První kolo prezidentských voleb v Polsku se uskuteční 18. května. Oznámil to předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Hołownia. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, bude 1. června následovat druhé kolo. Nynější hlavě státu Andrzeji Dudovi v srpnu vyprší druhé funkční období, o znovuzvolení se už nemůže ucházet.
Proevropská vládní koalice premiéra Donalda Tuska doufá, že její kandidát nahradí v čele země konzervativního politika Dudu a koalice bude moci realizovat svůj program.
Tuskův kabinet se ujal vlády v zemi s příslibem zrušení soudních reforem, které zavedla předchozí národně-konzervativní vláda pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS). Ty podle kritiků „podkopávaly právní stát“, jak připomněla agentura Reuters.
Úsilí současného kabinetu však podle ní brzdí se svým právem vetovat zákony Duda, jenž je spojencem PiS. Pokud vyhraje kandidát podporovaný PiS, bude patová situace pokračovat, míní Reuters.
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos připomněl, že polský prezident má silné právo veta, které lze v Sejmu přehlasovat většinou tří pětin poslanců, na kterou obvykle vládní strany nedosáhnou. Úřadující prezident Duda zatím vetoval čtyři zákony nové koalice, rétoricky navíc dává najevo, že by vetoval i některou legislativu, kterou momentálně Tuskův kabinet připravuje.
„Vláda tak ani nepostupuje zákonodárným procesem dále, alibisticky do jisté míry čeká právě na změnu v prezidentském paláci,“ pokračoval Papadopulos.
Nominovaní kandidáti
Největší polská politická uskupení už dříve oznámila své kandidáty na příští hlavu státu. Členové vládní Tuskovy Občanské koalice (KO) si v primárních volbách vybrali varšavského primátora Rafała Trzaskowského. Nejsilnější opoziční strana Právo a spravedlnost se rozhodla podpořit historika Karola Nawrockého.
Komentátoři se navíc shodují na tom, že pokud Nawrocki s podporou PiS ve volbách neuspěje, tak to může vyvolat uvnitř strany rozkol. „Tento rozkol byl očekáván už po prohraných sněmovních volbách, ale velká část straníků se upnula směrem na prezidentské volby. Směrem k tomu, že to bude takový háček, jak se udržet u moci,“ připojil zpravodaj Papadopulos.
Dalším vážným uchazečem je maršálek Sejmu Hołownia, jenž vede stranu Polsko 2050, která je součástí vládní koalice. Podpořilo jej další vládní uskupení – Polská lidová strana (PSL).
Mezi potvrzenými kandidáty je dále podle dřívějších informací stanice TVN24 také nestranická místopředsedkyně Senátu Magdalena Biejatová, jíž podpořila Levice. Opoziční krajně pravicová strana Konfederace do voleb vyšle jednoho ze svých lídrů Sławomira Mentzena. Dalšími uchazeči budou Marek Jakubiak z uskupení Republikáni nebo Marek Woch ze sdružení Nestraničtí zastupitelé.
Předvolební kampaň se bude odehrávat v době půlročního předsednictví Polska v Evropské unii, během kterého se chce Varšava zaměřit na posílení obranných schopností Evropy. To je téma, na kterém se shodují všechny strany polského politického spektra, podotkla agentura Reuters, podle níž v dosavadních průzkumech těsně vede Trzaskowski, nicméně Nawrocki získává na popularitě.
Předvolební kampaň
Kampaň na prezidentské volby podle zpravodaje ČT probíhá de facto už od podzimu 2023, kdy současná vládní koalice zvítězila ve volbách. „Od té doby je jasné, že tyto prezidentské volby budou nejen referendem o dosavadním konání této vlády, ale budou rozhodovat o povaze této vlády a o tom, zda bude mít reformní potenciál,“ nastínil Papadopulos.
Mezi tématy kampaně by mělo rezonovat manželství pro všechny, případně adopce či liberalizace potratové politiky. Mezi zahraničními otázkami by měla dominovat témata bezpečnosti či obranyschopnosti země. Debatovat se bude i o otázce právního státu, jehož stav v minulosti kritizovala Evropská unie.
Trzaskowski se účastnil už minulých prezidentských voleb, v nichž jej však porazila úřadující hlava státu Duda. Nyní však varšavský primátor v průzkumech vede. Kabinet se podle Reuters bude spoléhat hlavně na „hněv mladých voličů proti PiS“.
Kampaň Nawrockého se podle analytiků soustředí na důraz na „tradiční katolické hodnoty a vlastenectví“.
