trojúhelníku, což je formát dialogu mezi Polskem, Francií a Německem, od doby, kdy se Tusk stal v prosinci opět polským premiérem.
Vláda Práva a spravedlnosti
Polsko se v době vlády PiS několikrát ocitlo ve sporu s Evropskou unií. Bylo například terčem kritiky ohledně stavu justice, kvůli kterému Evropská komise zablokovala Varšavě vyplácení peněz z mimořádného fondu obnovy.
„Evropská komise začala peníze opět obnovovat. Podle kritiků to ale působilo spíš jako politické než objektivní rozhodnutí, pouze na základě příslibu Tuska, že dá justici dohromady, nikoli po prosazení konkrétních rozhodnutí,“ upozornil zpravodaj ČT v Bruselu.
Další spory nejen s EU, ale i s Českou republikou se týkají těžby v dolu Turów nedaleko území Libereckého kraje. Konfrontace obou zemí o dopadu těžby svého času vedla Prahu až k podání žaloby na Varšavu u Soudního dvora Evropské unie, který Polsku uložil pokutu ve výši půl milionu eur denně za neuposlechnutí příkazu zastavit těžbu. Spor nakonec urovnala dohoda vlád obou zemí.
