Trump už splnil přes polovinu tezí projektu, od kterého se distancoval

V úterý americký prezident Donald Trump pronese projev o stavu unie, ve kterém bude mluvit o úspěších své vlády. Jeho dosavadní kroky formoval i Projekt 2025, který je podle jednoho z jeho tvůrců „svatým písmem konzervativců“. Text mimo jiné vyzývá ke zvýšení výdajů na protiimigrační opatření, což Trump již udělal, nebo další snížení počtu amerických vojáků v Evropě, na což se Bílý dům teprve chystá.

Projekt 2025 v roce 2023 vydal konzervativní think-tank Heritage Foundation jako osnovu pro funkční období budoucího republikánského prezidenta.

Jen několik měsíců před volbami v roce 2024 se Trump od devítisetstránkového Projektu 2025 veřejně distancoval. „Nemám tušení, kdo za tím stojí,“ řekl tehdy. „S některými věcmi, které říkají, nesouhlasím, a některé z nich jsou naprosto směšné a příšerné,“ dodal.

Trumpova administrativa ale za první rok vládnutí dle analýzy levicové organizace Center for Progressive Reform již zahájila nebo dokončila 53 procent opatření uvedených v tomto dokumentu, napsal server BBC.

Mezi návrhy, které již Trumpova administrativa přijala, patří zastavení zahraniční pomoci v hodnotě miliard dolarů, kroky k ukončení federálních programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI), rozšíření rozsahu a míry prosazování protiimigračních zákonů nebo ukončení federálního financování veřejnoprávních vysílatelů NPR a PBS.

V části věnované imigraci dokument navrhoval povolit vojenským jednotkám uzavřít hranice země, zrušit chráněné zóny – jako jsou školy či kostely –, provádět razie na pracovištích s cílem najít migranty bez dokladů a zvýšit počet detenčních zařízení pro potenciálně deportované osoby. Což jsou rovněž opatření, která Trumpova administrativa zavedla.

Kroky proti Venezuele

V oblasti zahraniční politiky Projekt 2025 nabádá k podniknutí kroků proti „venezuelským komunistickým tyranům“ a vstříc podpoře venezuelského lidu. Nicméně o únosu tamního vůdce Nicolase Madura, jak to provedla armáda Spojených států na začátku roku 2026, se tam nepíše.

Dokument zmiňuje také tři další jihoamerické země – Kolumbii, Guyanu a Ekvádor –, které podle něj „buď představují rostoucí bezpečnostní hrozbu pro region, nebo jsou zranitelné vůči nepřátelským mimoamerickým mocnostem“, jako jsou Čína a Rusko.

„USA mají příležitost vést tyto demokratické sousedy v boji proti vnějšímu tlaku hrozeb ze zahraničí a řešit místní bezpečnostní problémy v regionu,“ napsali autoři dokumentu.

Národní bezpečnostní strategie USA pro rok 2026 zdůrazňuje zajištění strategického vlivu na západní polokouli, včetně Grónska, Panamského průplavu a klíčových námořních tras. A znovu potvrzuje Monroeovu doktrínu, která je založena na myšlence, že USA uplatňují svůj vliv nad Severní a Jižní Amerikou bez zásahů jiných velmocí.

Čínu však již národní bezpečnostní strategie neidentifikuje jako hlavního soupeře. Ačkoli modernizace čínské armády a regionální vliv Pekingu jsou stále popisovány jako vážné výzvy, tak se strategie vyhýbá formulování politiky USA na základě toho, že by v krátkodobém horizontu měl vypuknout konflikt s Čínou.

Nedokončené „písmo svaté“

Paul Dans, který řídil Projekt 2025 předtím, než v srpnu 2024 odešel z Heritage Foundation, aby se mohl soustředit na podporu Trumpovy volební kampaně, řekl BBC, že Projekt 2025 je „v současné době konzervativním písmem svatým“.

„Každý nezainteresovaný pozorovatel snadno pozná, jak velká část tohoto prvního roku byla určena Projektem 2025,“ míní. „Nebýt prezidenta Trumpa, byla by to jen zpráva psaná do šuplíku,“ dodal. „Démonizace Projektu 2025 ze strany Demokratické strany, namísto toho, aby lidem jednoduše sdělila svou vizi na příští čtyři roky, bylo jednou z jejich největších volebních chyb v historii,“ prohlásil Dans.

„Skutečným měřítkem celé této věci bude to, jak ji budeme nadále realizovat,“ řekl Dans. Z návrhů Projektu 2025 dosud Trumpova administrativa neprosadila zákaz potratových pilulek a jejich zasílání poštou, klasifikaci učitelů a knihovníků, kteří s dětmi diskutují o „transgenderové ideologii“, jako sexuálních delikventů, snížení počtu amerických vojsk v Evropě a zmiňovaný přesun pozornosti americké armády směrem k Číně.

Oslabení státní správy a posílení prezidenta

„Je to opravdu velmi podrobný plán,“ řekl Eugene Kiley, který pro nestranický web Factcheck.org napsal komplexní přehled cílů obsažených v Projektu 2025. „Stanovuje, jak a které vládní zaměstnance propustit a jak převzít kontrolu nad nezávislými agenturami,“ dodal.

Washingtonské think-tanky pravidelně připravují návrhy pro nastupující prezidenty. Pravicová Heritage Foundation zveřejnila svůj plán v dubnu 2023, kdy ještě nebylo jasné, kdo bude kandidátem Republikánské strany.

Ústředním bodem projektu 2025 je dokument s názvem Mandate for Leadership (Mandát pro vládnutí). Ten mluví o provedení změn prostřednictvím rozšíření prezidentských pravomocí, rozsáhlých škrtů ve federální státní správě a zavedení ultrakonzervativní společenské vize. Podle BBC dokument nejen poskytuje seznam návrhů, ale také nastiňuje právní a administrativní metody k jejich dosažení.

Tyto metody byly v popředí zájmu během prvních dnů Trumpova druhého funkčního období, kdy úřad pro efektivitu vlády (DOGE) podnikl agresivní kroky ke snížení počtu zaměstnanců a škrtal v klíčových úřadech a agenturách, které se týkaly mimo jiné mezinárodního rozvoje (USAID) nebo vědy a výzkumu (NOAA).

Autoři v administrativě

Několik autorů textu Projektu 2025 nyní působí v Trumpově administrativě, včetně ředitele CIA Johna Ratcliffa nebo Trumpova zmocněnce pro imigraci Toma Homana. Russell Vought, který napsal kapitolu o reformě státní byrokracie, vede oddělení, které spravuje rozsáhlý federální rozpočet USA.

Nadace Heritage Foundation v prohlášení pro BBC uvedla, že „všechna politická a personální rozhodnutí jsou na prezidentu Trumpovi a jeho týmu“, a bagatelizovala tvrzení, že stojí za politickým programem současné administrativy.

V reakci na seznam otázek týkajících se Projektu 2025 mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl: „Za pouhý rok se prezidentu Trumpovi podařilo učinit z Ameriky nejdynamičtější zemi na světě tím, že zabezpečil její hranice, podepsal největší snížení daní pro střední třídu v historii a přilákal investice v hodnotě bilionů dolarů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy.
04:30Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se nedaleko 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel.
před 58 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 2 hhodinami

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 2 hhodinami

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 3 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 4 hhodinami
Načítání...