PŘEHLEDNĚ: Česká armáda modernizuje za stovky miliard

Česká armáda modernizuje a nahrazuje starou sovětskou techniku, jejíž stáří dosahuje často víc než čtyři dekády. Část z ní už Česko darovalo Ukrajině, podobně jako samo dostane kompenzaci za dodávky vojenského materiálu napadené zemi. Za modernizaci Česko utratí stovky miliard korun, přičemž tou nejdražší položkou je nákup čtyřiadvaceti amerických stíhaček F-35.

Bojové letouny F-35 Lightning II – 150 miliard korun

Jedním z nejdiskutovanějších nákupů jsou bojové letouny páté generace F-35 od Spojených států. První stroje budou hotovy v roce 2029, jejich dodávky do Česka začnou v roce 2031 a skončí do roku 2035. Do tohoto roku by jich měla mít česká armáda čtyřiadvacet. Za stroje, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun, postupně je uhradí v letech 2024 až 2034. Dalších 44 miliard korun půjde zejména na infrastrukturu, palivo, přípravu personálu a odvod DPH. Celkové náklady ministerstvo odhaduje na 322 miliard korun. Jde o nejdražší armádní zakázku v historii.

Pásová bojová vozidla pěchoty CV90 – 59,7 miliardy korun

Ministerstvo obrany v následujících letech nakoupí rovněž švédská pásová bojová vozidla pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Cenu za 30letý životní cyklus vozidel ministerstvo odhaduje na zhruba 100 miliard korun. Prvních deset kusů vojáci obdrží v roce 2026, dodávky pak mají pokračovat do roku 2030. Česko získá licenci nejen na jejich opravy, ale také výrobu. Do ní má být od počátku zapojeno několik českých firem, smlouvy s hlavními dodavateli již podepsal. Přes dvě stě obrněnců se bude vyrábět v Česku. Z celkové zakázky má český průmysl získat čtyřicet procent.

Tanky Leopard 2A8 – 52,1 miliardy korun

Leopard 2A8 je nejnovější verzí německých tanků a patří k tomu nejlepšímu, co je na trhu s těžkou vojenskou technikou aktuálně k dispozici. Kromě palby je tank schopný odolat minám i kazetové munici nebo spolupracovat s drony. Česká armáda chce nakoupit celkem 77 těchto strojů za víc než 52 miliard korun. Po roce 2030 jich chce mít česká armáda celkem 122 kusů v různých provedeních.

Tanky 2A4, které Česko dostává od Německa darem, jsou druhou kompenzací za české dodávky vojenského materiálu napadené Ukrajině. První by měl do Česka dorazit na konci letošního roku, další do začátku roku 2026. Ministerstvo také zahájilo předběžné tržní konzultace ohledně nákupu dalších tanků Leopard 2A4.

Víceúčelové a bojové vrtulníky – 17,6 miliardy korun

Resort také nedávno pořídil vrtulníky Venom a Viper, nákup schválil už v roce 2019. Česko získá osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. První stroje česká armáda převzala loni, poslední začátkem letošního června. Zakázka umožňuje i zapojení českého obranného průmyslu z více než třiceti procent. Dalších starších šest viperů a dva venomy dostane česká armáda z USA darem za pomoc Ukrajině.

Protiletadlový raketový systém SPYDER – 13,7 miliardy korun

Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Smlouvu podepsalo už v říjnu 2021. Systém, který je určen pro obranu vzdušného prostoru, by měl dorazit do roku 2026.

Nákladní automobily Tatra T-815 – 13,3 miliardy korun

Plánovaná smlouva se společností Tatra Defence Systems by umožnila do konce září 2031 koupit až 872 terénních automobilů tří typů v ceně do 13,35 miliardy korun. Prvních několik desítek automobilů by armáda mohla dostat příští rok. Rámcová dohoda umožňuje, aby se k ní připojili i alianční partneři.

Děla Caesar – 10,3 miliardy korun

Dvaapadesát samohybných houfnic Caesar ministerstvo obrany koupí od francouzské firmy Nexter Systems. Většinu děl zkompletuje v České republice holding Czechoslovak Group, který dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Cena zakázky je proti původním předpokladům asi o 40 procent vyšší, důvodem je podle dřívějšího vyjádření ministerstva například inflace nebo zdražení surovin. Armáda má dostat 62 houfnic. První děla by měla být dodána letos, poslední v roce 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na letní tábory odjelo nejméně dětí za deset let. Rodiče je chtějí mít večer doma

Zájem o dětské letní tábory postupně klesá. Podle dat krajských hygienických stanic, které má ČT k dispozici, na ně letos odjelo 194 tisíc dětí, což je nejméně za posledních deset let. Podle oslovených pořadatelů i některých hygieniků konkurují klasickým táborům ty příměstské. Rodiče totiž dávají čím dál častěji přednost akcím, ze kterých se děti vrací večer domů. Nemusí pak mimo jiné řešit, že se jim večer stýská.
před 28 mminutami

VideoOperace přímo v děloze zachránila Josefovi život

Zázrak v děloze – tak matka malého Josefa popisuje operaci, díky které je dnes její syn na světě. Kvůli vážné vývojové vadě mu hrozilo, že se mu nevyvinou plíce. Lékaři z pražského Podolí proto jako první v Česku provedli zákrok přímo v děloze. Do průdušnice plodu zavedli malý balon, díky kterému se utlačované plíce mohly dál vyvíjet. V pátek se Josef se svými lékaři znovu setkal.
před 1 hhodinou

VideoZměna klimatu přispívá k usazování invazních druhů

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.
před 12 hhodinami

Superdávku čekají další změny

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.
před 12 hhodinami

Hasiči dohlížejí po požáru na halu v Rynholci, škoda je 400 milionů

Hasiči dál dohlížejí na halu na zpracování plastů v Rynholci na Rakovnicku, kde páteční požár způsobil škodu zhruba 400 milionů korun. Před půlnocí jej dostali pod kontrolu, ale likvidace zatím vyhlášená není. K ránu snížili poplachový stupeň na základní. V budově už od rána není materiál, jednotka záchranného útvaru hasičů, která pomáhala s vyskladněním, odjela zpět na základnu. Dohled by měl skončit v neděli ráno, kdy místo předají majiteli. Vyšetřování příčiny pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Armáda na Dnech NATO ukazuje protivzdušnou obranu či nový přepravní letoun

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vesnicí roku jsou Boršice ze Zlínského kraje

Vesnicí roku 2026 se staly Boršice ze Zlínského kraje. Porotu zaujala komplexní péče o obec a její obyvatele či bohatý spolkový život. Druhé místo v celostátním finále soutěže obsadila Vraclav z Pardubického kraje a třetí jsou Všeruby z Plzeňského kraje. Výsledky organizátoři odpoledne vyhlásili v Písečné na Orlickoústecku, která zvítězila loni. Letos se přihlásilo 245 obcí, nejvíce od roku 2016.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoCíl legitimní, provedení za pět, říká k vetovanému zákonu Haas. Ožanová: Veto musíme přehlasovat

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.