Poláky čekají v květnu prezidentské volby. Ví se už o řadě kandidátů

2 minuty
Události: Poláci půjdou za 130 dní k prezidentským volbám
Zdroj: ČT24

První kolo prezidentských voleb v Polsku se uskuteční 18. května. Oznámil to předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Hołownia. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, bude 1. června následovat druhé kolo. Nynější hlavě státu Andrzeji Dudovi v srpnu vyprší druhé funkční období, o znovuzvolení se už nemůže ucházet.

Proevropská vládní koalice premiéra Donalda Tuska doufá, že její kandidát nahradí v čele země konzervativního politika Dudu a koalice bude moci realizovat svůj program.

Tuskův kabinet se ujal vlády v zemi s příslibem zrušení soudních reforem, které zavedla předchozí národně-konzervativní vláda pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS). Ty podle kritiků „podkopávaly právní stát“, jak připomněla agentura Reuters.

Úsilí současného kabinetu však podle ní brzdí se svým právem vetovat zákony Duda, jenž je spojencem PiS. Pokud vyhraje kandidát podporovaný PiS, bude patová situace pokračovat, míní Reuters.

Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos připomněl, že polský prezident má silné právo veta, které lze v Sejmu přehlasovat většinou tří pětin poslanců, na kterou obvykle vládní strany nedosáhnou. Úřadující prezident Duda zatím vetoval čtyři zákony nové koalice, rétoricky navíc dává najevo, že by vetoval i některou legislativu, kterou momentálně Tuskův kabinet připravuje.

„Vláda tak ani nepostupuje zákonodárným procesem dále, alibisticky do jisté míry čeká právě na změnu v prezidentském paláci,“ pokračoval Papadopulos.

10 minut
Studio ČT24: Termín prezidentských voleb v Polsku
Zdroj: ČT24

Nominovaní kandidáti

Největší polská politická uskupení už dříve oznámila své kandidáty na příští hlavu státu. Členové vládní Tuskovy Občanské koalice (KO) si v primárních volbách vybrali varšavského primátora Rafała Trzaskowského. Nejsilnější opoziční strana Právo a spravedlnost se rozhodla podpořit historika Karola Nawrockého.

Komentátoři se navíc shodují na tom, že pokud Nawrocki s podporou PiS ve volbách neuspěje, tak to může vyvolat uvnitř strany rozkol. „Tento rozkol byl očekáván už po prohraných sněmovních volbách, ale velká část straníků se upnula směrem na prezidentské volby. Směrem k tomu, že to bude takový háček, jak se udržet u moci,“ připojil zpravodaj Papadopulos.

Dalším vážným uchazečem je maršálek Sejmu Hołownia, jenž vede stranu Polsko 2050, která je součástí vládní koalice. Podpořilo jej další vládní uskupení – Polská lidová strana (PSL).

Mezi potvrzenými kandidáty je dále podle dřívějších informací stanice TVN24 také nestranická místopředsedkyně Senátu Magdalena Biejatová, jíž podpořila Levice. Opoziční krajně pravicová strana Konfederace do voleb vyšle jednoho ze svých lídrů Sławomira Mentzena. Dalšími uchazeči budou Marek Jakubiak z uskupení Republikáni nebo Marek Woch ze sdružení Nestraničtí zastupitelé.

Předvolební kampaň se bude odehrávat v době půlročního předsednictví Polska v Evropské unii, během kterého se chce Varšava zaměřit na posílení obranných schopností Evropy. To je téma, na kterém se shodují všechny strany polského politického spektra, podotkla agentura Reuters, podle níž v dosavadních průzkumech těsně vede Trzaskowski, nicméně Nawrocki získává na popularitě.

Předvolební kampaň

Kampaň na prezidentské volby podle zpravodaje ČT probíhá de facto už od podzimu 2023, kdy současná vládní koalice zvítězila ve volbách. „Od té doby je jasné, že tyto prezidentské volby budou nejen referendem o dosavadním konání této vlády, ale budou rozhodovat o povaze této vlády a o tom, zda bude mít reformní potenciál,“ nastínil Papadopulos.

Mezi tématy kampaně by mělo rezonovat manželství pro všechny, případně adopce či liberalizace potratové politiky. Mezi zahraničními otázkami by měla dominovat témata bezpečnosti či obranyschopnosti země. Debatovat se bude i o otázce právního státu, jehož stav v minulosti kritizovala Evropská unie.

Trzaskowski se účastnil už minulých prezidentských voleb, v nichž jej však porazila úřadující hlava státu Duda. Nyní však varšavský primátor v průzkumech vede. Kabinet se podle Reuters bude spoléhat hlavně na „hněv mladých voličů proti PiS“.

Kampaň Nawrockého se podle analytiků soustředí na důraz na „tradiční katolické hodnoty a vlastenectví“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 5 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 7 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 8 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 8 hhodinami
Načítání...