Protikoronavirová omezení čistí vzduch. V Evropě je méně oxidu dusičitého

Znečištění ovzduší nad evropskými metropolemi je v době opatření zavedených ve snaze omezit šíření koronaviru výrazně nižší než ve stejné části loňského roku. Ve čtvrtek o tom na základě analýzy nových dat satelitního programu Copernicus informovala Evropská kosmická agentura (ESA). Oxidu dusičitého je zřejmě nad některými metropolitními oblastmi zhruba o padesát procent méně.

Nová zjištění potvrzují závěry dřívějšího výzkumu založeného na datech z období mezí 14. a 25. březnem. Nyní vědci z nizozemského meteorologického úřadu KNMI analyzovali údaje shromažďované od 13. března do 13. dubna.

Průměrné hodnoty porovnávali s těmi z jara 2019. Experti v propočtech zohledňují koncentrace oxidu dusičitého za delší časové úseky, aby do výsledků co nejméně promlouvaly výkyvy v lidské činnosti a počasí.

I při práci s daty z celého měsíce autoři výzkumu upozorňují na možné nepřesnosti, pokles v míře znečištění je nicméně nezpochybnitelný. V ovzduší nad Madridem je v meziročním srovnání přibližně o 48 procent méně oxidu dusičitého. 

Podobné jsou výsledky u Říma a Milánu. Nad Paříží dokonce podle nizozemských expertů koncentrace klesla asi o 54 procent. Zmíněný plyn vzniká při provozu elektráren a dalších průmyslových zařízení a produkují jej také spalovací motory.

Plyn může mít negativní vliv na zdraví

Výskyt oxidu dusičitého může mít značné negativní důsledky pro veřejné zdraví, zvyšuje pravděpodobnost, že se u obyvatel objeví potíže s dýcháním, vysvětluje ESA. Nová zjištění o poklesu koncentrace se týkají období, kdy Itálie, Španělsko, Francie a další evropské země zaváděly dosud stále platná plošná omezení v souvislosti se šířením koronaviru.

Itálie celostátní karanténu zavedla ještě v první polovině března, krátce nato vyhlásily podobná opatření vlády v dalších státech včetně Česka. Společenský život v mnoha evropských metropolích se v březnu prakticky zastavil, mnohé továrny přerušily výrobu a provoz spadl na zlomek běžné úrovně.

Karanténní opatření zůstanou v Evropě v platnosti i v následujících týdnech a ESA uvádí, že tým z KNMI bude nadále situaci monitorovat. Cílem je podrobně popsat také vývoj v severněji položených zemích, kde je míra znečištění v důsledku počasí proměnlivější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 41 mminutami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 7 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 8 hhodinami

Japonsko je pro nás klíčovým partnerem, řekl Macinka po jednání V4

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí států visegrádské čtyřky s japonským kolegou řekl, že Japonsko je pro střední Evropu klíčovým partnerem. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár uvedl, že středoevropské země z uskupení visegrádská čtyřka (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) chtějí prohloubit spolupráci s Japonskem ve vědě či v oblasti umělé inteligence.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.