Nový polský premiér Donald Tusk vyhlásil změnu v zahraničněpolitickém kurzu. Nově se bude země soustředit na posílení trojúhelníku Berlín–Paříž–Varšava. Oslabení naopak čekají vazby na Visegrádskou čtyřku a Spojené státy, na které se orientovala předchozí vláda.
Tusk vidí Výmarský trojúhelník jako novou hnací sílu Evropy. Tuto vizi přivedl do Paříže a posléze Berlína. S francouzským prezidentem podepsal smlouvu o bližší spolupráci, hlavně v oblasti jaderné energetiky a obrany. S německým kancléřem se shodli na navýšení vojenské pomoci Ukrajině a posílení evropských armád.
„EU je osmkrát větší ekonomikou než ta ruská. Máme šestkrát více obyvatel než Rusko. Neexistuje důvod, abychom byli o tolik vojensky slabší,“ řekl Tusk.
Po delší době se sešli i ministři zahraničí všech tří zemí. „Ocitli jsme se na křižovatce. Francie, Německo a Polsko budou hnací silou pro silnější a samostatnější Evropu,“ nechal se slyšet francouzský ministr zahraničí Stephane Sejourne.
Paříž o posílení Výmarského trojúhelníku usiluje léta, překážkou byla minulá polská vládní strana Právo a Spravedlnost, která se netajila protiněmeckými postoji.
„Orientace Polska teď v nejbližších letech bude hlavně proevropská i proto, že americká pomoc Ukrajině se zmenšuje, a tedy důvod k početnější přítomnosti Američanů u nás postupně zaniká a asi zanikne,“ myslí si politolog Zbygniew Lewicki.
Země Výmarského trojúhelníku chtějí aktivitou reagovat na hádky v americkém Kongresu o navýšení pomoci Ukrajině nebo na výroky kandidáta do Bílého domu Donalda Trumpa. Ten naznačil, že by v případě prezidentství vojensky nepomohl spojencům neplnícím alianční závazky.
Zatímco na mezinárodní scéně Donald Tusk utužuje nová partnerství, doma se mu nedaří najít společnou řeč s prezidentem Andrzejem Dudou. Toho znepokojují zprávy o revizi části obřích kontraktů uzavřených za minulé vlády s Američany.
