PŘEHLEDNĚ: Česká armáda modernizuje za stovky miliard

Česká armáda modernizuje a nahrazuje starou sovětskou techniku, jejíž stáří dosahuje často víc než čtyři dekády. Část z ní už Česko darovalo Ukrajině, podobně jako samo dostane kompenzaci za dodávky vojenského materiálu napadené zemi. Za modernizaci Česko utratí stovky miliard korun, přičemž tou nejdražší položkou je nákup čtyřiadvaceti amerických stíhaček F-35.

Bojové letouny F-35 Lightning II – 150 miliard korun

Jedním z nejdiskutovanějších nákupů jsou bojové letouny páté generace F-35 od Spojených států. První stroje budou hotovy v roce 2029, jejich dodávky do Česka začnou v roce 2031 a skončí do roku 2035. Do tohoto roku by jich měla mít česká armáda čtyřiadvacet. Za stroje, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun, postupně je uhradí v letech 2024 až 2034. Dalších 44 miliard korun půjde zejména na infrastrukturu, palivo, přípravu personálu a odvod DPH. Celkové náklady ministerstvo odhaduje na 322 miliard korun. Jde o nejdražší armádní zakázku v historii.

Pásová bojová vozidla pěchoty CV90 – 59,7 miliardy korun

Ministerstvo obrany v následujících letech nakoupí rovněž švédská pásová bojová vozidla pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Cenu za 30letý životní cyklus vozidel ministerstvo odhaduje na zhruba 100 miliard korun. Prvních deset kusů vojáci obdrží v roce 2026, dodávky pak mají pokračovat do roku 2030. Česko získá licenci nejen na jejich opravy, ale také výrobu. Do ní má být od počátku zapojeno několik českých firem, smlouvy s hlavními dodavateli již podepsal. Přes dvě stě obrněnců se bude vyrábět v Česku. Z celkové zakázky má český průmysl získat čtyřicet procent.

Tanky Leopard 2A8 – 52,1 miliardy korun

Leopard 2A8 je nejnovější verzí německých tanků a patří k tomu nejlepšímu, co je na trhu s těžkou vojenskou technikou aktuálně k dispozici. Kromě palby je tank schopný odolat minám i kazetové munici nebo spolupracovat s drony. Česká armáda chce nakoupit celkem 77 těchto strojů za víc než 52 miliard korun. Po roce 2030 jich chce mít česká armáda celkem 122 kusů v různých provedeních.

Tanky 2A4, které Česko dostává od Německa darem, jsou druhou kompenzací za české dodávky vojenského materiálu napadené Ukrajině. První by měl do Česka dorazit na konci letošního roku, další do začátku roku 2026. Ministerstvo také zahájilo předběžné tržní konzultace ohledně nákupu dalších tanků Leopard 2A4.

Víceúčelové a bojové vrtulníky – 17,6 miliardy korun

Resort také nedávno pořídil vrtulníky Venom a Viper, nákup schválil už v roce 2019. Česko získá osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. První stroje česká armáda převzala loni, poslední začátkem letošního června. Zakázka umožňuje i zapojení českého obranného průmyslu z více než třiceti procent. Dalších starších šest viperů a dva venomy dostane česká armáda z USA darem za pomoc Ukrajině.

Protiletadlový raketový systém SPYDER – 13,7 miliardy korun

Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Smlouvu podepsalo už v říjnu 2021. Systém, který je určen pro obranu vzdušného prostoru, by měl dorazit do roku 2026.

Nákladní automobily Tatra T-815 – 13,3 miliardy korun

Plánovaná smlouva se společností Tatra Defence Systems by umožnila do konce září 2031 koupit až 872 terénních automobilů tří typů v ceně do 13,35 miliardy korun. Prvních několik desítek automobilů by armáda mohla dostat příští rok. Rámcová dohoda umožňuje, aby se k ní připojili i alianční partneři.

