Bojový letoun

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.

Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které v pátek citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější F-35. Stanice CBS News a CNN s odkazem na své zdroje kolem 18:00 SELČ uvedly, že se silám USA podařilo zachránit jednoho člena posádky. Letoun F-15E má obvykle na palubě pilota a operátora zbraňových systémů. The New York Times v pátek večer informovaly s odkazem na dva zdroje o zřícení dalšího amerického letounu v Perském zálivu, jehož pilot byl údajně zachráněn.

Estonský vzdušný prostor ve středu narušil ruský vojenský letoun Suchoj Su-30. Ministerstvo zahraničí v Tallinnu si proto předvolalo ruského chargé d'affaires, aby mu předalo protestní nótu. S odvoláním na resorty zahraničí a obrany to uvedla estonská veřejnoprávní stanice ERR na svém webu. Moskva se k incidentu zatím nevyjádřila.

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.

Tallinu pomáhají s bráněním vzdušného prostoru alianční spojenci. Nejčastěji kontrolují neohlášená ruská letadla. Do vzduchu musejí piloti kvůli poplachu v průměru čtyřikrát za měsíc. Estonská obrana ale čelí i dalším výzvám – stále častější jsou například kybernetické útoky ze strany Moskvy. Estonsko chce na obranu do roku 2029 utratit téměř pět a půl procenta hrubého domácího produktu.

Turecko pořídí v Británii dvacet bojových letounů Eurofighter Typhoon za osm miliard liber (v přepočtu 223 miliard korun), oznámila britská vláda, podle které dohodu v pondělí v Ankaře podepsali britský premiér Keir Starmer a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Montáž letounů se uskuteční v Británii, což podpoří tamní průmysl.

Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to oznámil premiér Švédska Ulf Kristersson, informují agentury Reuters a AFP. Podotýkají však, že jde zatím jen o předběžnou dohodou. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.

Americké námořnictvo v úterý přišlo o další bojový letoun F/A-18, který se z paluby letadlové lodě USS Harry S. Truman zřítil do vod Rudého moře. Informovala o tom zpravodajská televize CNN s tím, že je to druhý incident na této lodi za zhruba týden.

Rusko v noci na sobotu během útoků ukrajinských dronů na černomořský přístav Novorossijsk přišlo o bojový letoun Su-30, informovali podle BBC ruští váleční blogeři. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že útok na Su-30 byl veden z bezposádkového člunu Magura a že šlo o první takový sestřel na světě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak v sobotu večer sdělil, že se za posledních 24 hodin podařilo zničit dva ruské letouny.

Bojový letoun jihokorejského letectva při cvičném letu nedopatřením svrhnul bomby mimo plánovaný výcvikový prostor. Zranění utrpělo třináct civilistů a dva vojáci, uvedly podle agentury Jonhap úřady.

Česká armáda modernizuje a nahrazuje starou sovětskou techniku, jejíž stáří dosahuje často víc než čtyři dekády. Část z ní už Česko darovalo Ukrajině, podobně jako samo dostane kompenzaci za dodávky vojenského materiálu napadené zemi. Za modernizaci Česko utratí stovky miliard korun, přičemž tou nejdražší položkou je nákup čtyřiadvaceti amerických stíhaček F-35.

Česko nabízí Ukrajině výcvik pilotů letounů F-16, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) během návštěvy Centra leteckého výcviku (CLV) státního podniku LOM v Pardubicích. To má výcvik zajistit. Letouny F-16 předají během několika měsíců Ukrajině Dánsko, Nizozemsko, Norsko a Belgie. Má jich být zhruba 45.

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ shrnul nákup 24 stíhaček americké výroby F-35 vedoucí integrovaného týmu Taktické letectvo Armády České republiky a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslav Míka. Objednávka čtyřiadvaceti strojů je „nezbytným minimem“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko, uvedl brigádní generál v pořadu Interview ČT24.

Česko pořídí pro armádu 24 letounů F-35 za 150 miliard korun. Nákup stíhaček stvrdili podpisem ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec Bijan Sabet. Jde o nejdražší český armádní nákup. První stroje by do Česka měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky Gripen, které si tuzemsko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.

Americká armáda požádala veřejnost, aby jí pomohla najít bojový letoun F-35, s nímž ztratila kontakt nad Jižní Karolínou poté, co se pilot z neznámých důvodů katapultoval. Pátrání po stroji F-35B Lightning II se soustřeďuje na dvě jezera severně od města North Charleston, napsal britský list Guardian.