Trump už splnil přes polovinu tezí projektu, od kterého se distancoval

V úterý americký prezident Donald Trump pronese projev o stavu unie, ve kterém bude mluvit o úspěších své vlády. Jeho dosavadní kroky formoval i Projekt 2025, který je podle jednoho z jeho tvůrců „svatým písmem konzervativců“. Text mimo jiné vyzývá ke zvýšení výdajů na protiimigrační opatření, což Trump již udělal, nebo další snížení počtu amerických vojáků v Evropě, na což se Bílý dům teprve chystá.

Projekt 2025 v roce 2023 vydal konzervativní think-tank Heritage Foundation jako osnovu pro funkční období budoucího republikánského prezidenta.

Jen několik měsíců před volbami v roce 2024 se Trump od devítisetstránkového Projektu 2025 veřejně distancoval. „Nemám tušení, kdo za tím stojí,“ řekl tehdy. „S některými věcmi, které říkají, nesouhlasím, a některé z nich jsou naprosto směšné a příšerné,“ dodal.

Trumpova administrativa ale za první rok vládnutí dle analýzy levicové organizace Center for Progressive Reform již zahájila nebo dokončila 53 procent opatření uvedených v tomto dokumentu, napsal server BBC.

Mezi návrhy, které již Trumpova administrativa přijala, patří zastavení zahraniční pomoci v hodnotě miliard dolarů, kroky k ukončení federálních programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI), rozšíření rozsahu a míry prosazování protiimigračních zákonů nebo ukončení federálního financování veřejnoprávních vysílatelů NPR a PBS.

V části věnované imigraci dokument navrhoval povolit vojenským jednotkám uzavřít hranice země, zrušit chráněné zóny – jako jsou školy či kostely –, provádět razie na pracovištích s cílem najít migranty bez dokladů a zvýšit počet detenčních zařízení pro potenciálně deportované osoby. Což jsou rovněž opatření, která Trumpova administrativa zavedla.

Kroky proti Venezuele

V oblasti zahraniční politiky Projekt 2025 nabádá k podniknutí kroků proti „venezuelským komunistickým tyranům“ a vstříc podpoře venezuelského lidu. Nicméně o únosu tamního vůdce Nicolase Madura, jak to provedla armáda Spojených států na začátku roku 2026, se tam nepíše.

Dokument zmiňuje také tři další jihoamerické země – Kolumbii, Guyanu a Ekvádor –, které podle něj „buď představují rostoucí bezpečnostní hrozbu pro region, nebo jsou zranitelné vůči nepřátelským mimoamerickým mocnostem“, jako jsou Čína a Rusko.

„USA mají příležitost vést tyto demokratické sousedy v boji proti vnějšímu tlaku hrozeb ze zahraničí a řešit místní bezpečnostní problémy v regionu,“ napsali autoři dokumentu.

Národní bezpečnostní strategie USA pro rok 2026 zdůrazňuje zajištění strategického vlivu na západní polokouli, včetně Grónska, Panamského průplavu a klíčových námořních tras. A znovu potvrzuje Monroeovu doktrínu, která je založena na myšlence, že USA uplatňují svůj vliv nad Severní a Jižní Amerikou bez zásahů jiných velmocí.

Čínu však již národní bezpečnostní strategie neidentifikuje jako hlavního soupeře. Ačkoli modernizace čínské armády a regionální vliv Pekingu jsou stále popisovány jako vážné výzvy, tak se strategie vyhýbá formulování politiky USA na základě toho, že by v krátkodobém horizontu měl vypuknout konflikt s Čínou.

Nedokončené „písmo svaté“

Paul Dans, který řídil Projekt 2025 předtím, než v srpnu 2024 odešel z Heritage Foundation, aby se mohl soustředit na podporu Trumpovy volební kampaně, řekl BBC, že Projekt 2025 je „v současné době konzervativním písmem svatým“.

„Každý nezainteresovaný pozorovatel snadno pozná, jak velká část tohoto prvního roku byla určena Projektem 2025,“ míní. „Nebýt prezidenta Trumpa, byla by to jen zpráva psaná do šuplíku,“ dodal. „Démonizace Projektu 2025 ze strany Demokratické strany, namísto toho, aby lidem jednoduše sdělila svou vizi na příští čtyři roky, bylo jednou z jejich největších volebních chyb v historii,“ prohlásil Dans.

„Skutečným měřítkem celé této věci bude to, jak ji budeme nadále realizovat,“ řekl Dans. Z návrhů Projektu 2025 dosud Trumpova administrativa neprosadila zákaz potratových pilulek a jejich zasílání poštou, klasifikaci učitelů a knihovníků, kteří s dětmi diskutují o „transgenderové ideologii“, jako sexuálních delikventů, snížení počtu amerických vojsk v Evropě a zmiňovaný přesun pozornosti americké armády směrem k Číně.

Oslabení státní správy a posílení prezidenta

„Je to opravdu velmi podrobný plán,“ řekl Eugene Kiley, který pro nestranický web Factcheck.org napsal komplexní přehled cílů obsažených v Projektu 2025. „Stanovuje, jak a které vládní zaměstnance propustit a jak převzít kontrolu nad nezávislými agenturami,“ dodal.

Washingtonské think-tanky pravidelně připravují návrhy pro nastupující prezidenty. Pravicová Heritage Foundation zveřejnila svůj plán v dubnu 2023, kdy ještě nebylo jasné, kdo bude kandidátem Republikánské strany.

Ústředním bodem projektu 2025 je dokument s názvem Mandate for Leadership (Mandát pro vládnutí). Ten mluví o provedení změn prostřednictvím rozšíření prezidentských pravomocí, rozsáhlých škrtů ve federální státní správě a zavedení ultrakonzervativní společenské vize. Podle BBC dokument nejen poskytuje seznam návrhů, ale také nastiňuje právní a administrativní metody k jejich dosažení.

Tyto metody byly v popředí zájmu během prvních dnů Trumpova druhého funkčního období, kdy úřad pro efektivitu vlády (DOGE) podnikl agresivní kroky ke snížení počtu zaměstnanců a škrtal v klíčových úřadech a agenturách, které se týkaly mimo jiné mezinárodního rozvoje (USAID) nebo vědy a výzkumu (NOAA).

Autoři v administrativě

Několik autorů textu Projektu 2025 nyní působí v Trumpově administrativě, včetně ředitele CIA Johna Ratcliffa nebo Trumpova zmocněnce pro imigraci Toma Homana. Russell Vought, který napsal kapitolu o reformě státní byrokracie, vede oddělení, které spravuje rozsáhlý federální rozpočet USA.

Nadace Heritage Foundation v prohlášení pro BBC uvedla, že „všechna politická a personální rozhodnutí jsou na prezidentu Trumpovi a jeho týmu“, a bagatelizovala tvrzení, že stojí za politickým programem současné administrativy.

V reakci na seznam otázek týkajících se Projektu 2025 mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl: „Za pouhý rok se prezidentu Trumpovi podařilo učinit z Ameriky nejdynamičtější zemi na světě tím, že zabezpečil její hranice, podepsal největší snížení daní pro střední třídu v historii a přilákal investice v hodnotě bilionů dolarů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 10 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 10 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami
Načítání...