Děla Caesar – 10,3 miliardy korun

Dvaapadesát samohybných houfnic Caesar ministerstvo obrany koupí od francouzské firmy Nexter Systems. Většinu děl zkompletuje v České republice holding Czechoslovak Group, který dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Cena zakázky je proti původním předpokladům asi o 40 procent vyšší, důvodem je podle dřívějšího vyjádření ministerstva například inflace nebo zdražení surovin. Armáda má dostat 62 houfnic. První děla by měla být dodána letos, poslední v roce 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volby v Brně vyhrála KDU-ČSL a STAN

Komunální volby v Brně vyhrála s 27,38 procenta hlasů kandidátka KDU-ČSL a STAN, dosáhla na osmnáct zastupitelských křesel. Druhý skončil s 18,89 procenta hlasů a třinácti mandáty vítěz minulých voleb, ODS, TOP 09 a nezávislí. Třetí je hnutí ANO, má 17,14 procenta a jedenáct mandátů. O koalici na brněnském magistrátu bude jednat koalice lidovců a hnutí STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Tyto subjekty také překonaly pětiprocentní hranici. Hlasování se zúčastnilo 44,08 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Analýza: Po prvním kole senátních voleb můžou mít větší důvody k radosti strany opoziční

V Česku se uskutečnily už šestnácté řádné volby do Senátu. Děje se tak v roce, kdy instituce slaví své třicáté výročí. Velké ambice v nich avizovalo zejména vládní hnutí ANO, nespokojené s tím, jak horní komora parlamentu přistupuje k vládním zákonům schváleným sněmovnou. Za neméně důležité je považují zástupci opozice. Po prvním kole to však vypadá, že větší důvody k radosti můžou mít strany opoziční, píše analytik ČT Kamil Švec.
před 44 mminutami

Ve Zlíně zvítězilo ANO, koalici chce s ODS a Zlín 21

Komunální volby ve Zlíně vyhrálo ANO, získalo deset mandátů v zastupitelstvu, které má 41 členů. Druhé skončilo hnutí STAN s devíti mandáty. Třetí Z21 bude mít osm zastupitelů, plyne z výsledků. Na pravděpodobném základu budoucí koalice se v noci dohodlo ANO se Z21 a též úspěšnou ODS. Do koalice však chtějí ještě přibrat další subjekt. Post primátora si nárokuje ANO, měl by jím být stejně jako v posledních dvou volebních obdobích Jiří Korec. Nikdo z partnerů to nerozporoval, informoval. Voleb se zúčastnilo 45,61 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Analýza: Úspěch pěti kandidátů do Senátu už v prvním kole vyrovnal rekord

První kolo senátních voleb vyrovnalo rekord v počtu mandátů získaných v prvním kole. Podařilo se to pěti kandidátům, dalším třem takový úspěch utekl jen těsně. Volby také přinesly dva velmi těsné souboje o druhé postupové místo, upozorňuje analytik ČT Kamil Švec.
před 1 hhodinou

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nez.) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze 9 o senátorské křeslo zabojují Smoljak (za STAN) a Pecková (za ODS)

Senátor David Smoljak (za STAN), který obhajuje mandát v senátním obvodu Praha 9, se ve druhém kole voleb za týden utká o Senát s operní pěvkyní Dagmar Peckovou (za ODS). Smoljak získal 48,92 procenta hlasů, Pecková 23,06 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 44,77 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů. Smoljak řekl, že je vděčný, že nezklamal důvěru voličů, protože pro něho hlasovalo ještě více lidí než před šesti lety. Pecková sdělila, že ať volby dopadnou jakkoliv, bude v Senátu za Prahu 9 zástupce opozice.
02:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Kolíně se o Senát střetnou Kašpar (STAN) a Brzobohatá (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kolín postoupil starosta Kolína Michael Kašpar (STAN), který se za týden utká s Andreou Brzobohatou (ANO). Kašpar, který získal 45,26 procenta hlasů, chce před druhým kolem oslovit také voliče dalších kandidátů a získat podporu starostů větších měst v obvodu. Brzobohatá, která získala podporu 25,54 procenta voličů, řekla, že je s výsledkem prvního kola spokojená. Voleb se zúčastnilo 43,97 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Žďársku se o Senát utkají Šmarda (za Volt) s Klementem (KDU-ČSL), který postoupil o pouhý hlas

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou postoupil bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda (ze Volt) a dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který postoupil o jediný hlas. Šmarda získal 27,6 procenta hlasů, Klement 25,62 procenta, stejně jako Radek Černý (za ODS). Klement nicméně získal 11 373 hlasů a Černý 11 372. Voleb se zúčastnilo 50,14 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.