Loni pokleslo oproti roku 2018 množství většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší. Výjimkou jsou například emise rtuti. Vyplývá to z dat Integrovaného registru znečišťování, informovala o tom ekologická organizace Arnika. Například na znečišťování vod se v loňském roce podílely velkou měrou kyanidy, které způsobily nedávnou havárii na řece Bečvě.
V Česku loni podle Arniky kleslo množství většiny znečišťujících látek. Výjimkou je rtuť
Události: Česká energetika a životní prostředí (zdroj: ČT24)
Hlavními zdroji emisí rtuti do ovzduší byly v loňském roce, stejně jako v těch předchozích, hnědouhelné elektrárny. Nejvíce rtuti v roce 2019 vypouštěla elektrárna Chvaletice, za ní skončily elektrárny Počerady a Prunéřov.
„Elektrárny možná vypouštěly rtuti více, než hlásily, a tím, že nyní žádají o výjimky pro emisní limity na rtuť, tak se musí podívat i znovu na to, jak rtuť vykazují, a došlo tedy k navýšení vykazovaných emisí,“ vysvětlil za Arniku vednoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík.
Problémem je ale například také znečištění vod. Na tom se také podílejí kyanidy, které na konci letošního září způsobily havárii na Bečvě. V řece tehdy kvůli otravě uhynuly desítky tun ryb, voda už je ale znovu bezpečná.
Nejvíce kyanidů loni podle Arniky vypustila čistička odpadních vod v Ostravě, která pravděpodobně přijímá odpadní vody z místních metalurgických provozů.
Nejvíce rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných látek podle Arniky vypustila Spolana Neratovice. Petrlík uvedl, že to bylo hlavně kvůli emisím trichloretylenu. „Látky vypouští v souvislosti buďto s přípravou materiálu pro výrobu plastů, anebo dokonce s výrobou plastů, což je v případě Spolany PVC (polyvinylchlorid),“ okomentoval.
Reprotoxických látek poškozujících u lidí rozmnožovací systém potom podle Arniky vypustila nejvíce společnost DEZA, která spadá pod koncern Agrofert. Žebříček emisí skleníkových plynů opět ovládla společnost ČEZ a její elektrárny Prunéřov, Počerady a Tušimice v Ústeckém kraji.
Integrovaný registr znečišťování, ze kterého Arnika čerpala data, vede ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2019 data poskytlo celkem 1364 provozů, což je podle Arniky o 32 více oproti roku 2018.