Ukrajina se předběžně dohodla se Švédskem na koupi až 150 gripenů

Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to oznámil premiér Švédska Ulf Kristersson, informují agentury Reuters a AFP. Podotýkají však, že jde zatím jen o předběžnou dohodou. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.

Kristersson oznámil, že Švédsko a Ukrajina podepsaly dohodu o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nově vyrobených gripenů v nejmodernější verzi E. Zelenskyj se švédským premiérem ve středu společně navštívili továrnu firmy Saab, která gripeny vyrábí.

„Jsme si plně vědomi, že je před námi dlouhá cesta,“ poznamenal Kristersson. „Ale od teď jsme odhodláni prozkoumat všechny možnosti, jak v budoucnu dodat Ukrajině velké množství stíhaček gripen,“ dodal.

Ukrajinský prezident Zelenskyj očekává, že budoucí smlouva se Švédskem Kyjevu umožní získat nejméně 100 gripenů. Podotknul také, že Ukrajina má zájem na společné výrobě dronů se švédskou firmou Saab.

Ukrajinci si letadla již vyzkoušeli

O možnosti dodávek gripenů na Ukrajinu se uvažovalo už dříve, ale loni v květnu Švédsko tyto plány pozastavilo, podle ministra obrany Pala Jonsona proto, že Ukrajina se tehdy soustředila na práci s americkými letouny F-16, které mohla získat okamžitě. Moderní západní stíhačky země, která se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, využívá k obraně proti každodenním ruským vzdušným útokům.

Agentura Reuters ve středu napsala, že ukrajinští piloti už byli ve Švédsku, aby si gripeny vyzkoušeli.

Letouny JAS-39 Gripen jsou v provozu od roku 1996 a firma Saab jich dosud vyrobila přibližně 280. Švédská vláda si podle Reuters objednala 60 gripenů verze E a firma Saab zvyšuje kapacitu v Linköpingu ve snaze vyrábět během několika let 20 až 30 těchto letadel ročně. Saab vyrábí gripeny také v Brazílii. Gripeny nyní využívá také české letectvo a na začátku září ministerstvo obrany prodloužilo jejich pronájem do roku 2035, kdy by je měly na českém nebi nahradit americké stroje F-35.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rumunské stíhačky sestřelily dva drony

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
18:23Aktualizovánopřed 27 mminutami

Protestů ve Francii se zúčastnily statisíce lidí. Místy byly násilné

Ve Francii se konaly demonstrace kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Saint-Etienne podle AFP policejní granát utrhl ruku jednoho z demonstrantů. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice.
10:50Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 7 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.