Čistý zisk ČEZu vzrostl na 14,7 miliardy korun. Pomohly vyšší ceny elektřiny i nižší dopad koronaviru

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ vzrostl v prvním pololetí meziročně o devět procent na 14,7 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se zvýšil o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Firma uvedla, že pandemie koronaviru na ní měla jen omezený dopad. Je to jeden z důvodů, proč pro letošní rok zvýšila očekávaný zisk na 21 až 23 miliard korun z dřívějšího výhledu 19 až 22 miliard, informoval mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Výsledky firmy pozitivně ovlivnil růst cen vyrobené elektřiny v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu, pomohly i dodatečné zisky z obchodování s komoditami.

„Pandemie covidu-19 ovlivňuje hospodaření Skupiny ČEZ méně, než jsme předpokládali v květnu. Negativní dopad na celoroční zisk očekáváme ve výši méně než tři miliardy korun,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Firma teď předpokládá, že provozní zisk EBITDA by za celý rok měl dosáhnout 62 až 64 miliard korun.

Skupina ČEZ (čistý zisk v miliardách korun)
Zdroj: ČEZ

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v prvním pololetí především kvůli koronaviru meziročně poklesla o pět procent. Spotřeba u velkých podniků byla nižší o 9,7 procenta, spotřeba domácností naopak rostla o 4,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 10,7 procenta.

Provozní výnosy ČEZu vzrostly o šest procent na 106,3 miliardy korun. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů klesla o osm procent zejména kvůli růstu cen emisních povolenek, poklesu cen elektřiny vlivem koronaviru a načasování odstávek výrobních zdrojů. Ke snížení výroby přispěl i útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1. Výroba elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky vzrostla o pět procent, především díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.

Zvýšení očekávaného zisku za celý rok je dáno mimo jiné dodatečnými zisky z obchodování s komoditami a nižším negativním dopadem covidu-19. „Navíc očekáváme výnos 1,5 miliardy korun v důsledku rozhodnutí soudu ohledně nároku ČEZu na úrok z prodlení v souvislosti s vrácením části zaplacené darovací daně z emisních povolenek v letech 2011 a 2012,“ uvedl ředitel divize finance Martin Novák.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.

ČEZ ve druhém čtvrtletí překvapil lepším provozním ziskem

Elektrárenská skupina ČEZ vykázala ve druhém čtvrtletí mírně lepší provozní hospodaření, než očekával trh. Provozní zisk EBITDA 12,8 miliardy korun v tomto kvartále byl zhruba čtyřista milionů korun nad odhady analytiků. 

„ČEZ v prvním pololetí těžil z asi o 17 procent meziročně vyšších zajištěných cen elektřiny, což mu společně s vysokými zisky z obchodování s komoditami pomohlo k 11procentnímu meziročnímu růstu provozního zisku. Ty v nejvíce zasaženém druhém čtvrtletí klesaly přibližně o deset procent. Objem výroby klesal podobně, když firma optimalizovala výrobu z dražších uhelných elektráren,“ uvedl analytik České spořitelny Petr Bártek.

Podle Bártka je pozitivní zajišťování cen elektřiny na další roky. „ČEZ má pro příští rok zajištěnou většinu výroby za ceny stejné jako letos. V době největších propadů cen na velkoobchodním trhu se totiž firma prakticky přestala zajišťovat a nyní jsou už ceny zpět na původních úrovních,“ dodal.

„ČEZu se lépe dařilo čelit dopadům covid-19, což se projevilo zejména v lepším než očekávaném provozním výsledku distribučního segmentu, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Mírnější meziroční pokles zaznamenal rovněž segment těžby, konkrétně vykázal pokles o 0,6 miliardy korun, zatímco my jsme předpokládali nižší provozní ziskovost o 0,8 miliardy,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.

Podle J&T Banky pozitivní dopad vyšších cen elektřiny eliminovala vedle nižší těžby i nižší výroba v jaderných elektrárnách, snížení zisků ze zajišťovacích kontraktů dodávek a vyšší náklady na emisní povolenky. Společnost dále vytvořila opravné položky k aktivům v Rumunsku a Bulharsku a snížila hodnotu goodwillu v Polsku, což vedlo k propadu čistého zisku za druhé čtvrtletí o 85 procent na 0,5 miliardy korun.

Akcie ČEZu by měly podle analytiků posílit

„Dopady pandemie covid-19 zůstávají relativně omezené a pokračující proces prodeje rumunských aktiv dává vysokou šanci na mimořádnou dividendu v průběhu příštího roku,“ dodal analytik J&T Banky Milan Lávička.

Akcie ČEZu kolem desáté hodiny na výsledky reagovaly růstem o 1,4 procenta na 474,5 koruny za cenný papír. Trh se podle hlavního analytika Czech Fund a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy shoduje, že akcie ČEZu by měly v příštích dvanácti měsících posílit. Odhady se však liší v míře zhodnocení.

„Optimistické analýzy hovoří o čtyřicetiprocentním zhodnocení akcií firmy, konsensus se však kloní spíše k 10 až 15procentnímu nárůstu ceny. I takový odhad je však třeba brát s rezervou, zejména s ohledem na stále značnou míru nejistoty v tuzemské i světové ekonomice, kterým stále hrozí závažný průběh druhé vlny koronavirové pandemie,“ konstatuje Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...