Čistý zisk ČEZu vzrostl na 14,7 miliardy korun. Pomohly vyšší ceny elektřiny i nižší dopad koronaviru

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ vzrostl v prvním pololetí meziročně o devět procent na 14,7 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se zvýšil o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Firma uvedla, že pandemie koronaviru na ní měla jen omezený dopad. Je to jeden z důvodů, proč pro letošní rok zvýšila očekávaný zisk na 21 až 23 miliard korun z dřívějšího výhledu 19 až 22 miliard, informoval mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Výsledky firmy pozitivně ovlivnil růst cen vyrobené elektřiny v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu, pomohly i dodatečné zisky z obchodování s komoditami.

„Pandemie covidu-19 ovlivňuje hospodaření Skupiny ČEZ méně, než jsme předpokládali v květnu. Negativní dopad na celoroční zisk očekáváme ve výši méně než tři miliardy korun,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Firma teď předpokládá, že provozní zisk EBITDA by za celý rok měl dosáhnout 62 až 64 miliard korun.

Skupina ČEZ (čistý zisk v miliardách korun)
Zdroj: ČEZ

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v prvním pololetí především kvůli koronaviru meziročně poklesla o pět procent. Spotřeba u velkých podniků byla nižší o 9,7 procenta, spotřeba domácností naopak rostla o 4,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 10,7 procenta.

Provozní výnosy ČEZu vzrostly o šest procent na 106,3 miliardy korun. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů klesla o osm procent zejména kvůli růstu cen emisních povolenek, poklesu cen elektřiny vlivem koronaviru a načasování odstávek výrobních zdrojů. Ke snížení výroby přispěl i útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1. Výroba elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky vzrostla o pět procent, především díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.

Zvýšení očekávaného zisku za celý rok je dáno mimo jiné dodatečnými zisky z obchodování s komoditami a nižším negativním dopadem covidu-19. „Navíc očekáváme výnos 1,5 miliardy korun v důsledku rozhodnutí soudu ohledně nároku ČEZu na úrok z prodlení v souvislosti s vrácením části zaplacené darovací daně z emisních povolenek v letech 2011 a 2012,“ uvedl ředitel divize finance Martin Novák.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.

ČEZ ve druhém čtvrtletí překvapil lepším provozním ziskem

Elektrárenská skupina ČEZ vykázala ve druhém čtvrtletí mírně lepší provozní hospodaření, než očekával trh. Provozní zisk EBITDA 12,8 miliardy korun v tomto kvartále byl zhruba čtyřista milionů korun nad odhady analytiků. 

„ČEZ v prvním pololetí těžil z asi o 17 procent meziročně vyšších zajištěných cen elektřiny, což mu společně s vysokými zisky z obchodování s komoditami pomohlo k 11procentnímu meziročnímu růstu provozního zisku. Ty v nejvíce zasaženém druhém čtvrtletí klesaly přibližně o deset procent. Objem výroby klesal podobně, když firma optimalizovala výrobu z dražších uhelných elektráren,“ uvedl analytik České spořitelny Petr Bártek.

Podle Bártka je pozitivní zajišťování cen elektřiny na další roky. „ČEZ má pro příští rok zajištěnou většinu výroby za ceny stejné jako letos. V době největších propadů cen na velkoobchodním trhu se totiž firma prakticky přestala zajišťovat a nyní jsou už ceny zpět na původních úrovních,“ dodal.

„ČEZu se lépe dařilo čelit dopadům covid-19, což se projevilo zejména v lepším než očekávaném provozním výsledku distribučního segmentu, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Mírnější meziroční pokles zaznamenal rovněž segment těžby, konkrétně vykázal pokles o 0,6 miliardy korun, zatímco my jsme předpokládali nižší provozní ziskovost o 0,8 miliardy,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.

Podle J&T Banky pozitivní dopad vyšších cen elektřiny eliminovala vedle nižší těžby i nižší výroba v jaderných elektrárnách, snížení zisků ze zajišťovacích kontraktů dodávek a vyšší náklady na emisní povolenky. Společnost dále vytvořila opravné položky k aktivům v Rumunsku a Bulharsku a snížila hodnotu goodwillu v Polsku, což vedlo k propadu čistého zisku za druhé čtvrtletí o 85 procent na 0,5 miliardy korun.

Akcie ČEZu by měly podle analytiků posílit

„Dopady pandemie covid-19 zůstávají relativně omezené a pokračující proces prodeje rumunských aktiv dává vysokou šanci na mimořádnou dividendu v průběhu příštího roku,“ dodal analytik J&T Banky Milan Lávička.

Akcie ČEZu kolem desáté hodiny na výsledky reagovaly růstem o 1,4 procenta na 474,5 koruny za cenný papír. Trh se podle hlavního analytika Czech Fund a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy shoduje, že akcie ČEZu by měly v příštích dvanácti měsících posílit. Odhady se však liší v míře zhodnocení.

„Optimistické analýzy hovoří o čtyřicetiprocentním zhodnocení akcií firmy, konsensus se však kloní spíše k 10 až 15procentnímu nárůstu ceny. I takový odhad je však třeba brát s rezervou, zejména s ohledem na stále značnou míru nejistoty v tuzemské i světové ekonomice, kterým stále hrozí závažný průběh druhé vlny koronavirové pandemie,“ konstatuje Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 5 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...