Grónsko se hodlá bránit americkým investorům

Grónsko kvůli obavám z politické motivace amerických investorů zpřísní pravidla, chce zabránit hlavně nežádoucím nákupům nemovitostí, uvádí to zdroje agentury Reuters. Pomoct by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.

V lednu 2025, tedy přibližně v době, kdy americký prezident Donald Trump obnovil snahy o prosazení větší kontroly nad Grónskem, se na právníky a realitní kanceláře v hlavním městě tohoto největšího ostrova na světě začalo obracet mnoho zájemců ze Spojených států. Cizinci přitom do té doby o nemovitosti v metropoli Nuuk, kde žije asi dvacet tisíc lidí, projevovali jen malý zájem.

„Ti nejaktivnější chtěli koupit všechno, co bylo na trhu k dispozici,“ řekl Reuters jeden právník z Nuuku, který si přál zůstat v anonymitě.

Grónsko je poloautonomní součástí Dánska. Trump v jednu chvíli pohrozil anexí ostrova s tvrzením, že je to klíčové území pro bezpečnost Spojených států. Americký prezident nevyloučil ani vojenskou okupaci.

„Pokud někdo pracuje pro Trumpa, zjistíme to“

Trumpův zájem o Grónsko postavil tamní zákonodárce před dilema. Na jednu stranu potřebují přilákat kapitál na podporu stagnující ekonomiky, z druhé strany se snaží zablokovat americké investory, u nichž mají podezření, že by mohli mít skryté politické motivy.

Grónští zákonodárci se obávají, že by externí zájemci mohli vytlačit obyvatele z už tak napjatého trhu s bydlením v Nuuku, uvedly tři zdroje Reuters. Grónská vláda zpřísnila omezení nákupů nemovitostí zahraničními investory už loni v únoru.

Loni v říjnu se do parlamentu dostal další návrh zákona, který by měl úřadům umožnit zkoumat původ finančních prostředků. Obchodní transakce mohou být zamítnuty, když se objeví obavy, že investoři mají politické úmysly.

„Pokud někdo pracuje pro Trumpa, díky tomuto zákonu to zjistíme,“ řekl poslanec Aqqalu Clasen Jerimiassen z vládní Strany sjednocení (Atassut). „Jde o naši vlastní bezpečnost,“ dodal.

Zákon měl Gróňany původně chránit hlavně před nežádoucími čínskými investicemi. Podle informovaných zdrojů se však pozornost po opakovaném Trumpově nátlaku přesunula jiným směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

Americký prezident Donald Trump jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Lídři se sešli na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu, podle agentury AP trvala schůzka asi 40 minut. Ze schůzky může vzejít spousta úžasných věcí, prohlásil Trump. Navázal schůzkou s čínským vládcem Si Ťin-pchingem, s nímž probral situaci v Hormuzském průlivu. Trojice lídrů by měla následně řešit jaderné zbraně nebo ukončení válek v Íránu a na Ukrajině.
03:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena doprava

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily železnici.
04:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 1 hhodinou

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.