V Kurské oblasti „zmizel“ jeden ze dvou pontonových mostů přes řeku Sejm, které Rusové postavili poté, co tam Ukrajinci začali ničit pevné mosty. Píše to na svém webu stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Ukrajinci v neděli podle ruských zdrojů zasáhli poslední ze tří pevných mostů, které přes řeku vedly. Rusové tak musejí spoléhat na pontonové mosty, aby nezůstali v místě odříznuti. Okupanti tvrdí, že dobyli obec Ňju-Jork v ukrajinské Doněcké oblasti. Ukrajinské vedení označuje za obtížnou situaci u Pokrovsku a Torecku.
V Kurské oblasti „zmizel“ ruský pontonový most
O „zmizení“ jednoho ze dvou ruských pontonových mostů píše RFE/RL s tím, že to podle ní dokazují satelitní snímky. Podle stanice jde zřejmě o následek výbuchu, protože v místě byl vidět dým.
Ukrajinci koncem minulého týdne zničili mosty u obcí Gluškovo a Zvannoje. Potvrdila to jak ukrajinská armáda, tak ruské zdroje. Zasažen byl i třetí a poslední most přes Sejm u obce Karyž. K tomuto případu se Ukrajina zatím nevyjádřila, ale o zničení mostů psali ruští váleční blogeři a ruský vyšetřovací výbor uvedl, že byl most poškozen.
„Zmizelý“ pontonový most se podle RFE/RL nacházel mezi obcemi Gluškovo a Zvannoje, poblíž místa, kde stál jeden ze zničených pevných mostů. Druhý ruský pontonový most, který je podle stanice na satelitních snímcích stále viditelný, zřídili Rusové východně od Gluškova.
Web magazínu Forbes v této souvislosti napsal, že Ukrajina se ničením mostů přes Sejm snaží izolovat část Kurské oblasti mezi řekou a hranicí. Jde o území o rozloze téměř pět set kilometrů čtverečních nacházející se západně od té části Kurské oblasti, kterou mají Ukrajinci pod kontrolou.
Podle německého deníku Bild by Ukrajinci v pásu mezi řekou a hranicí mohli odříznout dva až tři tisíce ruských vojáků.
Rusové tvrdí, že dobyli Ňju-Jork
Ruské ministerstvo obrany mezitím ohlásilo dobytí obce Ňju-Jork na východě Ukrajiny. Podle ukrajinské armády se o místo v Doněcké oblasti stále bojuje, ačkoli podle webu The Kyiv Independent řada zdrojů poukazuje na rychlý ruský průnik do centra. Moskva tvrdí, že se jí podařilo prorazit velkou skupinou ukrajinských jednotek.
Ukrajinská armáda uvedla, že těžké boje v toreckém sektoru včetně Ňju-Jorku pokračují. Web Ukrajinska pravda s odvoláním na vojenské zdroje informoval, že ukrajinské jednotky stále drží severní část obce.
Ňju-Jork leží jižně od města Toreck, který patří k cílům nynější ruské ofenzivy v Doněcké oblasti. Americký Institut pro studium války (ISW) už v pondělí napsal, že podle ruských válečných bloggerů už ruské síly nad Ňju-Jorkem fakticky převzaly kontrolu. Podobně se vyjádřili i analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě.
Zelenskyj: Situace u Pokrovska a Torecka je obtížná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý označil situaci na frontě u Pokrovska a Torecka na východě země za „obtížnou“, uvedla agentura Reuters. Rusové podle televizního vyjádření velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského ve snaze podpořit svou ofenzívu na východě Ukrajiny posílají k Pokrovsku dodatečné síly, napsala agentura Reuters.
Na Pokrovsk směřuje hlavní nápor nynější ruské ofenzívy v Doněcké oblasti, která neustává ani po výpadu ukrajinských sil do Kurské oblasti na západě Ruska, kde jednotky podle Syrského postoupily do hloubky 28 až 35 kilometrů a upevňují své pozice. Ukrajinci ovládli asi 1250 kilometrů čtverečních ruského území a 92 obcí, uvedl v pondělí Zelenskyj. Údaje nicméně nelze nezávisle ověřit.
Podle amerického Institutu pro studium války se ruské síly v posledním půl roce zmocňovaly přibližně dvou kilometrů čtverečních denně ve směru na Pokrovsk. Ten je jednou z hlavních ukrajinských obranných pevností a klíčovým logistickým uzlem v Doněcké oblasti. Jeho obsazení Rusy by ohrozilo obranu Ukrajinců, jejich zásobovací trasy a přivedlo by Moskvu blíže k jejímu deklarovanému cíli dobýt celou Doněckou oblast, napsala dříve agentura AP.
Kofroň: Ukrajinci mají šanci vytvořit v Kurské oblasti nárazníkovou zónu
Kyjev pokračuje ve svém tažení v Kurské oblasti, protože zde potřebuje vytvořit pro Rusy výraznější krizi, na kterou budou muset zareagovat stažením některých jednotek z ukrajinské fronty, uvedl v pořadu 90' ČT24 politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zároveň by to Kyjevu umožnilo vytvořit si potenciál pro eventuální mírová jednání.
Větší zhodnocení této ukrajinské operace bude podle Kofroně možné učinit tak za týden, dva. „Ukrajinci mají šance zde vytvořit nárazníkovou zónu. Rusové nepospíchají s tím, aby tam přesunuli kvalitnější síly. Otázkou je, jak velká ta nárazníková zóna bude, aby nakonec na její obranu Ukrajinci nespotřebovali více sil než Rusové.“ Podle britského listu The Financial Times mají Ukrajinci v Kurské oblasti zhruba deset tisíc vojáků, které stáhli z Charkovské a Doněcké oblasti.
Kofroň mluvil také o tažení Rusů v Doněcké oblasti. Případný pád ukrajinského města Pokrovsk, který vidí „minimálně v nižších týdnech“ by znamenal dobytí významné křižovatky. Jak silniční, ze které se rozbíhají tahy do několika světových stran, tak i železniční, byť její využití už je nyní spíše problematické. „Pokud by se Rusové dostali do města, nebo ho obklíčili, tak to radikálně zhorší zásobování ukrajinských sil. A to nejen v oblasti Pokrovsku, ale i v oblasti Vuhledaru, a do určité míry i zásobování sil v okolí Časiv Jaru. Takže v tomto ohledu by to byla velká rána,“ upozornil.
Politický geograf ale ani nevyloučil, že se Rusové místo útoku na Pokrovsk rozhodnou zamířit spíše na jih, aby sevřeli ukrajinské síly za Avdijivkou. Pokud by se přece jen zaměřili na Pokrovsk, tak podle Kofroně by se v průběhu „tří, čtyř, pěti týdnů někam k němu dokázali dostat.“
Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Jana Řápka jsou nyní Rusové deset kilometrů od města.
90′ ČT24: Kofroň o bojích v Kurské oblasti a v Doněcké oblasti (zdroj: ČT24)