Ve varšavském Velkém divadle–Národní opeře zahájili v pátek večer představitelé Polska slavnostně své předsednictví v Radě Evropské unie (EU). Na ceremonii vystoupil s projevem polský premiér Donald Tusk a nový předseda Evropské rady António Costa. Tusk prohlásil, že má „Evropa štěstí, že v těžkém historickém okamžiku bude předsednictví vykonávat Polsko“. Poláci se ujali vedení Evropské unie 1. ledna po Maďarech.
„My v Polsku dobře víme, že je třeba v sobě najít sílu, naději a víru ve vlastní síly, je třeba znovu objevit smysl svobody a to, co je Evropa,“ pronesl šéf polské vlády, jehož citoval server Gazeta. Dodal také, že pokud bude Evropa bezmocná, pak nepřežije.
„Naše společná vize pro Evropu je založena na stejných hodnotách, stejných principech, stejném strategickém účelu – posílení jednoty členských států, efektivity evropských institucí, prosperity evropských občanů,“ navázal vzápětí Costa, který Polsko a jeho členství v EU označil za základní kámen evropské obrany.
„Ve skutečnosti neexistuje lepší čas pro polské vedení v EU. (...) Polsko je zdrojem odolnosti v době, kdy autoritářství a populismus ohrožují naše hodnoty,“ dodal Costa. V této souvislosti připomněl, že se Evropská unie zrodila jako mírový projekt po druhé světové válce. „Potřebujeme posílit naši bezpečnost, abychom zajistili mír v Evropě. Proto musí naší nejvyšší prioritou zůstat Ukrajina. Letos musíme nadále stát na její straně,“ zdůraznil.
Polsko se na slavnostní zahájení svého předsednictví v Radě EU rozhodlo nepozvat maďarského velvyslance. Důvodem je diplomatický spor mezi zeměmi. Maďarský ministr zahraničí označil krok za ostudný.
Varšavu pobouřilo, když Budapešť minulý měsíc udělila politický azyl Marcinu Romanowskému, bývalému náměstkovi ministra spravedlnosti v předchozí polské vládě nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Romanowski byl loni v červenci zadržen kvůli vyšetřování možného zneužití veřejných fondů. Byl obratem propuštěn kvůli imunitě, o kterou ho ale později připravili polští zákonodárci, a v polovině prosince na něj byl vydán evropský zatykač.
Polské priority
Polsko se během svého půlročního předsednictví chce zaměřit zejména na bezpečnost EU ve všech dimenzích, tedy na vnější, vnitřní, informační, ekonomickou, energetickou, potravinovou, ale i zdravotní.
Očekává se, že zejména v dění kolem Ruskem napadené Ukrajiny by Polsko, které je velkým spojencem Kyjeva, mohlo hrát významnou roli. V únoru uplyne jedenáct let od zahájení ruské agrese proti sousední zemi a tři roky od plnohodnotné pozemní invaze Moskvy. V plánu je přijetí šestnáctého balíku unijních sankcí, který by měl být velmi tvrdý a výrazně Rusko zasáhnout.
