Pořízení 24 stíhaček F-35 je pro nás nezbytným minimem, říká brigádní generál Míka

Nahrávám video
Interview ČT24 – Jaroslav Míka
Zdroj: ČT24

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ shrnul nákup 24 stíhaček americké výroby F-35 vedoucí integrovaného týmu Taktické letectvo Armády České republiky a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslav Míka. Objednávka čtyřiadvaceti strojů je „nezbytným minimem“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko, uvedl brigádní generál v pořadu Interview ČT24.

„Je to obrovský předěl pro Armádu České republiky, za dnešním dnem (pondělím, pozn. red.) je obrovský kus práce, který započal někdy koncem roku 2019,“ zhodnotil Míka pondělní podpis dohody o koupi stíhaček. „Ten pocit zodpovědnosti je na nás, tím podpisem nic nekončí, naopak začíná,“ tvrdí. „Je to velice zodpovědný úkol, ale jdeme do něj, protože víme, že má smysl a je to jediná cesta.“

Brigádní generál odmítá, že by se při dohodách o pořízení letounů F-35 objevila korupce.

Komplexní implementační plán pro F-35, který jeho tým finalizoval, bude podle Míky procházet revizemi. Doporučil ale jít právě cestou letounů páté generace. „Je to i politické rozhodnutí,“ připouští ohledně záměru objednat stroje americké výroby. Kdyby však vojáci dali jedno doporučení a vláda by se – třeba z politických důvodů – rozhodla jinak, museli by toto politické zadání splnit. „V tomto případě ale došlo k symbióze politických ambicí České republiky a vojenského doporučení zohledňujícího schopnosti (letadel) a síly odstrašení.“

Míka má za to, že český plán není „úplně uspěchaný“, proto budou mít Česko a Spojené státy dostatečný čas na přípravu, výrobu a dodání strojů.

Objednávka 24 stíhaček je podle něj „nezbytné minimum“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko. „Opravdu jsme důkladně ve vojenském doporučení počítali i každou letovou hodinu – kapacitu jak pilotů, tak technického personálu – abychom byli schopni při minimálním počtu 24 letounů všechny úkoly beze zbytku splnit,“ ujistil brigádní generál ve vysílání ČT24.

Letouny podle Míky nejsou příliš drahé v porovnání se staršími kategoriemi čtvrté generace. „V kontraktu je zajištěn životní cyklus letounu až do roku 2034, je tam zajištěna i munice a je tam zajištěn výcvik našeho personálu, asistenční služby při výstavbě nemovité infrastruktury,“ vyjmenoval.

Výhodnější než gripeny?

Kontrakt Česko podepsalo jako svobodná země a jako taková z něj může i vždy „vycouvat“, soudí Míka. „Samozřejmě, že si protistrana naúčtuje relevantní náklady, které by přišly naprosto vniveč. Bavíme se, že už by to byly desítky miliard, které by se utratily za nic,“ upřesňuje.

Pořízení 24 letounů F-35A Lightning II má vyjít podle dřívějších vyjádření ministerstva obrany na 150 miliard korun, částka zahrnuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje resort na 322 miliard korun.

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ dodává ke kontraktu Míka.

„Není to tak, že si koupíme jen stroje – železo – za takhle obrovskou cenu. Ale je to celý komplex.“ V ceně je zahrnuta i inflační doložka, která podle Míky nemusí být naplněna, pokud inflace v USA v daném období nepřesáhne hranici šesti procent.

Ministerstvo obrany čelilo i kritice stran zástupců sněmovní opozice. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že v případě F-35 jde o letouny, které české letectvo nepotřebuje. Vládě vyčetl, že nejednala ohledně prodloužení smlouvy na pronájem švédských gripenů. Podle Babiše jsou potřebné spíš obranné systémy.

Míka argumentuje, že při porovnání všech letounů čtyřiapůlté a páté generace vycházel model F-35 páté generace díky masovosti své výroby výhodněji. Padesát miliard korun, čímž kontroval švédský výrobce, by podle brigádního generála zahrnovalo jen dvanáct kusů nové verze gripenů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřed 35 lety se do Československa vrátili volyňští Češi

Před pětatřiceti lety se do tehdejšího Československa vrátili krajani z Volyně. Nabídku bývalé vlasti jich využilo 1800. Na Ukrajině žili v blízkosti Černobylu a chtěli uniknout následkům jaderné havárie. Volyňští Češi se do Československa v dubnu 1991 vraceli hlavně z Malé Zubovštiny na tehdy ještě stále sovětské Ukrajině. Krajané požádali o návrat prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Moskvy v únoru 1990. Na Ukrajinu nejdřív mířila humanitární pomoc. Pětiletou lhůtu pro získání občanství pro ně zákon zrušil až v roce 1995.
před 1 mminutou

V Česku přibývá případů horečky dengue

Přibylo případů horečky dengue, kterou si Češi dovezli ze zahraničí. Letos jich zdravotníci evidují o 40 procent více než před rokem. Nemoc už epidemiologové zaznamenali i ve Francii, Itálii nebo Chorvatsku. Nejvyšší riziko nákazy zůstává v Asii, Latinské Americe a Africe.
před 31 mminutami

Některé dodávky budou muset být od července vybaveny tachografy

Od července čeká řadu dopravců zásadní změna. Dodávky nad dvě a půl tuny mířící do zahraničí budou nově muset být vybaveny tachografem. Cílem je zabránit přetěžování řidičů a snížit riziko nehod způsobených únavou.
před 1 hhodinou

Vláda projedná změny v knihovním zákoně nebo povinnosti pro dovozce amalgámu

Povinnost vydavatelů odevzdávat vybrané elektronické publikace a elektronický periodický tisk, která by měla být obdobná pravidlům u tištěných publikací, projedná vláda. Zabývat se bude i novelou chemického zákona, která stanovuje povinnosti pro výrobce a dovozce zubního amalgámu. Ministři projednají i návrh státního závěrečného účtu ČR za loňský rok nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na příští tři roky.
před 1 hhodinou

VideoČína nás vydírá, říká Farský. My nepodlézáme, brání se Červený

„Chyba, která ublíží českému průmyslu,“ hodnotí europoslanec Jan Farský (STAN) rozhodnutí neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní speciál k cestě na Tchaj-wan. „Zatímco Tchaj-wan nás nevydírá, tak Čína nás vydírá,“ dodal. „My (Číně) nepodlézáme,“ deklaroval ministr životního prostředí Igor Červený. Podle něj by Česko nemělo své obchodní partnery moralizovat. „Nejsme OSN, nám tato role nepřísluší,“ míní. V Duelu ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou oba politici dále hovořili například o Pařížské dohodě, energetice, závislosti na surovinách či výrocích poslance Filipa Turka (za Motoristy).
před 9 hhodinami

VideoVýběr policistů do elitního týmu URNA. Pekelný týden natáčel štáb ČT

Útvar rychlého nasazení neboli URNA – elitní policejní tým určený k zásahům proti teroristům, únoscům a organizovaným zločineckým skupinám působí v Česku právě 45 let. Operuje i v cizině a je součástí protiteroristických jednotek Evropské unie. Zejména odstřelovači patří ke špičkám v oboru a učí se od nich i zahraniční kolegové. Zásadní roli hrají vyjednávači, a to i při pátrání po Češích v zahraničí. Zapojili se do případů uneseného muže v Libyi nebo dvou dívek v Pákistánu.
před 10 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...