Trump už splnil přes polovinu tezí projektu, od kterého se distancoval

V úterý americký prezident Donald Trump pronese projev o stavu unie, ve kterém bude mluvit o úspěších své vlády. Jeho dosavadní kroky formoval i Projekt 2025, který je podle jednoho z jeho tvůrců „svatým písmem konzervativců“. Text mimo jiné vyzývá ke zvýšení výdajů na protiimigrační opatření, což Trump již udělal, nebo další snížení počtu amerických vojáků v Evropě, na což se Bílý dům teprve chystá.

Projekt 2025 v roce 2023 vydal konzervativní think-tank Heritage Foundation jako osnovu pro funkční období budoucího republikánského prezidenta.

Jen několik měsíců před volbami v roce 2024 se Trump od devítisetstránkového Projektu 2025 veřejně distancoval. „Nemám tušení, kdo za tím stojí,“ řekl tehdy. „S některými věcmi, které říkají, nesouhlasím, a některé z nich jsou naprosto směšné a příšerné,“ dodal.

Trumpova administrativa ale za první rok vládnutí dle analýzy levicové organizace Center for Progressive Reform již zahájila nebo dokončila 53 procent opatření uvedených v tomto dokumentu, napsal server BBC.

Mezi návrhy, které již Trumpova administrativa přijala, patří zastavení zahraniční pomoci v hodnotě miliard dolarů, kroky k ukončení federálních programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI), rozšíření rozsahu a míry prosazování protiimigračních zákonů nebo ukončení federálního financování veřejnoprávních vysílatelů NPR a PBS.

V části věnované imigraci dokument navrhoval povolit vojenským jednotkám uzavřít hranice země, zrušit chráněné zóny – jako jsou školy či kostely –, provádět razie na pracovištích s cílem najít migranty bez dokladů a zvýšit počet detenčních zařízení pro potenciálně deportované osoby. Což jsou rovněž opatření, která Trumpova administrativa zavedla.

Kroky proti Venezuele

V oblasti zahraniční politiky Projekt 2025 nabádá k podniknutí kroků proti „venezuelským komunistickým tyranům“ a vstříc podpoře venezuelského lidu. Nicméně o únosu tamního vůdce Nicolase Madura, jak to provedla armáda Spojených států na začátku roku 2026, se tam nepíše.

Dokument zmiňuje také tři další jihoamerické země – Kolumbii, Guyanu a Ekvádor –, které podle něj „buď představují rostoucí bezpečnostní hrozbu pro region, nebo jsou zranitelné vůči nepřátelským mimoamerickým mocnostem“, jako jsou Čína a Rusko.

„USA mají příležitost vést tyto demokratické sousedy v boji proti vnějšímu tlaku hrozeb ze zahraničí a řešit místní bezpečnostní problémy v regionu,“ napsali autoři dokumentu.

Národní bezpečnostní strategie USA pro rok 2026 zdůrazňuje zajištění strategického vlivu na západní polokouli, včetně Grónska, Panamského průplavu a klíčových námořních tras. A znovu potvrzuje Monroeovu doktrínu, která je založena na myšlence, že USA uplatňují svůj vliv nad Severní a Jižní Amerikou bez zásahů jiných velmocí.

Čínu však již národní bezpečnostní strategie neidentifikuje jako hlavního soupeře. Ačkoli modernizace čínské armády a regionální vliv Pekingu jsou stále popisovány jako vážné výzvy, tak se strategie vyhýbá formulování politiky USA na základě toho, že by v krátkodobém horizontu měl vypuknout konflikt s Čínou.

Nedokončené „písmo svaté“

Paul Dans, který řídil Projekt 2025 předtím, než v srpnu 2024 odešel z Heritage Foundation, aby se mohl soustředit na podporu Trumpovy volební kampaně, řekl BBC, že Projekt 2025 je „v současné době konzervativním písmem svatým“.

„Každý nezainteresovaný pozorovatel snadno pozná, jak velká část tohoto prvního roku byla určena Projektem 2025,“ míní. „Nebýt prezidenta Trumpa, byla by to jen zpráva psaná do šuplíku,“ dodal. „Démonizace Projektu 2025 ze strany Demokratické strany, namísto toho, aby lidem jednoduše sdělila svou vizi na příští čtyři roky, bylo jednou z jejich největších volebních chyb v historii,“ prohlásil Dans.

„Skutečným měřítkem celé této věci bude to, jak ji budeme nadále realizovat,“ řekl Dans. Z návrhů Projektu 2025 dosud Trumpova administrativa neprosadila zákaz potratových pilulek a jejich zasílání poštou, klasifikaci učitelů a knihovníků, kteří s dětmi diskutují o „transgenderové ideologii“, jako sexuálních delikventů, snížení počtu amerických vojsk v Evropě a zmiňovaný přesun pozornosti americké armády směrem k Číně.

Oslabení státní správy a posílení prezidenta

„Je to opravdu velmi podrobný plán,“ řekl Eugene Kiley, který pro nestranický web Factcheck.org napsal komplexní přehled cílů obsažených v Projektu 2025. „Stanovuje, jak a které vládní zaměstnance propustit a jak převzít kontrolu nad nezávislými agenturami,“ dodal.

Washingtonské think-tanky pravidelně připravují návrhy pro nastupující prezidenty. Pravicová Heritage Foundation zveřejnila svůj plán v dubnu 2023, kdy ještě nebylo jasné, kdo bude kandidátem Republikánské strany.

Ústředním bodem projektu 2025 je dokument s názvem Mandate for Leadership (Mandát pro vládnutí). Ten mluví o provedení změn prostřednictvím rozšíření prezidentských pravomocí, rozsáhlých škrtů ve federální státní správě a zavedení ultrakonzervativní společenské vize. Podle BBC dokument nejen poskytuje seznam návrhů, ale také nastiňuje právní a administrativní metody k jejich dosažení.

Tyto metody byly v popředí zájmu během prvních dnů Trumpova druhého funkčního období, kdy úřad pro efektivitu vlády (DOGE) podnikl agresivní kroky ke snížení počtu zaměstnanců a škrtal v klíčových úřadech a agenturách, které se týkaly mimo jiné mezinárodního rozvoje (USAID) nebo vědy a výzkumu (NOAA).

Autoři v administrativě

Několik autorů textu Projektu 2025 nyní působí v Trumpově administrativě, včetně ředitele CIA Johna Ratcliffa nebo Trumpova zmocněnce pro imigraci Toma Homana. Russell Vought, který napsal kapitolu o reformě státní byrokracie, vede oddělení, které spravuje rozsáhlý federální rozpočet USA.

Nadace Heritage Foundation v prohlášení pro BBC uvedla, že „všechna politická a personální rozhodnutí jsou na prezidentu Trumpovi a jeho týmu“, a bagatelizovala tvrzení, že stojí za politickým programem současné administrativy.

V reakci na seznam otázek týkajících se Projektu 2025 mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl: „Za pouhý rok se prezidentu Trumpovi podařilo učinit z Ameriky nejdynamičtější zemi na světě tím, že zabezpečil její hranice, podepsal největší snížení daní pro střední třídu v historii a přilákal investice v hodnotě bilionů dolarů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí nejméně dvacet obětí

Nejméně dvacet lidí zahynulo při zemětřesení na západě Kolumbie, osmnáct obětí hlásí město Pereira a dva mrtvé Manizales, uvedly podle agentury Reuters úřady. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informuje agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách. Podle Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.
15:30AktualizovánoPrávě teď

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 59 mminutami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 1 hhodinou

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 1 hhodinou

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 3 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 5 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.