Polsko slavnostně přebralo předsednictví v Radě EU

Ve varšavském Velkém divadle–Národní opeře zahájili v pátek večer představitelé Polska slavnostně své předsednictví v Radě Evropské unie (EU). Na ceremonii vystoupil s projevem polský premiér Donald Tusk a nový předseda Evropské rady António Costa. Tusk prohlásil, že má „Evropa štěstí, že v těžkém historickém okamžiku bude předsednictví vykonávat Polsko“. Poláci se ujali vedení Evropské unie 1. ledna po Maďarech.

„My v Polsku dobře víme, že je třeba v sobě najít sílu, naději a víru ve vlastní síly, je třeba znovu objevit smysl svobody a to, co je Evropa,“ pronesl šéf polské vlády, jehož citoval server Gazeta. Dodal také, že pokud bude Evropa bezmocná, pak nepřežije.

„Naše společná vize pro Evropu je založena na stejných hodnotách, stejných principech, stejném strategickém účelu – posílení jednoty členských států, efektivity evropských institucí, prosperity evropských občanů,“ navázal vzápětí Costa, který Polsko a jeho členství v EU označil za základní kámen evropské obrany.

„Ve skutečnosti neexistuje lepší čas pro polské vedení v EU. (...) Polsko je zdrojem odolnosti v době, kdy autoritářství a populismus ohrožují naše hodnoty,“ dodal Costa. V této souvislosti připomněl, že se Evropská unie zrodila jako mírový projekt po druhé světové válce. „Potřebujeme posílit naši bezpečnost, abychom zajistili mír v Evropě. Proto musí naší nejvyšší prioritou zůstat Ukrajina. Letos musíme nadále stát na její straně,“ zdůraznil.

Polsko se na slavnostní zahájení svého předsednictví v Radě EU rozhodlo nepozvat maďarského velvyslance. Důvodem je diplomatický spor mezi zeměmi. Maďarský ministr zahraničí označil krok za ostudný.

Varšavu pobouřilo, když Budapešť minulý měsíc udělila politický azyl Marcinu Romanowskému, bývalému náměstkovi ministra spravedlnosti v předchozí polské vládě nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Romanowski byl loni v červenci zadržen kvůli vyšetřování možného zneužití veřejných fondů. Byl obratem propuštěn kvůli imunitě, o kterou ho ale později připravili polští zákonodárci, a v polovině prosince na něj byl vydán evropský zatykač.

Polské priority

Polsko se během svého půlročního předsednictví chce zaměřit zejména na bezpečnost EU ve všech dimenzích, tedy na vnější, vnitřní, informační, ekonomickou, energetickou, potravinovou, ale i zdravotní.

Očekává se, že zejména v dění kolem Ruskem napadené Ukrajiny by Polsko, které je velkým spojencem Kyjeva, mohlo hrát významnou roli. V únoru uplyne jedenáct let od zahájení ruské agrese proti sousední zemi a tři roky od plnohodnotné pozemní invaze Moskvy. V plánu je přijetí šestnáctého balíku unijních sankcí, který by měl být velmi tvrdý a výrazně Rusko zasáhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 2 hhodinami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
16:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
12:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 6 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 7 hhodinami

Rusko se dvoří Madagaskaru. USA varují před „sahelským modelem“

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 7 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
09:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruská správa plánuje zabavit přes 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti

Ruské okupační úřady plánují převést více než 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti do „obecního“ vlastnictví. Nemovitosti lidí, kteří uprchli před válkou, chtějí prohlásit za „majetek bez vlastníka“. V pondělí o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.