Jak důležité je dělostřelectvo, to ukazuje průběh ruské agrese na Ukrajině. Moderní zbraně dodávané Západem pomáhají Ukrajincům tlačit ruskou armádu k ústupu. Před modernizací svého dělostřelectva stojí také česká armáda. Půlstoletí staré houfnice by měla nahradit francouzská samohybná děla. Podle původního plánu mělo Česko zaplatit za houfnice maximálně šest miliard korun, cena je však aktuálně mnohem vyšší a pravděpodobně ani není definitivní. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Ondřej Stratilík.
Houfnice DANA jsou tak staré, že o nich básnila už československá komunistická propaganda, například v propagandistickém snímku Štít 84.
„Celá houfnice je zastaralá, veškerá hydraulická soustava. Ale samozřejmě i spojení, které je v té houfnici, je zastaralé,“ uvedl velitel 13. dělostřeleckého pluku Armády České republiky Jan Cífka.
V roce 2020 proto ministerstvo obrany rozhodlo, že pětačtyřicet let staré houfnice DANA odstaví a místo nich pořídí nová francouzská děla CAESAR. „Houfnice CAESAR je 155milimetrová dělostřelecká zbraň s dostřelem přes čtyřicet kilometrů. Z tohoto pohledu se určitě pro Armádu České republiky hodí,“ vysvětlil vojenský publicista Dušan Rovenský.
Podle původního plánu mělo Česko za nové houfnice zaplatit maximálně šest miliard korun, nicméně cena je nakonec mnohem vyšší – vystoupala na osm a půl miliardy korun. Jak je možné, že se před dvěma lety operovalo s úplně jinou hodnotou? Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) žádost o rozhovor odmítl.
„Studie proveditelnosti a průzkum trhu byly uskutečněny v roce 2019. Od roku 2019 uběhlo několik let, je tak potřeba si uvědomit, že v rámci průzkumu trhu vlastně vznikne pouze takzvaná předpokládaná hodnota té veřejné zakázky,“ okomentoval náměstek ministryně obrany pro vyzbrojování Lubor Koudelka.
Prodražování nákupů
V letech 2018 až 2021, kdy ministerstvo obrany vedl Metnar, se však podivně prodražilo hned několik nákupů. Například dvojice pasivních radarů vyšla na 1,5 miliardy korun místo původně oznámených 780 milionů. Také za osm rušiček resort zaplatil 1,45 miliardy korun, přestože měly stát jen 960 milionů. Kvůli kauzám pak musel ve funkci skončit Filip Říha, tehdejší Metnarův náměstek pro vyzbrojování.
Cena houfnice překvapuje rovněž v mezinárodním srovnání. Zatímco Dánsko ve svém nákupu podepsaném v roce 2017 platí za dělo v přepočtu 87 milionů korun, Češi dají v průměru za každý jeden kus 164 milionů.
„Jsou to dvě věci, které jsou neporovnatelné. V případě dánských houfnic se jednalo o holou houfnici, ale i dánská strana uzavřela řadu dodatků ke smlouvě. Věřím, že ta cena není v konečném smyslu nižší než cena, kterou má Armáda České republiky,“ podotýká Koudelka.
Rozdíl v ceně způsobily české požadavky
Podle Francouzů zásadní rozdíl v ceně způsobily požadavky české strany. „Šlo o neobvyklé rozložení dodávek do pětiletého období, termíny a podmínky obchodu včetně převedení zásadní části výroby do Česka. Kromě specifičnosti objednávky pro Česko byla hlavním viníkem rozdílu v ceně také inflace,“ uvedl v e-mailu mluvčí firmy Nexter, francouzského výrobce houfnic, Gabriel Massoni.
O specificích českých objednávek se hovořilo i v případě starších armádních kauz, na které Reportéři ČT v minulosti upozornili – ať už se jednalo o pořízení transportních letadel Casa, či kulometů Minimi. Vyšší cenu mělo údajně vždy způsobit dražší a lepší vybavení, které si české vojsko na rozdíl od zahraničních kolegů objednalo.
Účet za houfnice však zdaleka není definitivní. Armáda chce totiž dalších deset CAESARů, nákup tak nakonec pravděpodobně vyjde na více než devět a půl miliardy korun.
Ministerstvo obrany také schválilo další akvizici – nová děla potřebují systém řízení palby. „Systém řízení palby slouží pro výměnu informací mezi jednotlivými složkami dělostřelectva. (…) Je důležitý především pro řízení a koordinaci palby,“ popsal Rovenský.
Ovšem ani tento nákup se neobejde bez kontroverzí. Praha se rozhodla pro vlastní a nevyzkoušenou cestu, přestože sama Paříž jí doporučila vyzkoušený francouzský systém, aby zaručila správnou funkčnost nových děl. „Je prověřený bojem, v nejrůznějších typech válečných zón. Jedním z nejlepších příkladů bylo, jak zásadní byly CAESARy v osvobozování Mosulu v Iráku. Proto doporučujeme tuto volbu. A také proto, že jiné systémy (řízení palby) zatím nebyly testovány,“ vysvětlil francouzský velvyslanec v Česku Alexis Dutertre.
I přesto vojáci nejprve rozhodli o pořízení norského systému. Ministerstvo obrany se však do nákupu před dvěma roky vložilo a na poslední chvíli jej stoplo. „Jako zadavatel jsem povinen pečlivě posoudit, zda to, co je uvedeno ve specifikaci, je v souladu se zákonem. Jestli skutečně pouze jediný systém, který armáda specifikuje, splňuje požadavky. Bylo zjištěno, že systémů je více. I z toho důvodu jsem se rozhodl neakceptovat tuto specifikaci a vyhlásit otevřené výběrové řízení,“ uvedl Koudelka.
Počítá se s částkou až devět set milionů korun
Pod specifikací neschváleného nákupu, který ministerstvo zatrhlo, byl podepsaný generál František Ridzák. Reportéři ČT mu chtěli položit několik otázek, armáda rozhovor však nedovolila. Ridzákem podepsaná specifikace se opírala o stanoviska ministerských organizací. Armáda pochybení při výběru nepřiznává.
Nakonec však došlo k tomu, že armáda nebude mít ani francouzský, ani norský systém řízení palby. Nyní byl jako nejlepší řešení vybrán německý systém, který se ale ještě nikde s francouzskými houfnicemi neobjevil v praxi. Podle ředitele Vojenského technického ústavu Petra Novotného byla jedním z parametrů i cena. „Primárně se ale jednalo o užité vlastnosti systému,“ doplnil.
Samotný nákup systému by měl vyjít na 264 milionů korun, další finance si pak vyžádá zapojení do nových houfnic a dalších zbraní českého dělostřelectva. Celkově se nyní počítá s částkou 900 milionů korun.
