Polský prezident vetoval Tuskově vládě první zákon, důvodem má být konflikt o veřejnoprávní média

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon o státním rozpočtu na příští rok, který navrhla nová vláda premiéra Donalda Tuska. Prezident podle médií odůvodnil veto konfliktem o veřejnoprávní média, která posledních osm let ovládala nyní opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS). Ministr kultury v týdnu nechal vyměnit vedení veřejnoprávní televize TVP, rozhlasu a státní tiskové agentury.

„Přijal jsem rozhodnutí vetovat zákon o rozpočtu na rok 2024, ve kterém jsou tři miliardy zlotých (asi 17 miliard korun) na veřejnoprávní média. Nemohu s tím souhlasit vzhledem k flagrantnímu porušování ústavy a zásad demokratického právního státu. Stav veřejnoprávních médií je třeba nejprve správně a v souladu s právem napravit,“ napsal na sociální síti Duda. Za dané situace podle něj nelze akceptovat, aby veřejnoprávní média byla financována parlamentní většinou prostřednictvím rozpočtového zákona.

Nový ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz minulý týden jmenoval nové vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu a státní tiskové agentury PAP. PiS, ze které prezident vzešel, se snaží ztrátě svých pozic v médiích zabránit, a to přítomností svých poslanců v sídle médií. Duda vetem zareagoval poté, co jej šéf PiS Jaroslaw Kaczyński kritizoval za nečinnost, napsal server Wirtualna Polska.

Duda nyní uvedl, že hned po vánočních svátcích předloží parlamentu vlastní návrh zákona, který prý bude obsahovat všechny další rozpočtové výdaje, v čele se zvýšením učitelských platů, plánovaných v zákoně o rozpočtu. Vyzval šéfy obou komor parlamentu, aby svolali mimořádná zasedání, aby návrh mohl být projednán a přijat do konce roku.

Absurdní, zní od šéfa premiérovy kanceláře

„Prezidentovo rozhodnutí je absurdní a škodlivé,“ prohlásil podle televize TVN 24 šéf premiérovy kanceláře Jan Grabiec. Prezident se podle něj odvolává na prostředky, které veřejnoprávní televizi TVP během šesti let každý rok dostávala od vlády PiS, ale Tusk už rozhodl, že tato rozpočtová rezerva půjde na léčení dětí.

„Neexistuje problém, o kterém hovoří prezident,“ tvrdí Grabiec, podle kterého se Duda rozhodl zastavit financování médií ve chvíli, kdy nastupuje změna. Za skutečný problém pokládá, že prezident zablokoval zvýšení platů učitelů o třicet procent, které mělo kantorům zajistit, že dostanou přidáno nejméně o patnáct set zlotých (asi 8500 korun), nemluvě o zvýšení platů vojáků, policistů a dalších státních zaměstnanců.

Sejm, dolní komora parlamentu, může prezidentovo veto odmítnout, ale to by vyžadovalo třípětinovou většinu hlasů za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, připomněl server Prawo.pl. Tuskova vládní koalice má v Sejmu většinu 248 ze 460 hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...