Česko podepsalo nákup letounů F-35

Nahrávám video

Česko pořídí pro armádu 24 letounů F-35 za 150 miliard korun. Nákup stíhaček stvrdili podpisem ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec Bijan Sabet. Jde o nejdražší český armádní nákup. První stroje by do Česka měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky Gripen, které si tuzemsko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.

„Slíbila jsem, že smlouva na americké letouny F-35 bude uzavřena nejpozději do konce března a dnes (v pondělí, pozn. red.) jsem tento slib splnila. Touto mezivládní dohodou vstupuje naše země a také armáda do nové éry. Do éry, kdy se nejenom vojáky, ale už i moderní technikou, řadíme do první ligy evropských členů NATO. Stroje páté generace jsou totiž páteřním letounem Severoatlantické aliance. Jejich pořízením navíc dojde ke zvýšení bojeschopnosti české armády,“ prohlásila Černochová.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka označil podpis za přelomový moment, nákup letounů je podle něj transformačním projektem pro celou armádu. „Je to opravdu jediný letoun, který nám zabezpečí být relevantní na bojišti i v tom dalším horizontu po roce 2040,“ řekl.

Budování obrany je podle něj běh na dlouhou trať, pokud chce mít česká armáda letouny na začátku 30. let, musí dnes velmi urgentně začít dělat různé kroky. Už nyní podle něj naplno pracuje celoresortní tým, který se zabývá všemi otázkami souvisejícími s nákupem, například bezpečností, nemovitou infrastrukturou nebo personálem a výcvikem. Podpis umožní podnikat některé kroky konkrétněji, uvedl.

Nahrávám video

Letounů F-35 bude v Evropě kolem roku 2030 zhruba šest set, ve světě pak asi tři tisíce. Větší počet bude mít podle Řehky vliv na ekonomičnost provozu nebo sdílení know-how. „Je to obrovský rozdíl, protože nebudeme mít svých 24 senzorů ve vzduchu, ale budeme propojení v síti šesti set senzorů jako Aliance,“ zdůraznil.

Pořízení letounů F-35 je nejvýznamnější obranné opatření od vstupu Česka do NATO před 25 lety, řekl po podpisu Sabet. Podle velvyslance nákup posílí Severoatlantickou alianci i bilaterální bezpečnost Česka a USA. Podpisem se tuzemsko přidává k osmnácti zemím, včetně deseti v Evropě, které se na F-35 spoléhají, doplnil.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je podpis důležitým krokem ve strategickém projektu, který dlouhodobě zajistí obranu Česka.

Fiala později prohlásil, že kroky ohledně F-35 jsou v souladu s harmonogramem. Při výběru dal jeho kabinet na doporučení expertů a požadavky armády. „Těžko bychom hledali srovnatelné letouny, které by splňovaly veškeré technické a strategické požadavky a požadavky dlouhodobosti,“ uvedl. Díky zapojení českých firem bude mít zakázka pozitivní efekt i pro tuzemský obranný průmysl, dodal.

Obtížná zjistitelnost

Letouny F-35 se podle bojového pilota Aleše Svobody z Velitelství vzdušných sil Armády ČR liší od letounů předchozích generací svými bojovými schopnostmi a zejména obtížnou zjistitelností. „Pro protivníka je velmi obtížně zjistitelné, že letoun tam je, a pokud protivník zjistí, že letoun se tam vyskytuje, tak je ještě více obtížné na něj zaměřit své systémy a efektivně proti němu působit,“ vysvětlil v pořadu 90'.

Výraznou vlastností podle něj také je takzvaná senzorová fúze. „Spojuje všechna data, která v reálném čase sbírá, prezentuje je pilotovi a tím mu poskytuje neuvěřitelnou informační výhodu,“ dodává. Zmínil, že pilot má rovněž sofistikovanou helmu, do jejíhož průzoru se promítají data.

Nahrávám video

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu Armády ČR a bývalý velitel společných sil Armády ČR Josef Sedlák v souvislosti s výtkami, že by mohly stačit gripeny, dodal, že se letoun F-35 stává aliančním standardem. „Dnes, pokud se nemýlím, osmnáct zemí využívá schopnosti tohoto letounu a být osamoceným ostrůvkem uvnitř ostatních zemí, (...) které mají schopnost této techniky páté generace, tak to je poměrně složité,“ dodal.

Zmínil, že letoun má navíc tu schopnost, že se může stát systémem protivzdušné obrany nebo může sledovat rakety. „Může je sledovat, může na ně navádět systém a může je sám ničit. Byli jsme toho svědky v Izraeli, kdy letectvo použilo F-35, aby sestřelilo řízenou střelu,“ zmínil.

Nahrávám video

Zapojit se mají české podniky

Pořízení 24 letounů F-35A Lightning II schválila vláda na konci loňského září, letos v lednu ho pak přidala mezi strategické projekty armády. Částka 150 miliard korun podle dřívějších vyjádření Černochové zahrnuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard korun. Pořizovací proces bude podle resortu rozložen na jedenáct let.

