Pořízení 24 stíhaček F-35 je pro nás nezbytným minimem, říká brigádní generál Míka

Nahrávám video
Interview ČT24 – Jaroslav Míka
Zdroj: ČT24

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ shrnul nákup 24 stíhaček americké výroby F-35 vedoucí integrovaného týmu Taktické letectvo Armády České republiky a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslav Míka. Objednávka čtyřiadvaceti strojů je „nezbytným minimem“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko, uvedl brigádní generál v pořadu Interview ČT24.

„Je to obrovský předěl pro Armádu České republiky, za dnešním dnem (pondělím, pozn. red.) je obrovský kus práce, který započal někdy koncem roku 2019,“ zhodnotil Míka pondělní podpis dohody o koupi stíhaček. „Ten pocit zodpovědnosti je na nás, tím podpisem nic nekončí, naopak začíná,“ tvrdí. „Je to velice zodpovědný úkol, ale jdeme do něj, protože víme, že má smysl a je to jediná cesta.“

Brigádní generál odmítá, že by se při dohodách o pořízení letounů F-35 objevila korupce.

Komplexní implementační plán pro F-35, který jeho tým finalizoval, bude podle Míky procházet revizemi. Doporučil ale jít právě cestou letounů páté generace. „Je to i politické rozhodnutí,“ připouští ohledně záměru objednat stroje americké výroby. Kdyby však vojáci dali jedno doporučení a vláda by se – třeba z politických důvodů – rozhodla jinak, museli by toto politické zadání splnit. „V tomto případě ale došlo k symbióze politických ambicí České republiky a vojenského doporučení zohledňujícího schopnosti (letadel) a síly odstrašení.“

Míka má za to, že český plán není „úplně uspěchaný“, proto budou mít Česko a Spojené státy dostatečný čas na přípravu, výrobu a dodání strojů.

Objednávka 24 stíhaček je podle něj „nezbytné minimum“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko. „Opravdu jsme důkladně ve vojenském doporučení počítali i každou letovou hodinu – kapacitu jak pilotů, tak technického personálu – abychom byli schopni při minimálním počtu 24 letounů všechny úkoly beze zbytku splnit,“ ujistil brigádní generál ve vysílání ČT24.

Letouny podle Míky nejsou příliš drahé v porovnání se staršími kategoriemi čtvrté generace. „V kontraktu je zajištěn životní cyklus letounu až do roku 2034, je tam zajištěna i munice a je tam zajištěn výcvik našeho personálu, asistenční služby při výstavbě nemovité infrastruktury,“ vyjmenoval.

Výhodnější než gripeny?

Kontrakt Česko podepsalo jako svobodná země a jako taková z něj může i vždy „vycouvat“, soudí Míka. „Samozřejmě, že si protistrana naúčtuje relevantní náklady, které by přišly naprosto vniveč. Bavíme se, že už by to byly desítky miliard, které by se utratily za nic,“ upřesňuje.

Pořízení 24 letounů F-35A Lightning II má vyjít podle dřívějších vyjádření ministerstva obrany na 150 miliard korun, částka zahrnuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje resort na 322 miliard korun.

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ dodává ke kontraktu Míka.

„Není to tak, že si koupíme jen stroje – železo – za takhle obrovskou cenu. Ale je to celý komplex.“ V ceně je zahrnuta i inflační doložka, která podle Míky nemusí být naplněna, pokud inflace v USA v daném období nepřesáhne hranici šesti procent.

Ministerstvo obrany čelilo i kritice stran zástupců sněmovní opozice. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že v případě F-35 jde o letouny, které české letectvo nepotřebuje. Vládě vyčetl, že nejednala ohledně prodloužení smlouvy na pronájem švédských gripenů. Podle Babiše jsou potřebné spíš obranné systémy.

Míka argumentuje, že při porovnání všech letounů čtyřiapůlté a páté generace vycházel model F-35 páté generace díky masovosti své výroby výhodněji. Padesát miliard korun, čímž kontroval švédský výrobce, by podle brigádního generála zahrnovalo jen dvanáct kusů nové verze gripenů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 1 hhodinou

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 1 hhodinou

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EK chce vědět, jak Česko brání Babišovu střetu zájmů, píší Seznam Zprávy

Vedení Evropské komise (EK) podle serveru Seznam Zprávy požaduje vysvětlení, jak Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). EK chce podle webu i ujištění, že dokud situace nebude plně vyjasněna, holding Agrofert nedostane evropské peníze. Předseda vlády v pátek oznámil, že veškeré akcie Agrofertu vložil do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Domnívá se, že nárokům práva pro střet zájmů dostál.
15:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prostor pro odškodnění kvůli následkům očkování se možná rozšíří. Rozhodne NS

Prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19 se možná rozšíří. Ústavní soud (ÚS) nedávno sice ponechal v zákoně podmínku „zvlášť závažných“ zdravotních následků, ale jeho usnesení dává šanci benevolentnější interpretaci. Nyní bude rozhodovat Nejvyšší soud (NS), podle ústavních soudců musí při výkladu zákona brát v potaz nejen jeho text, ale také smysl a účel.
před 2 hhodinami

VideoZajíc byl symbolem, že ne všichni byli znormalizováni, říká historik

Před 57 lety se na pražském Václavském náměstí upálil student Jan Zajíc, jenž navázal na čin Jana Palacha. Zajíc byl nespokojený s upadajícími protesty proti vládě, které Palach původně vyburcoval. Na rozdíl od Palacha ale o svém úmyslu otevřeně mluvil. „Zajíc po sobě zanechal prohlášení pro československou veřejnost, jde o jeden z nejsilnějších textů, které znám,“ uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Zajíc v něm dle historika spoluobčany vyzývá, aby se nenechali vláčet několika diktátory. „Říká, že je potřeba bojovat, a to nejen zbraněmi, ale i jinými způsoby. Je to apelativní text, který ukazuje na strašnou beznaděj, kdy se lidé, kteří protestovali proti okupaci, postupně normalizovali,“ doplnil Blažek s tím, že Zajíc s Palachem se stali symbolem, že nebyli znormalizováni všichni.
před 4 hhodinami

Ozbrojený muž při úterním zásahu v Havířově spáchal sebevraždu

Muž, který se v úterý v Havířově zabarikádoval v bytě a postřelil policistu, spáchal sebevraždu, informoval ve středu krajský policejní ředitel Tomáš Kužel, podle něhož se muž střelil do hlavy. Postřelený policista už v úterý podstoupil operaci. Podle Kužela je mimo ohrožení života a prognóza uzdravení je „velmi dobrá“. Motiv střelce policie zatím nezná. Nemá ani informace o tom, že by muž trpěl psychickým onemocněním. Podle policie je podezřelý ze tří trestných činů.
13:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pochod studentů proti nástupu komunismu k moci připomenula pieta u Hradu

Lidé v Praze si připomněli události února 1948. Průvod asi pěti tisíců studentů se tehdy vydal na Pražský hrad za prezidentem Edvardem Benešem, aby se postavil proti nástupu komunistů k moci. V Nerudově ulici ale byli studenti zastaveni a brutálně zbiti – právě u tamní pamětní desky se ve středu lidé sešli. Vedení městské části Praha 1 na Václavském náměstí zase uctilo památku studenta Jana Zajíce, který se před 57 lety, 25. února 1969, upálil na protest proti rezignaci společnosti.
před 4 hhodinami
Načítání...