Polský prezident vetoval Tuskově vládě první zákon, důvodem má být konflikt o veřejnoprávní média

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon o státním rozpočtu na příští rok, který navrhla nová vláda premiéra Donalda Tuska. Prezident podle médií odůvodnil veto konfliktem o veřejnoprávní média, která posledních osm let ovládala nyní opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS). Ministr kultury v týdnu nechal vyměnit vedení veřejnoprávní televize TVP, rozhlasu a státní tiskové agentury.

„Přijal jsem rozhodnutí vetovat zákon o rozpočtu na rok 2024, ve kterém jsou tři miliardy zlotých (asi 17 miliard korun) na veřejnoprávní média. Nemohu s tím souhlasit vzhledem k flagrantnímu porušování ústavy a zásad demokratického právního státu. Stav veřejnoprávních médií je třeba nejprve správně a v souladu s právem napravit,“ napsal na sociální síti Duda. Za dané situace podle něj nelze akceptovat, aby veřejnoprávní média byla financována parlamentní většinou prostřednictvím rozpočtového zákona.

Nový ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz minulý týden jmenoval nové vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu a státní tiskové agentury PAP. PiS, ze které prezident vzešel, se snaží ztrátě svých pozic v médiích zabránit, a to přítomností svých poslanců v sídle médií. Duda vetem zareagoval poté, co jej šéf PiS Jaroslaw Kaczyński kritizoval za nečinnost, napsal server Wirtualna Polska.

Duda nyní uvedl, že hned po vánočních svátcích předloží parlamentu vlastní návrh zákona, který prý bude obsahovat všechny další rozpočtové výdaje, v čele se zvýšením učitelských platů, plánovaných v zákoně o rozpočtu. Vyzval šéfy obou komor parlamentu, aby svolali mimořádná zasedání, aby návrh mohl být projednán a přijat do konce roku.

Absurdní, zní od šéfa premiérovy kanceláře

„Prezidentovo rozhodnutí je absurdní a škodlivé,“ prohlásil podle televize TVN 24 šéf premiérovy kanceláře Jan Grabiec. Prezident se podle něj odvolává na prostředky, které veřejnoprávní televizi TVP během šesti let každý rok dostávala od vlády PiS, ale Tusk už rozhodl, že tato rozpočtová rezerva půjde na léčení dětí.

„Neexistuje problém, o kterém hovoří prezident,“ tvrdí Grabiec, podle kterého se Duda rozhodl zastavit financování médií ve chvíli, kdy nastupuje změna. Za skutečný problém pokládá, že prezident zablokoval zvýšení platů učitelů o třicet procent, které mělo kantorům zajistit, že dostanou přidáno nejméně o patnáct set zlotých (asi 8500 korun), nemluvě o zvýšení platů vojáků, policistů a dalších státních zaměstnanců.

Sejm, dolní komora parlamentu, může prezidentovo veto odmítnout, ale to by vyžadovalo třípětinovou většinu hlasů za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, připomněl server Prawo.pl. Tuskova vládní koalice má v Sejmu většinu 248 ze 460 hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 5 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 21 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 30 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 49 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...