„Je to zásadní krok, teprve dnes (v pondělí, pozn. red.) je celý obchod zúřadován a potvrzen. Ministryně obrany a velvyslanec USA podepsali memorandum o porozumění mezi vládami obou zemí a akceptační dopis s vlastní nabídkou. Těmito dvěma dokumenty je nákup stvrzen,“ sdělil redaktor ČT Milan Brunclík s tím, že nabídka platila do konce března.

Nahrávám video

Součástí nákupu je čtrnáct projektů průmyslové spolupráce, podle ministerstva byly smlouvy uzavřeny v minulém týdnu. Připraveno je jedenáct projektů se společností Lockheed Martin a tři projekty s firmou Pratt&Whitney. Podílet se na nich bude třináct českých podniků a univerzit. Celková hodnota projektů dosáhne 15,3 miliardy korun. České podniky se zapojí ve čtyřech oblastech spolupráce – do výroby komponent, výzkumu a vývoje, pilotního výcviku a údržby, servisu a oprav F-35.

„Musíme si uvědomit, že tou částkou (150 miliard korun) to nekončí, protože nejdražší na jakémkoli letadle (…) je jeho provoz,“ upozornil ve vysílání ČT24 prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Náklady je podle něj nutné posuzovat v celém „životním cyklu“.

„Někdy se vám podaří nakoupit něco levně na začátku, ale když to sečtete za patnáct dvacet let používání, tak je to opravdu vysoká částka,“ pokračoval. Dodal, že se 150 miliardami korun celkové náklady nekončí.

Nahrávám video

Letouny F-35 nahradí čtrnáct pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. První stíhačky F-35 mají být hotové v roce 2029, čeští piloti na nich zahájí výcvik ve Spojených státech. Prvních dvanáct letounů bude podle vyjádření prezidenta Petra Pavla během loňské návštěvy Itálie vyrobeno v italském závodu Cameri.

Česko zároveň jedná se Švédskem o prodloužení pronájmu čtrnácti gripenů na přechodné období do roku 2035, jejich pronájem za 1,7 miliardy korun ročně končí v roce 2027.

Kritika opozice trvá

Nákup dlouhodobě kritizují opoziční strany, podle zástupců ANO by se měla dál vést debata, jaká je nejvhodnější i ekonomicky nejpřijatelnější varianta pro zabezpečení vzdušného prostoru a plnění úkolů NATO. Rozhodnutí o nákupu by se podle nich mělo o rok nebo dva posunout.

Hnutí ANO by podle svého předsedy Andreje Babiše respektovalo v případě nástupu do vlády dohodu o pořízení letounů F-35. Babiš uvedl, že jde o letouny, které Česko nepotřebuje. Nákup nepokládá za dobrý nápad. „Vláda nejednala ohledně prodloužení smlouvy gripenů. Rozpočet to vyjde zatím na 322 miliard korun. Potřebujeme spíš obranné systémy na základě zkušeností z války, která bohužel probíhá na Ukrajině,“ komentoval.

Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ve vysílání ČT24 v reakci sdělil, že i nyní si ANO za svým názorem stojí. „My nekritizujeme samotný letoun, to je kvalitní letadlo. Kritizujeme načasování,“ sdělil s tím, že v současné době je nákup pravděpodobně hotová věc. Nechtěl spekulovat, co by s nákupem letounů mohla udělat budoucí vláda.

Odpoledne pak konstatoval, že podpis nákupu znamená hazard s veřejnými financemi kvůli požadavkům na rozpočet. „Od počátku se resort obrany ani nesnažil jednat s jinými potenciálními dodavateli podobných strojů a ve veřejném prostoru je tak stále řada nezodpovězených otázek a spekulací,“ míní.

Nahrávám video

Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že jeho hnutí nákup od samého počátku odmítá. „Daňové poplatníky vyjde na stovky miliard korun. To vše za situace, kdy po nás NATO ani nikdo jiný tento nákup nepožadoval,“ myslí si. Jde prý o politické rozhodnutí bez výběrového řízení, což podle něj vedlo k astronomické ceně. Pokračovat se dalo úspěšně a mnohem levněji na gripenech, domnívá se Okamura. „Pokud bude hnutí SPD součástí příští vlády, tak od této smlouvy odstoupíme, pokud to bude možné,“ uzavřel.

Člen sněmovního výboru pro obranu Jiří Horák (KDU-ČSL) dal ve vysílání ČT24 nákup do souvislosti se zhoršenou bezpečnostní situací a válečnými konflikty. „Kdy jindy by měla mít Česká republika silnou obranu a silnou armádu?“ ptal se. Levnější gripeny by prý nestačily, právě F-35 jsou v současnosti nejlepšími letadly. V Evropě je jich podle něj objednaných několik stovek, gripeny si však neobjednal nikdo.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteKněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. Drbola a Bula patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
07:21Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 mminutami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
03:25Aktualizovánopřed 24 mminutami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 54 mminutami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 6 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 7 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 16 hhodinami

Poslanci zvolili členy Rady ČT i novou ombudsmanku

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...