Pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa jim nepřijdou na pomoc. Trump, který se uchází o republikánskou nominaci na prezidenta, se tak v sobotu vyjádřil během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně. Řekl dokonce, že by v takovém případě Rusko povzbudil, „ať si dělá, co chce“, informuje server televize CNN, který to označuje za „ohromující“ přiznání, že by Trump v případě svého zvolení nedodržel základní ustanovení Severoatlantické aliance o kolektivní obraně. Bílý dům v reakci slova Trumpa označil za „odporná a šílená“.
USA nebudou před Ruskem bránit země NATO, jež nedávají dost na obranu, řekl Trump. Šílené, reagoval Bílý dům
Sedmasedmdesátiletý Trump před svými příznivci vzpomínal na setkání s prezidentem jisté „velké země“, který se ho prý zeptal: „Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit?“ Na to podle svých slov Trump odvětil: „Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“ prohlásil za potlesku svých přívrženců s tím, že státy musí platit své účty za obranu.
Kdy se událost, na kterou Trump vzpomínal, stala, ani o jakou zemi šlo, neupřesnil. Eurokomisař Thierry Breton ale v lednu vzpomínal na to, že v roce 2020 Trump na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové řekl, že Evropa v případě vnějšího napadení nemůže počítat s pomocí Spojených států. „Musíte pochopit, že kdyby byla Evropa napadena, nikdy vám nepřijdeme na pomoc,“ citoval ho Breton.
Bílý dům aktuální slova Trumpa tvrdě odsoudil. „Povzbuzovat vražedné režimy k invazi do zemí našich nejbližších spojenců je odporné a šílené – a ohrožuje to americkou národní bezpečnost, globální stabilitu i naši ekonomiku,“ zdůraznil. Bílý dům doplnil, že prezident Joe Biden, který se nejspíš s Trumpem v listopadu znovu střetne ve volbách hlavy státu, bude nadále hájit americké bezpečnostní zájmy, místo aby „vyzýval k válkám a podporoval pomatený chaos“.
Trump už v letech 2017 až 2021, kdy byl prezidentem, fungování NATO kritizoval a hrozil, že USA Alianci opustí. Tvrdě také tlačil na to, aby členské země splnily svůj závazek, že na obranu budou dávat nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).
Na tuto úroveň dlouhodobě nedosahovalo ani Česko, které patřilo ke slabším členům Aliance, pokud jde o toto měřítko. Rozpočet na loňský rok počítal s výdaji na obranu ve výši 1,5 procenta HDP, letos by podle plánů ministerstva obrany měl poprvé po letech dosáhnout dvou procent.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že NATO je aktuálně v nejsilnější pozici, co kdy bylo. „A to jak díky pevné transatlantické vazbě, tak díky domácím úkolům, které evropští spojenci v oblasti odstrašení a obrany plní,“ sdělil. NATO podle něj čelí největší hrozbě od konce druhé světové války, a proto členové navyšují obranné rozpočty a zajišťují nové schopnosti, přičemž nakupují často právě v USA.
Šéf diplomacie kampaň sleduje přímo v USA, kde je aktuálně s rodinou na dovolené. Lipavský doplnil, že proto doufá, že se Trump nedozví o výrocích expremiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně nákupu F-35 nebo vyjádření šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové, která oponovala výdajům na zbrojení slovy „nejsme ve válce, chceme žít v míru“. Babiš opakovaně kritizuje nákup letounů za 150 miliard korun. Prohlásil mimo jiné, že od smlouvy by v případě zpoždění dodávek odstoupil.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá výrok jako do určité míry součást předvolební rétoriky. „Která ovšem samozřejmě odráží mínění značné části populace USA, která si nepřeje, aby Spojené státy nadále dominantním způsobem dotovaly obranu Evropy,“ uvedla na síti X. Tlak na dostatečné výdaje na obranu je dlouhodobý, Trump na to apeloval i ve funkci prezidenta, doplnila. Bohužel některé evropské země probrala z iluze míru a bezpečí až rusko-ukrajinská válka, míní Černochová. „Věřím, že závazky vyplývající z Washingtonské smlouvy jsou natolik silným poutem, že by všichni v případě napadení přišli každému z členů NATO na pomoc. My bychom se tak určitě zachovali,“ dodala.
Babiš Trumpovým slovům nevěří
Na Trumpova slova v neděli na CNN Prima News reagoval i Babiš. „Nevěřím tomu. Já jsem se s ním setkal pětkrát. V soukromí je velice příjemný, ale když vyleze na pódium, mění se v šelmu a je to jiný člověk,“ uvedl s tím, že prohlášení bere s rezervou, protože jde o součást kampaně. „Nevěřím, že by to myslel vážně,“ zdůraznil opoziční lídr. Trump to podle něj přehnal, ale kdyby se znovu stal prezidentem, podobný krok by si nemohl dovolit.
Babiš přitom před rokem v prezidentské kampani upoutal nejen v Česku podobným výrokem. V předvolební debatě tehdy prohlásil, že by po zvolení na Hrad nevyslal české vojáky v případě napadení Polska či pobaltských zemí na jejich obranu. Později od výroku couvl s tím, že kolektivní obranu NATO nikdy nezpochybnil.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) naopak v diskuzním pořadu řekl, že Trumpova slova bere velmi vážně, protože je opakuje osm let. Stejně jako místopředseda poslaneckého klubu STAN Jan Lacina ocenil, že nynější vláda dosáhla požadované hranice dvou procent HDP na obranu. „Evropa musí myslet také na svou vlastní bezpečnost, musí se zařídit sama, Spojené státy za nás nemusí tahat horké brambory, jak jsme to zažili v první a druhé světové válce,“ podotkl.
Poslankyně Karla Maříková (SPD) míní, že Trump není žádný válečný štváč. „Nemám pocit, že by Rusko chtělo napadnout zbytek Evropy. Vnímám to tak, že to řekl na své kampani a není to jako nějaká hrozba pro zbytek Aliance,“ myslí si. Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) se nechala slyšet, že NATO pro ni nikdy nebylo zárukou bezpečnosti.
Mezi členskými státy NATO dávají USA na obranu v absolutních číslech zdaleka nejvíce a i v poměru k HDP patří k premiantům. Za rok 2022 jejich výdaje podle Světové banky činily 3,5 procenta HDP.
Evropské obavy
Kvůli možnosti, že se Trump znovu stane prezidentem, panují podle agentury Reuters v Evropě obavy, že by tento miliardář a politik mohl ohrozit závazky Spojených států vůči NATO. Značně odlišný postoj než Biden dává Trump také najevo, pokud jde o válku Ruska proti Ukrajině, kde vyzývá k deeskalaci, což by fakticky znamenalo nutnost Ukrajiny smířit se se ztrátou okupovaných území a rizikem dalšího ruského útoku z výhodnějších pozic. Opakovaně si stěžuje na to, kolik peněz už USA daly na podporu napadené východoevropské země.
Od té doby, co Rusko v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu, dosáhla americká pomoc Kyjevu zhruba 75 miliard dolarů (1,8 bilionu korun), ostatní země NATO a další partnerské státy daly dohromady přes 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).
